„Tohle není léčba.“ Britští vědci zjistili, že hydroxychlorochin pacientům s koronavirem nepomáhal

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Hydroxychlorochin je v posledních měsících hojně skloňován coby potenciální lék na covid-19 a k jeho testování při absenci jakékoli ověřené léčebné metody přistoupili lékaři v řadě zemí včetně Česka.

Profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity, hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika, předběžné výsledky jeho programu ale podle něj mluví zcela jasně. 

„Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters. Má za to, že zjištění jeho týmu by měla vyústit ve změnu lékařské praxe po celém světě. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil.

Podle Landraye až dosud chyběly důvěryhodné informace vycházející z plnohodnotné klinické studie. První výsledky té oxfordské pak nenasvědčovaly tomu, že by hydroxychlorochin u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 snižoval riziko smrti.

Z těch, kteří jej brali, do 28 dní umřelo 25,7 procenta, zatímco u pacientů se standardní péčí byla úmrtnost o dva procentní body nižší.

Univerzita už výzkum ukončila

Oxfordská univerzita po čtvrteční analýze dat tento výzkum ukončila. Několik podobných testů bylo nedávno přerušeno poté, co The Lancet vydal zmíněnou studii o údajném negativním účinku hydroxychlorochinu. Nové pacienty na konci května přestaly přijímat dvě ze tří studií, které běžely v Česku, svůj program pozastavila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Řada odborníků ovšem závěry publikované v The Lancet zpochybňovala a tři ze čtyř autorů článku následně požádali o jeho stažení. Trojice vědců z USA a Švýcarska uvedla, že má pochybnosti o kvalitě a ověřitelnosti použitých dat. Výzkumníci uvedli, že společnost Surgisphere, která jim dala data k dispozici, je odmítá poskytnout dalším vědcům k ověření, a závěry studie tak není možné nezávisle potvrdit.

„Neučinil jsem dost pro to, abych se ujistil, že zdroj dat je pro toto využití vhodný,“ uvedl hlavní autor studie Mandeep Mehra. „Za to i za všechny přímé i nepřímé problémy se hluboce omlouvám,“ dodal.

Klinické testy hydroxychlorochinu na konci května pozastavila i WHO, už před stažením článku z The Lancet však avizovala, že v tomto výzkumu bude pokračovat. Že testy pokračují, v pátek potvrdila novinářům Soumya Swaminathanová, která je členkou vedení WHO.

„Máme dvě oddělené studie, každá má vlastní protokoly, vlastní dozorčí komisi. Prozatím tedy budeme pokračovat,“ uvedla. „Naše komise zváží data, která bude mít k dispozici… ale také zváží důkazy z jiných studií; o pokroku vás budeme dále informovat,“ dodala Swaminathanová.

SÚKL: Další podávání léku mimo klinická hodnocení je na uvážení lékařů

„Zodpovědnost za klinické hodnocení je primárně na jeho zadavateli,“ řekla ČTK mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová. Dvě ze tří studií, které běžely v tuzemsku, přestaly přijímat nové pacienty na konci května. Jedna z nich, studie Solidarity organizovaná WHO, už příjem obnovila.

Další podávání léku mimo klinická hodnocení je podle SÚKL na uvážení lékařů. „Použití hydroxychlorochinu v klinické studii, kde je pacient dostatečně sledován, má stále smysl. Je totiž třeba definitivně potvrdit, nebo vyloučit přínosy této látky a stanovit, v jaké fázi onemocnění může mít její podání význam,“ uvedla Peterová.

Reuters poznamenává, že případ stažené studie o hydroxychlorochinu ukazuje, jak bezprecedentní je rychlost, s níž se hledá lék na covid-19 i vakcína, a jak mimořádná pozornost věnovaná tomuto výzkumu může jednotlivým dílčím výsledkům přikládat neúměrně velkou váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.