Skandál za skandálem. Neetický výzkum zlomil vaz autorovi léku proti covidu

Jeden z nejslavnějších mikrobiologů Evropy Didier Raoult porušoval při svém výzkumu pravidla vědecká i etická. Dospěly k tomu analýzy jeho prací. Množství a závažnost jeho odborných „hříchů“ jsou tak velká, že je expert v současné době trestně vyšetřován.

Didier Raoult patřil po celé desítky let k předním francouzským vědcům. Charismatický mikrobiolog je podepsaný pod více než 2300 studiemi, roku 2008 ho odborný žurnál Nature zařadil mezi desítku nejlepších francouzských vědců a o šest let později se stal dokonce nejcitovanějším mikrobiologem v celé Evropě.

Ve známost vešel především díky své práci o rickettsiích, bakteriích přenášených blechami a klíšťaty, a také díky objevu obřích virů. Je držitelem státních vyznamenání ve Francii i ve svém rodném Senegalu a také laureátem prestižních vědeckých ocenění, včetně Velké ceny francouzské agentury pro biomedicínský výzkum INSERM za rok 2010.

Roku 2011 proto Raoulta vybrali, aby vedl špičkové vědecké pracoviště IHU v Marseille. Šlo o jednu ze šesti nejmodernějších výzkumných nemocnic zřízených vládou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Specializoval se na výzkum infekčních nemocí, který byl financován také štědrými vládními granty. Raoult se stával častým hostem v médiích, kde dokázal velmi přesvědčivě vyprávět jak o medicíně, tak o svých úspěších. Jeho „hvězdná hodina“ pak nastala na začátku roku 2020.

„Covidový mudrc“

Když do Evropy dorazila nemoc tehdy nazývaná nejčastěji jako „čínský koronavirus“, později covid-19, francouzskou společnost zajímalo, co si o novém viru myslí právě slavný profesor. Stal se tak jednou z tváří pandemie, zejména proto, že dokázal komunikovat klidně, věcně a hlavně optimisticky. Ujišťoval své diváky a posluchače o tom, že virus není ani zdaleka tolik smrtelný, jak tehdy naznačovala čínská data, a sliboval, že brzy přijde velmi účinná léčba.

Jen málokdo se tedy divil, že v polovině března 2020 se Raoult stal členem vědecké rady, která vládě radila s reakcí na pandemii. O několik dní později vydal vědeckou studii, ve které popsal onen lék, který předtím sliboval. Měl jím být hydroxychlorochin ve spojení s antibiotikem azitromycinem. Tím o toto léčivo spustil celosvětovou vlnu zájmu.

Přestože ostatní členové rady protestovali, že výsledky Raoultovy studie jsou slabé a jen předběžné, lék začal prosazovat i tehdejší americký prezident Donald Trump. Od 26. března byl povolen i ve Francii pacientům hospitalizovaným s covidem.

I když dle kritiků měla Raoultova studie spoustu slabin, lék se v řadě zemí užíval dál. Na přelomu května a června pak vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná.

Oxfordská univerzita v červnu roku 2020 ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. „Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl dle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stál v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí na tuto práci bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravky nadále nepoužívaly.

Raoultova kariéra tím narazila na betonovou zeď. A do té doby nedotknutelný vědec se stal cílem kritiky. Ukázalo se, že řada vědců měla vůči jeho kariéře námitky už dříve – jen byl vzhledem ke své slávě vůči nim v podstatě imunní. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta i proti základním zásadám vědeckého výzkumu. A to v dříve netušeném, obrovském množství.

Nová zjištění jsou znepokojivá

Během roku 2024 vyšla najevo další selhání Raoulta a instituce, kterou vedl. Poslední souhrn zjištění teď v listopadu zveřejnil odborný časopis Science. Výsledky potvrzují, že klinické studie prováděné jak přímo Raoultem, tak i dalšími vedoucími, porušovaly etické normy.

Interní vyšetřování IHU začalo v červnu 2022, ale jeho závěrečná zpráva z ledna 2023 nebyla nikdy zveřejněna. Proto se nezávislí vědci podívali na osm klinických výzkumných prací publikovaných Raoultem. Ukázalo se, že žádná z nich nebyla v souladu s mezinárodními etickými standardy a většina nebyla v souladu ani s francouzským biomedicínským právem.

Sedm z osmi prací – spoluautorem šesti z nich byl Raoult – vyšlo v časopisech Americké společnosti pro mikrobiologii, která je v lednu s odvoláním na výsledky nezveřejněného univerzitního vyšetřování stáhla. Podle Science byli autoři studií osobně propojení s časopisy, kde studie vycházely.

Za vůbec nejzávažnější problém se považuje Raoultova studie z dubna 2023, v níž jeho nemocnice léčila mezi březnem 2020 a koncem roku 2021 asi 23 tisíc pacientů hydroxychlorochinem. Jenže, jak je popsáno výše, francouzské zákony to neumožňovaly. To ale Raoltovi a jeho podřízeným nezabránilo v tom podávat lék dál. Podle článku v deníku Le Monde jde zřejmě o vůbec nejrozsáhlejší vědeckou studii, která proběhla takto „divoce“.

Konec legendy

Šlo v podstatě o poslední hřebíček do rakve Raoultovy bývalé slávy. Francouzská lékařská asociace mu totiž letos na podzim zakázala na základě jeho dříve zjištěných pochybení vykonávat lékařskou praxi na dobu dvou let.

Už čtyřiadvacet jeho odborných studiích, na něž se vědci znovu podívali, muselo být pro různé prohřešky staženo a vůči dalším 243 článkům vyjádřili vědci výhrady. Jen článků, které Raoultovi vyšly v odborném časopise PLOS ONE, se v současné době vyšetřuje víc než sto.

A nejen to – v současné době už dokonce probíhá trestní vyšetřování toho, jak Raoult nemocnici IHU vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 8 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...