Skandál za skandálem. Neetický výzkum zlomil vaz autorovi léku proti covidu

Jeden z nejslavnějších mikrobiologů Evropy Didier Raoult porušoval při svém výzkumu pravidla vědecká i etická. Dospěly k tomu analýzy jeho prací. Množství a závažnost jeho odborných „hříchů“ jsou tak velká, že je expert v současné době trestně vyšetřován.

Didier Raoult patřil po celé desítky let k předním francouzským vědcům. Charismatický mikrobiolog je podepsaný pod více než 2300 studiemi, roku 2008 ho odborný žurnál Nature zařadil mezi desítku nejlepších francouzských vědců a o šest let později se stal dokonce nejcitovanějším mikrobiologem v celé Evropě.

Ve známost vešel především díky své práci o rickettsiích, bakteriích přenášených blechami a klíšťaty, a také díky objevu obřích virů. Je držitelem státních vyznamenání ve Francii i ve svém rodném Senegalu a také laureátem prestižních vědeckých ocenění, včetně Velké ceny francouzské agentury pro biomedicínský výzkum INSERM za rok 2010.

Roku 2011 proto Raoulta vybrali, aby vedl špičkové vědecké pracoviště IHU v Marseille. Šlo o jednu ze šesti nejmodernějších výzkumných nemocnic zřízených vládou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Specializoval se na výzkum infekčních nemocí, který byl financován také štědrými vládními granty. Raoult se stával častým hostem v médiích, kde dokázal velmi přesvědčivě vyprávět jak o medicíně, tak o svých úspěších. Jeho „hvězdná hodina“ pak nastala na začátku roku 2020.

„Covidový mudrc“

Když do Evropy dorazila nemoc tehdy nazývaná nejčastěji jako „čínský koronavirus“, později covid-19, francouzskou společnost zajímalo, co si o novém viru myslí právě slavný profesor. Stal se tak jednou z tváří pandemie, zejména proto, že dokázal komunikovat klidně, věcně a hlavně optimisticky. Ujišťoval své diváky a posluchače o tom, že virus není ani zdaleka tolik smrtelný, jak tehdy naznačovala čínská data, a sliboval, že brzy přijde velmi účinná léčba.

Jen málokdo se tedy divil, že v polovině března 2020 se Raoult stal členem vědecké rady, která vládě radila s reakcí na pandemii. O několik dní později vydal vědeckou studii, ve které popsal onen lék, který předtím sliboval. Měl jím být hydroxychlorochin ve spojení s antibiotikem azitromycinem. Tím o toto léčivo spustil celosvětovou vlnu zájmu.

Přestože ostatní členové rady protestovali, že výsledky Raoultovy studie jsou slabé a jen předběžné, lék začal prosazovat i tehdejší americký prezident Donald Trump. Od 26. března byl povolen i ve Francii pacientům hospitalizovaným s covidem.

I když dle kritiků měla Raoultova studie spoustu slabin, lék se v řadě zemí užíval dál. Na přelomu května a června pak vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná.

Oxfordská univerzita v červnu roku 2020 ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. „Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl dle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stál v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí na tuto práci bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravky nadále nepoužívaly.

Raoultova kariéra tím narazila na betonovou zeď. A do té doby nedotknutelný vědec se stal cílem kritiky. Ukázalo se, že řada vědců měla vůči jeho kariéře námitky už dříve – jen byl vzhledem ke své slávě vůči nim v podstatě imunní. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta i proti základním zásadám vědeckého výzkumu. A to v dříve netušeném, obrovském množství.

Nová zjištění jsou znepokojivá

Během roku 2024 vyšla najevo další selhání Raoulta a instituce, kterou vedl. Poslední souhrn zjištění teď v listopadu zveřejnil odborný časopis Science. Výsledky potvrzují, že klinické studie prováděné jak přímo Raoultem, tak i dalšími vedoucími, porušovaly etické normy.

Interní vyšetřování IHU začalo v červnu 2022, ale jeho závěrečná zpráva z ledna 2023 nebyla nikdy zveřejněna. Proto se nezávislí vědci podívali na osm klinických výzkumných prací publikovaných Raoultem. Ukázalo se, že žádná z nich nebyla v souladu s mezinárodními etickými standardy a většina nebyla v souladu ani s francouzským biomedicínským právem.

Sedm z osmi prací – spoluautorem šesti z nich byl Raoult – vyšlo v časopisech Americké společnosti pro mikrobiologii, která je v lednu s odvoláním na výsledky nezveřejněného univerzitního vyšetřování stáhla. Podle Science byli autoři studií osobně propojení s časopisy, kde studie vycházely.

Za vůbec nejzávažnější problém se považuje Raoultova studie z dubna 2023, v níž jeho nemocnice léčila mezi březnem 2020 a koncem roku 2021 asi 23 tisíc pacientů hydroxychlorochinem. Jenže, jak je popsáno výše, francouzské zákony to neumožňovaly. To ale Raoltovi a jeho podřízeným nezabránilo v tom podávat lék dál. Podle článku v deníku Le Monde jde zřejmě o vůbec nejrozsáhlejší vědeckou studii, která proběhla takto „divoce“.

Konec legendy

Šlo v podstatě o poslední hřebíček do rakve Raoultovy bývalé slávy. Francouzská lékařská asociace mu totiž letos na podzim zakázala na základě jeho dříve zjištěných pochybení vykonávat lékařskou praxi na dobu dvou let.

Už čtyřiadvacet jeho odborných studiích, na něž se vědci znovu podívali, muselo být pro různé prohřešky staženo a vůči dalším 243 článkům vyjádřili vědci výhrady. Jen článků, které Raoultovi vyšly v odborném časopise PLOS ONE, se v současné době vyšetřuje víc než sto.

A nejen to – v současné době už dokonce probíhá trestní vyšetřování toho, jak Raoult nemocnici IHU vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
před 2 hhodinami

Čeští vědci popsali příčinu havárií britských jaderných elektráren. Je jí entropie

Když Britové vyšetřovali několik havárií jaderných elektráren, které se v zemi staly ve druhé polovině dvacátého století, domnívali se, že jde o konstrukční vady. Nový výzkum českých vědců ale ukazuje, že problém byl hlubší, ležel až v jádru hmoty.
před 14 hhodinami

Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.
před 22 hhodinami

Influenceři vyvolávají strach, aby prodali kontroverzní lékařské testy, tvrdí výzkum

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
27. 2. 2025

Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.
27. 2. 2025

Čmeláků bylo loni v Británii nejméně za dobu záznamů

Počty čmeláků v Británii loni klesly nejníže za dobu záznamů, vyplývá z údajů fondu, který se zabývá ochranou tohoto hmyzu. Proti průměru z období mezi roky 2010 a 2023 se loni počet čmeláků v zemi celkově snížil téměř o čtvrtinu. Podle vědců to pravděpodobně zavinilo studené a vlhké jarní počasí. Čmeláci jsou stejně jako včely klíčoví pro opylování rostlin.
27. 2. 2025

Na Expu v Ósace se mají představit originální české vynálezy

To nejlepší z inovací českých univerzit bude letos k vidění na mezinárodním veletrhu Expo v japonské Ósace. V rámci přehlídky vysokých škol je má český dům představit zástupcům z více než sto šedesáti zemí. Univerzity tam chtějí ukázat dobré nápady proměněné v konkrétní technologie, které pomáhají lidem.
27. 2. 2025

Těžba na asteroidech se blíží. V noci startuje sonda, která má hledat platinu na planetce

Soukromý sektor se čím dál víc ohlíží po zdrojích, které se nacházejí mimo Zemi. Všechny dosavadní snahy selhaly, změnit to teď hodlá kalifornský startup Astroforge, který by chtěl v budoucnu na asteroidech těžit vzácné kovy.
26. 2. 2025
Načítání...