V lánském zámku se sešel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Personální změny ve vládě nebyly podle Babiše stěžejním tématem schůzky. Uvedl, že v březnu vládu žádná rekonstrukce nečeká, změny během dubna ale nevyloučil. Zeman by chtěl vyměnit ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) kvůli jeho postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválená úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.
Babiš zatím odvolání Blatného neplánuje. Personální změny podle něj nebyly hlavním tématem schůzky se Zemanem
12 minut
Brífink premiéra Andreje Babiše po jednání s prezidentem Milošem Zemanem
Prezident před pondělní schůzkou s Babišem avizoval, že o osudu ministrů bude chtít s premiérem jednat. Ten ale poté řekl, že „na toto téma de facto nezaznělo nic“. Odmítl, že by na březen chystal nějakou výměnu ministrů. K dubnu poznamenal, že „se uvidí“, zda k nějakým personálním změnám dojde. V této souvislosti připomněl, že se bude v dubnu konat sjezd sociální demokracie.
„Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí, protože samozřejmě i sociální demokracie má svůj sjezd, kde bude zvolen předseda, a jak to dopadne, to nevím, jestli sociální demokracie přijde s nějakým návrhem. Ale v této chvíli je situace taková, jak jsem řekl, že v březnu žádné výměny neplánuji,“ řekl Babiš.
Babiš: Vztahy s prezidentem se neochladily
Babiš také řekl, že názor Zemana na Blatného „je dlouhodobě negativní z nějakých důvodů už od počátku“. „Podstatné je z mého pohledu, jak ti ministři fungují a jak ty resorty fungují,“ poznamenal. Odmítl, že by se vztahy se Zemanem kvůli jejich rozdílným názorům ochladily. Připomněl, že je nezávislý premiér, který má právo rozhodovat o ministrech za hnutí ANO. Pokud dospěje k názoru, že je potřeba nějaké ministry vyměnit, tak se s návrhem za Zemanem vydá.
Zeman serveru Parlamentní listy nedávno řekl, že Babiš udělal chybu, když mu navrhl do funkce ministra zdravotnictví nekompetentního člověka. Blatný podle prezidenta není epidemiolog a nemá manažerské zkušenosti.
Zeman také uvedl, že pokud by se Babiš rozhodl Blatného ve funkci ponechat, nepřispělo by to ke zlepšení jejich přátelských vztahů. Kromě Blatného prezident žádal i odvolání ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové, neboť i jí vyčítá přístup při schvalování ruské vakcíny. Dlouhodobě požaduje i odchod ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Babiš ministerstvo zdravotnictví kritizoval
I když Babiš Blatného zatím odvolávat nechce, ministerstvo zdravotnictví minulý týden zkritizoval. Nelíbilo se mu, že resort podle informací Radiožurnálu původně chtěl, aby Správa státních hmotných rezerv (SSHR) musela pro plánovaný nákup pěti milionů antigenních testů na koronavirus do škol získat atest jejich citlivosti. Podle Babiše se ministerstvo rozhodlo udělat ze správy rezerv „zkušební laboratoř“, kvůli tendru také napsal Blatnému vytýkací dopis.
Server Lidovky.cz v pondělí informoval o dalších dvou dopisech, které Babiš Blatnému minulý týden poslal. V jednom z nich mu vytýká, že nemocnice nebyly včas a řádně informovány o léčivech s protilátkami proti koronaviru, což premiér označil za Blatného „manažerské selhání“. Dopis podle serveru končí apelem, aby se taková situace neopakovala.
V dalším dopise má premiér kritické poznámky ke strategii boje proti rakovině. Babiš mimo jiné odmítá Blatným navrhovaný název programu onkologické prevence a žádá investice do modernizace Státního zdravotního ústavu.
Hlavní epidemiolog IKEM a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) při ministerstvu zdravotnictví Petr Smejkal v nedávném rozhovoru na webu Reflex.cz poznamenal, že dostal nabídku stát se ministrem, kterou ale odmítl. Babiš v neděli pro TN.cz řekl, že Smejkala na ministra mu doporučovala odborná skupina.
ČNB by měla přispět do rozpočtu
Premiér na brífinku po setkání s prezidentem také uvedl, že Česká národní banka (ČNB) by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Babiš poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.
K úvahám o převodu zisku ČNB do státního rozpočtu se nedávno vyjádřil viceguvernér Marek Mora. Podle něj je to sice legitimní požadavek, ale momentálně není možný. ČNB totiž musí podle Mory přednostně uhradit ztráty z předchozích let a naplnit takzvaný rezervní fond.
Ztráta vznikla v roce 2017, kdy ČNB vykázala ztrátu přes 249 miliard korun. Důvodem byl nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. ČNB také dlouhodobě upozorňuje, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou a finanční stabilitu.
Úrokové sazby, které nastavuje ČNB, by se neměly zvyšovat v příštím období, uvedl Babiš bez časového upřesnění. Úroky by měly zůstat nízké v zájmu obnovy ekonomiky, aby se pomohlo firmám, dodal. „Samozřejmě ČNB je nezávislá,“ poznamenal.
Bankovní rada ČNB na svém zasedání čtvrtého února jednomyslně ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. ČNB uvedla, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. „Počáteční stabilita sazeb odráží potřebu nadále uvolněné ekonomiky kvůli dopadům pandemie,“ uvedl tehdy guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Babiš požádal o Pražský hrad pro summit při předsednictví EU
Babiš během pondělní schůzky se Zemanem také oficiálně požádal o poskytnutí reprezentačních prostor Pražského hradu pro neformální summit prezidentů a premiérů Evropské unie během českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. „Domníváme se, že by bylo důstojné, aby neformální summit prezidentů a premiérů EU proběhl v těchto prostorech, které symbolizují naši zemi,“ uvedl premiér.
Prioritami českého předsednictví v EU ve druhé polovině roku 2022 mají být podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Petříčka rozšíření Unie o nové členy, zajištění stability v širším sousedství EU nebo spolupráce s asijskými státy. Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, což je proti předchozímu předsednictví Česka v roce 2009 zhruba třetina.
