Může přijít letní vlna covidu, říká zdravotní statistik Dušek. Na podzim bude třeba přeočkovat miliony Čechů

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí – seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

„Téměř všichni naočkovaní budou na podzim tak daleko od své poslední dávky, ať byla druhá, nebo třetí, že jim v podstatě ochrana s velkou pravděpodobností skončí,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Ochrana proti těžkému průběhu v případě nakažení trvá podle něj ale i více než osm měsíců. Déle bude mít od očkování na podzim asi 4,6 milionu lidí. „Úkol na podzim bude proočkovat v poměrně svižném tempu dva miliony seniorní populace a k tomu 500 tisíc chronicky vážně nemocných lidí, kteří mají nižší věk,“ dodal Dušek.

Přijdou vakcíny proti omikronu

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová novinářům řekla, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v současné době zahájila hodnocení vakcín společností Pfizer/BioNTech a Moderna upravených na variantu omikron, takže by mohly být už na podzim dostupné.

Dušek očekává sezonnost viru, tedy pokračující oslabení nakažlivosti v teplém letním období, přesto ale připouští „letní vlnu“ způsobenou nakažlivější variantou BA.5, která postupně vytěsňuje omikron. V Česku má za následek nárůst počtu nových případů mezitýdenně asi o čtvrtinu. V prvních pracovních dnech toho týdne testy odhalily přes šest set nových případů denně. Nestoupá ale zatím počet hospitalizovaných.

Proti původní variantě, která přišla v březnu 2020 z Wu-chanu je podle Duška nakažlivější více než desetkrát. „Je tady respirační nákaza s tak vysokou nakažlivostí, že ji zřejmě nepůjde ‚ukaranténovat‘. Nepůjde ji úplně v populaci zastavit a naší jedinou zbraní bude očkování,“ řekl.

Data podle Duška ukazují, že proti tak vážnému onemocnění, které by vyžadovalo hospitalizaci, chrání vakcíny stále dostatečně. Na vrcholu vlny způsobené letos na jaře variantou omikron bylo na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích sedm lidí ze sta tisíc s nedokončeným očkováním, tři ze sta tisíc očkovaných a jeden ze sta tisíc lidí s posilující dávkou. Tu má v Česku necelých 4,3 milionu lidí, tedy asi 39 procent.

Hrozba dvou epidemií najednou

Podle vedoucího oddělení epidemiologie Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla se dá v nadcházející sezoně předpokládat souběh koronavirové epidemie s chřipkovou. Očkovat proti chřipce se nechává pravidelně jen asi pětina seniorů a zhruba sedm procent z celé populace, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi výrazně méně.

„U seniorů s dalšími chorobami umí chřipka řádit minimálně stejně jako hodně zlý covid,“ doplnil Dušek. Podle Kynčla v důsledku chřipky v ČR dochází každoročně v průměru k 1500 úmrtím. Pokud se vyskytne závažná chřipková epidemie, tak exces úmrtí může přesáhnout i pět tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 31 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...