Penicilinových antibiotik podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přijde do konce září sto třicet tisíc, dalších sto sedmdesát tisíc do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, řekl. Ministr informoval o situaci na trhu s léky na tiskové konferenci. S nedostatkem léků se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala o tom, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
Spotřebu penicilinových antibiotik pokryjeme s rezervou, řekl Válek
6 minut
Penicilinu bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na podzim dostatek
Na podzim bude podle Válka antibiotik dost. „S výrobci a distributory se podařilo během uplynulých měsíců dojednat pro příští měsíce takové množství antibiotik, ať už penicilinových nebo jiných, že jejich spotřeba bude plně pokryta s dostatečnou rezervou,“ ujistil ministr zdravotnictví.
Výrobci podle něj přislíbili dodat do konce září 130 tisíc balení tabletových antibiotik, dalších 170 tisíc balení dodají do půlky listopadu. Je to víc než loňská spotřeba, v září bylo předepsáno pětačtyřicet tisíc balení tablet a čtrnáct tisíc balení sirupů pro děti.
„Pokračují jednání s výrobci tak, aby se ani náznakem už neopakovala situace z konce loňského, respektive počátku letošního roku,“ řekl ministr.
8 minut
Tisková konference ministra Válka
Hlavní dodavatelé antibiotik potvrdili, že letos na podzim plánují oproti loňsku navýšit dodávky do Česka o vyšší desítky procent. U výrobců objednali maximum kapacit. „U základních tabletových penicilinových antibiotik, fenoxymethylpenicilin nebo amoxicilin, z našich dat vidíme, že by mělo dorazit dvojnásobné množství oproti minulé sezoně,“ uvedl Filip Vrubel z České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Globální problém
„Když srovnáme spotřeby a kolik je léčiv v jednotlivých lékárnách, tak vidíme, že i v oblasti penicilinových tablet máme více než dvacet tisíc balení, které jsou k dispozici v lékárnách. V této chvíli ale neumíme říct, ve kterých lékárnách,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Motol Milana Trojánka je problém s penicilinem globální. „Máme velmi limitované výrobní kapacity celosvětově,“ uvedl. Neočekává, že by další sezona respiračních infekcí byla podobná té loňské pocovidové.
Penicilin je podle něj vhodný zejména proto, že má úzké spektrum použití. Lékaři ho předepisují na streptokokové infekce. „Poměrně málo ovlivňuje mikroflóru a je ekologický,“ dodal Trojánek. U úzkospektrálních antibiotik je podle odborníků menší riziko vzniku bakterií odolných vůči antibiotikům než u širokospektrých.
Na to, že je farmaceutický trh složitý a globalizovaný, upozornila i Česká asociace farmaceutických firem. „Na výrobu jedné tablety jsou třeba desítky různých surovin, které pocházejí z desítek různých výrobních míst a od různých dodavatelů, kteří jsou také rozprostřeni po celém světě. Výpadek jednoho článku znamená zpoždění v celém řetězci,“ vysvětlil Vrubel.
Zároveň podle něj platí to, že výroba konkrétních účinných látek je konsolidovaná do tří či čtyř továren na světě, a pokud nastane problém třeba s výrobní linkou nebo dopravou, nejsou ostatní výrobci schopni kvůli plánování výroby okamžitě reagovat a zvýšenou poptávku plně pokrýt.
Podle asociace byly výrobní kapacity využívány na maximum už před pandemií covidu-19. „Dnes se většina dodavatelů, a hlavně výrobců, snaží navýšit svoje kapacity, bohužel výroba léků je natolik komplikovaná a dodavatelský řetězec natolik dlouhý, že zvýšení kapacit je možné řádově v letech,“ podotkl Vrubel.
Otázka maximálních cen a úhrad léků
Asociace dále upozornila na otázku maximálních cen a úhrad léků. Podle ní soustavný tlak na co nejnižší ceny, zejména skrz revize cen a úhrad, vedl ke snížení počtu dodavatelů léků ve stovkách lékových skupin a následné snížení dostupnosti některých léků.
Jako důvod přerušení dodávky základního penicilinového antibiotika do konce září uvedl nízkou maximální cenu, za kterou lék v Česku může prodávat například slovenský výrobce BB Pharma. Za balení léku s třiceti tabletami dostává necelých 87 korun, pacient doplácí 18 korun. Maximální cena v lékárně je necelých 131 korun. Informaci zveřejnil na webu SÚKL, kterému musí firmy tyto důvody hlásit.
Novelu zákona o léčivech projednává sněmovna
Zásadní je podle Válka schválení novely zákona o léčivech, která významně pomůže odolnosti českého lékového trhu. Tu v současné době projednává sněmovna. „Dokud nebude schválena novela zákona, tak není možné zajistit, aby byla antibiotika plošně ve všech lékárnách,“ řekl. Podle Dvořáčka by novela měla zajistit to, aby byly informace o tom, ve kterých lékárnách je lék dostupný.
Novela zavádí povinnost výrobců dodávat léky ještě jeden až dva měsíce po nahlášení výpadku v závislosti na spolehlivost dodávek v předchozím období. Distributoři budou mít povinnost informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kolik balení přípravku s omezenou dostupností mají aktuálně na skladě. Distributoři nebudou smět zvýhodnit jakoukoli lékárnu při dodávkách léků, což by mělo omezit vznik lokálních nedostupností.
