Skandál za skandálem. Neetický výzkum zlomil vaz autorovi léku proti covidu

Jeden z nejslavnějších mikrobiologů Evropy Didier Raoult porušoval při svém výzkumu pravidla vědecká i etická. Dospěly k tomu analýzy jeho prací. Množství a závažnost jeho odborných „hříchů“ jsou tak velká, že je expert v současné době trestně vyšetřován.

Didier Raoult patřil po celé desítky let k předním francouzským vědcům. Charismatický mikrobiolog je podepsaný pod více než 2300 studiemi, roku 2008 ho odborný žurnál Nature zařadil mezi desítku nejlepších francouzských vědců a o šest let později se stal dokonce nejcitovanějším mikrobiologem v celé Evropě.

Ve známost vešel především díky své práci o rickettsiích, bakteriích přenášených blechami a klíšťaty, a také díky objevu obřích virů. Je držitelem státních vyznamenání ve Francii i ve svém rodném Senegalu a také laureátem prestižních vědeckých ocenění, včetně Velké ceny francouzské agentury pro biomedicínský výzkum INSERM za rok 2010.

Roku 2011 proto Raoulta vybrali, aby vedl špičkové vědecké pracoviště IHU v Marseille. Šlo o jednu ze šesti nejmodernějších výzkumných nemocnic zřízených vládou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Specializoval se na výzkum infekčních nemocí, který byl financován také štědrými vládními granty. Raoult se stával častým hostem v médiích, kde dokázal velmi přesvědčivě vyprávět jak o medicíně, tak o svých úspěších. Jeho „hvězdná hodina“ pak nastala na začátku roku 2020.

„Covidový mudrc“

Když do Evropy dorazila nemoc tehdy nazývaná nejčastěji jako „čínský koronavirus“, později covid-19, francouzskou společnost zajímalo, co si o novém viru myslí právě slavný profesor. Stal se tak jednou z tváří pandemie, zejména proto, že dokázal komunikovat klidně, věcně a hlavně optimisticky. Ujišťoval své diváky a posluchače o tom, že virus není ani zdaleka tolik smrtelný, jak tehdy naznačovala čínská data, a sliboval, že brzy přijde velmi účinná léčba.

Jen málokdo se tedy divil, že v polovině března 2020 se Raoult stal členem vědecké rady, která vládě radila s reakcí na pandemii. O několik dní později vydal vědeckou studii, ve které popsal onen lék, který předtím sliboval. Měl jím být hydroxychlorochin ve spojení s antibiotikem azitromycinem. Tím o toto léčivo spustil celosvětovou vlnu zájmu.

Přestože ostatní členové rady protestovali, že výsledky Raoultovy studie jsou slabé a jen předběžné, lék začal prosazovat i tehdejší americký prezident Donald Trump. Od 26. března byl povolen i ve Francii pacientům hospitalizovaným s covidem.

I když dle kritiků měla Raoultova studie spoustu slabin, lék se v řadě zemí užíval dál. Na přelomu května a června pak vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná.

Oxfordská univerzita v červnu roku 2020 ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. „Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl dle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stál v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí na tuto práci bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravky nadále nepoužívaly.

Raoultova kariéra tím narazila na betonovou zeď. A do té doby nedotknutelný vědec se stal cílem kritiky. Ukázalo se, že řada vědců měla vůči jeho kariéře námitky už dříve – jen byl vzhledem ke své slávě vůči nim v podstatě imunní. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta i proti základním zásadám vědeckého výzkumu. A to v dříve netušeném, obrovském množství.

Nová zjištění jsou znepokojivá

Během roku 2024 vyšla najevo další selhání Raoulta a instituce, kterou vedl. Poslední souhrn zjištění teď v listopadu zveřejnil odborný časopis Science. Výsledky potvrzují, že klinické studie prováděné jak přímo Raoultem, tak i dalšími vedoucími, porušovaly etické normy.

Interní vyšetřování IHU začalo v červnu 2022, ale jeho závěrečná zpráva z ledna 2023 nebyla nikdy zveřejněna. Proto se nezávislí vědci podívali na osm klinických výzkumných prací publikovaných Raoultem. Ukázalo se, že žádná z nich nebyla v souladu s mezinárodními etickými standardy a většina nebyla v souladu ani s francouzským biomedicínským právem.

Sedm z osmi prací – spoluautorem šesti z nich byl Raoult – vyšlo v časopisech Americké společnosti pro mikrobiologii, která je v lednu s odvoláním na výsledky nezveřejněného univerzitního vyšetřování stáhla. Podle Science byli autoři studií osobně propojení s časopisy, kde studie vycházely.

Za vůbec nejzávažnější problém se považuje Raoultova studie z dubna 2023, v níž jeho nemocnice léčila mezi březnem 2020 a koncem roku 2021 asi 23 tisíc pacientů hydroxychlorochinem. Jenže, jak je popsáno výše, francouzské zákony to neumožňovaly. To ale Raoltovi a jeho podřízeným nezabránilo v tom podávat lék dál. Podle článku v deníku Le Monde jde zřejmě o vůbec nejrozsáhlejší vědeckou studii, která proběhla takto „divoce“.

Konec legendy

Šlo v podstatě o poslední hřebíček do rakve Raoultovy bývalé slávy. Francouzská lékařská asociace mu totiž letos na podzim zakázala na základě jeho dříve zjištěných pochybení vykonávat lékařskou praxi na dobu dvou let.

Už čtyřiadvacet jeho odborných studiích, na něž se vědci znovu podívali, muselo být pro různé prohřešky staženo a vůči dalším 243 článkům vyjádřili vědci výhrady. Jen článků, které Raoultovi vyšly v odborném časopise PLOS ONE, se v současné době vyšetřuje víc než sto.

A nejen to – v současné době už dokonce probíhá trestní vyšetřování toho, jak Raoult nemocnici IHU vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 11 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...