„Tohle není léčba.“ Britští vědci zjistili, že hydroxychlorochin pacientům s koronavirem nepomáhal

Oxfordská univerzita ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

Hydroxychlorochin je v posledních měsících hojně skloňován coby potenciální lék na covid-19 a k jeho testování při absenci jakékoli ověřené léčebné metody přistoupili lékaři v řadě zemí včetně Česka.

Profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity, hovořil o „obrovské míře spekulací a nejistoty“ ohledně přínosu antimalarika, předběžné výsledky jeho programu ale podle něj mluví zcela jasně. 

„Tohle není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters. Má za to, že zjištění jeho týmu by měla vyústit ve změnu lékařské praxe po celém světě. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil.

Podle Landraye až dosud chyběly důvěryhodné informace vycházející z plnohodnotné klinické studie. První výsledky té oxfordské pak nenasvědčovaly tomu, že by hydroxychlorochin u hospitalizovaných pacientů s covidem-19 snižoval riziko smrti.

Z těch, kteří jej brali, do 28 dní umřelo 25,7 procenta, zatímco u pacientů se standardní péčí byla úmrtnost o dva procentní body nižší.

Univerzita už výzkum ukončila

Oxfordská univerzita po čtvrteční analýze dat tento výzkum ukončila. Několik podobných testů bylo nedávno přerušeno poté, co The Lancet vydal zmíněnou studii o údajném negativním účinku hydroxychlorochinu. Nové pacienty na konci května přestaly přijímat dvě ze tří studií, které běžely v Česku, svůj program pozastavila i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Řada odborníků ovšem závěry publikované v The Lancet zpochybňovala a tři ze čtyř autorů článku následně požádali o jeho stažení. Trojice vědců z USA a Švýcarska uvedla, že má pochybnosti o kvalitě a ověřitelnosti použitých dat. Výzkumníci uvedli, že společnost Surgisphere, která jim dala data k dispozici, je odmítá poskytnout dalším vědcům k ověření, a závěry studie tak není možné nezávisle potvrdit.

„Neučinil jsem dost pro to, abych se ujistil, že zdroj dat je pro toto využití vhodný,“ uvedl hlavní autor studie Mandeep Mehra. „Za to i za všechny přímé i nepřímé problémy se hluboce omlouvám,“ dodal.

Klinické testy hydroxychlorochinu na konci května pozastavila i WHO, už před stažením článku z The Lancet však avizovala, že v tomto výzkumu bude pokračovat. Že testy pokračují, v pátek potvrdila novinářům Soumya Swaminathanová, která je členkou vedení WHO.

„Máme dvě oddělené studie, každá má vlastní protokoly, vlastní dozorčí komisi. Prozatím tedy budeme pokračovat,“ uvedla. „Naše komise zváží data, která bude mít k dispozici… ale také zváží důkazy z jiných studií; o pokroku vás budeme dále informovat,“ dodala Swaminathanová.

SÚKL: Další podávání léku mimo klinická hodnocení je na uvážení lékařů

„Zodpovědnost za klinické hodnocení je primárně na jeho zadavateli,“ řekla ČTK mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová. Dvě ze tří studií, které běžely v tuzemsku, přestaly přijímat nové pacienty na konci května. Jedna z nich, studie Solidarity organizovaná WHO, už příjem obnovila.

Další podávání léku mimo klinická hodnocení je podle SÚKL na uvážení lékařů. „Použití hydroxychlorochinu v klinické studii, kde je pacient dostatečně sledován, má stále smysl. Je totiž třeba definitivně potvrdit, nebo vyloučit přínosy této látky a stanovit, v jaké fázi onemocnění může mít její podání význam,“ uvedla Peterová.

Reuters poznamenává, že případ stažené studie o hydroxychlorochinu ukazuje, jak bezprecedentní je rychlost, s níž se hledá lék na covid-19 i vakcína, a jak mimořádná pozornost věnovaná tomuto výzkumu může jednotlivým dílčím výsledkům přikládat neúměrně velkou váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 9 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 11 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 15 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...