Skandál za skandálem. Neetický výzkum zlomil vaz autorovi léku proti covidu

Jeden z nejslavnějších mikrobiologů Evropy Didier Raoult porušoval při svém výzkumu pravidla vědecká i etická. Dospěly k tomu analýzy jeho prací. Množství a závažnost jeho odborných „hříchů“ jsou tak velká, že je expert v současné době trestně vyšetřován.

Didier Raoult patřil po celé desítky let k předním francouzským vědcům. Charismatický mikrobiolog je podepsaný pod více než 2300 studiemi, roku 2008 ho odborný žurnál Nature zařadil mezi desítku nejlepších francouzských vědců a o šest let později se stal dokonce nejcitovanějším mikrobiologem v celé Evropě.

Ve známost vešel především díky své práci o rickettsiích, bakteriích přenášených blechami a klíšťaty, a také díky objevu obřích virů. Je držitelem státních vyznamenání ve Francii i ve svém rodném Senegalu a také laureátem prestižních vědeckých ocenění, včetně Velké ceny francouzské agentury pro biomedicínský výzkum INSERM za rok 2010.

Roku 2011 proto Raoulta vybrali, aby vedl špičkové vědecké pracoviště IHU v Marseille. Šlo o jednu ze šesti nejmodernějších výzkumných nemocnic zřízených vládou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Specializoval se na výzkum infekčních nemocí, který byl financován také štědrými vládními granty. Raoult se stával častým hostem v médiích, kde dokázal velmi přesvědčivě vyprávět jak o medicíně, tak o svých úspěších. Jeho „hvězdná hodina“ pak nastala na začátku roku 2020.

„Covidový mudrc“

Když do Evropy dorazila nemoc tehdy nazývaná nejčastěji jako „čínský koronavirus“, později covid-19, francouzskou společnost zajímalo, co si o novém viru myslí právě slavný profesor. Stal se tak jednou z tváří pandemie, zejména proto, že dokázal komunikovat klidně, věcně a hlavně optimisticky. Ujišťoval své diváky a posluchače o tom, že virus není ani zdaleka tolik smrtelný, jak tehdy naznačovala čínská data, a sliboval, že brzy přijde velmi účinná léčba.

Jen málokdo se tedy divil, že v polovině března 2020 se Raoult stal členem vědecké rady, která vládě radila s reakcí na pandemii. O několik dní později vydal vědeckou studii, ve které popsal onen lék, který předtím sliboval. Měl jím být hydroxychlorochin ve spojení s antibiotikem azitromycinem. Tím o toto léčivo spustil celosvětovou vlnu zájmu.

Přestože ostatní členové rady protestovali, že výsledky Raoultovy studie jsou slabé a jen předběžné, lék začal prosazovat i tehdejší americký prezident Donald Trump. Od 26. března byl povolen i ve Francii pacientům hospitalizovaným s covidem.

I když dle kritiků měla Raoultova studie spoustu slabin, lék se v řadě zemí užíval dál. Na přelomu května a června pak vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná.

Oxfordská univerzita v červnu roku 2020 ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. „Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl dle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stál v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí na tuto práci bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravky nadále nepoužívaly.

Raoultova kariéra tím narazila na betonovou zeď. A do té doby nedotknutelný vědec se stal cílem kritiky. Ukázalo se, že řada vědců měla vůči jeho kariéře námitky už dříve – jen byl vzhledem ke své slávě vůči nim v podstatě imunní. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta i proti základním zásadám vědeckého výzkumu. A to v dříve netušeném, obrovském množství.

Nová zjištění jsou znepokojivá

Během roku 2024 vyšla najevo další selhání Raoulta a instituce, kterou vedl. Poslední souhrn zjištění teď v listopadu zveřejnil odborný časopis Science. Výsledky potvrzují, že klinické studie prováděné jak přímo Raoultem, tak i dalšími vedoucími, porušovaly etické normy.

Interní vyšetřování IHU začalo v červnu 2022, ale jeho závěrečná zpráva z ledna 2023 nebyla nikdy zveřejněna. Proto se nezávislí vědci podívali na osm klinických výzkumných prací publikovaných Raoultem. Ukázalo se, že žádná z nich nebyla v souladu s mezinárodními etickými standardy a většina nebyla v souladu ani s francouzským biomedicínským právem.

Sedm z osmi prací – spoluautorem šesti z nich byl Raoult – vyšlo v časopisech Americké společnosti pro mikrobiologii, která je v lednu s odvoláním na výsledky nezveřejněného univerzitního vyšetřování stáhla. Podle Science byli autoři studií osobně propojení s časopisy, kde studie vycházely.

Za vůbec nejzávažnější problém se považuje Raoultova studie z dubna 2023, v níž jeho nemocnice léčila mezi březnem 2020 a koncem roku 2021 asi 23 tisíc pacientů hydroxychlorochinem. Jenže, jak je popsáno výše, francouzské zákony to neumožňovaly. To ale Raoltovi a jeho podřízeným nezabránilo v tom podávat lék dál. Podle článku v deníku Le Monde jde zřejmě o vůbec nejrozsáhlejší vědeckou studii, která proběhla takto „divoce“.

Konec legendy

Šlo v podstatě o poslední hřebíček do rakve Raoultovy bývalé slávy. Francouzská lékařská asociace mu totiž letos na podzim zakázala na základě jeho dříve zjištěných pochybení vykonávat lékařskou praxi na dobu dvou let.

Už čtyřiadvacet jeho odborných studiích, na něž se vědci znovu podívali, muselo být pro různé prohřešky staženo a vůči dalším 243 článkům vyjádřili vědci výhrady. Jen článků, které Raoultovi vyšly v odborném časopise PLOS ONE, se v současné době vyšetřuje víc než sto.

A nejen to – v současné době už dokonce probíhá trestní vyšetřování toho, jak Raoult nemocnici IHU vedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...