V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.
V Česku stále chybí některé léky. Lékaři musí improvizovat i u pacientů s Parkinsonovou chorobou
8 minut
Události ČT: V Česku stále chybí některé léky
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, kdy pacientům předčasně odumírají buňky v mozku, které vyrábějí dopamin. Jeho nedostatek pak působí problémy s pohybem. Nemocí trpí v Česku zhruba padesát tisíc lidí. Úplně vyléčit nelze.
Vhodné léky ale mohou potlačit nepříjemné příznaky choroby. Patří mezi ně přípravky s látkou levodopa, která se v těle pacienta přemění na dopamin, jenže teď většina těchto nenahraditelných léků chybí.
„Levodopa se musí užívat třikrát denně. Pravidelné užívání je zásadní, pokud byste se chtěli zeptat, co se stane, když se levodopa náhle vysadí, tak pacient může být ohrožen na životě,“ vysvětlila neuroložka Neurologické kliniky I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petra Havránková.
K dispozici jsou silnější preparáty, u těch ale lékaři musejí přepočítat dávkování. „Jeden z těch dvou preparátů se dá jenom půlit, nedá se čtvrtit, tím pádem je jasné, že ta dávka nebude úplně přesná,“ popsala Havránková. Vedoucí jedné z pražských lékáren Markéta Kerhartová řekla, že léky se nyní nedají ani objednat.
Cena Endiaronu vystřelila nahoru
Ještě větší poptávka ale je po lécích proti střevním potížím, například Endiaronu, který si řada lidí bere s sebou na dovolenou. Na výpadek zareagovali někteří obchodníci. Na internetu se jedno balení prodává i za víc než sedm set korun. Lékárny nyní nabízejí náhražky, například Imodium.
„Většinou doporučujeme něco na vyčištění střev, tady je ideální například klasické černé uhlí nebo například Smecta, i Enterol může být,“ doplnila Kerhartová.
Lékárny mají i nadále problém sehnat i základní penicilinová antibiotika. Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL momentálně jednají s dodavateli léčivých přípravků ohledně dodávek na nadcházející sezonu respiračních onemocnění. Podle resortu by to mělo zajistit dostatek léků v případě náhlého zvýšení poptávky. Konkrétnější informace zveřejní v dalších měsících.
Někteří lidé nyní shánějí léky před cestou na dovolenou. S tím, co je potřeba si s sebou přibalit, často radí i samotní lékárníci. „Léky na tlumení bolesti, zánětu, při alergických reakcích na poštípání, na průjem,“ popsal vhodnou výbavu Marek Lžičař z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Dlouhodobý problém
Výpadky léků jsou v posledním roce stále častější a týkají se celé Evropy. Problém je i v tom, že se nedají předvídat. Není to však tak, že by za nimi vždy stála jen zvýšená poptávka. Stačí, aby třeba na druhém konci světa nastal nedostatek některé látky nebo materiálu.
K výrobě léků jsou totiž potřeba desítky až stovky nejrůznějších přísad. Část z nich tvoří takzvané účinné látky, kvůli kterým lékaři léčivo předepisují. Další částí jsou pomocné látky, které lékům dodávají jejich vlastnosti – například že se nerozpustí už v žaludku, ale až ve střevech.
„Různé fáze výroby probíhají v různých továrnách v různém vlastnictví a dokonce v různých částech světa. Takže než lék doputuje k pacientovi v Česku, tak se může stát, že některé komponenty pochází z celého světa,“ vysvětlil ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Například ve vakcíně Pfizer na covid-19 je 280 různých přísad, které se vyrábí na 86 místech v devatenácti státech. Když se zpozdí dodávka jediné složky, vakcínu není možné dokončit. U léků to funguje stejně. Důležité jsou navíc i obaly, bez kterých by se léky k pacientům nedostaly. I to může být jedním z důvodů zdržení léků, stalo se tak i loni na podzim.
České eRecepty v zahraničí
Léky na předpis mají Češi možnost získat i v zahraničí, v Chorvatsku nebo v Polsku. Některé lékárny se tam podle SÚKLu zapojily do projektu, který umožňuje akceptovat české eRecepty. Ne vždy však pacienti uspějí.
ČT zkusila systém prověřit v chorvatské Vodici. K výdeji léků by měly stačit QR kód eReceptu a občanský průkaz. V tomto případě ale lékárnice uvedla, že systém momentálně nefunguje. Podobný problém zaznamenala česká zákaznice i v lékárně v Šibeniku.
Ani v Polsku štáb ČT neuspěl. V jedné lékárně v Těšíně lékárník uvedl, že systém běžně funguje, ale momentálně je výpadek. Ve zbývajících dvou lékárnách se eRecept načíst podařilo, jenže antibiotika nebyla skladem.
„SÚKL zajistil zprovoznění a fungování přeshraniční preskripce, aby bylo technicky možné si léky s českým eReceptem v zahraničí vyzvednout. Není však v kompetencích SÚKL naléhat na zahraniční lékárny, aby tuto funkcionalitu využívaly, nebo tyto lékárny kontrolovat,“ uvedl SÚKL ve vyjádření pro ČT.
Ústav vyzývá, aby se lidé v případě problémů obrátili na linku Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví. Ti, kteří si lék vyzvednou úspěšně, si pak o jeho zpětné proplacení mohou požádat zdravotní pojišťovnu. „(Pacient) bude potřebovat jednak doklad o tom, že byly tyto léky předepsány, a jednak doklad o tom, že je skutečně zaplatil,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
K Polsku a Chorvatsku by se brzy mělo přidat i Španělsko. SÚKL ale zatím nepotvrdil, kdy přesně by k tomu mělo dojít. Systém je sice připravený, ale jeho definitivní spuštění musí schválit expertní skupina při Evropské komisi.
