Parkinsonova nemoc

Vědci odhalili v lidském oku znaky, které naznačují příchod Parkinsonovy choroby. Objevují se už sedm let před prvními příznaky nemoci. Je to poprvé, kdy se podařilo prokázat tyto nálezy několik let před stanovením diagnózy. Přelomové výsledky umožnila zatím nejrozsáhlejší studie zobrazování sítnice u Parkinsonovy nemoci.

V Česku aktuálně chybí třeba některé léčivé přípravky na Parkinsonovu chorobu či část antibiotik. Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček spojuje zlepšení situace na trhu s novelou zákona o léčivech, která by mohla začít platit v lednu 2024, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel poukazuje na odliv producentů léčiv z Evropy a nízkou konkurenceschopnost kontinentu. Řekli to v úterní 90' ČT24.

V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.

Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.

V Česku trpí Parkinsonovou nemocí 50 tisíc lidí. Každý rok si tuhle diagnózu vyslechne zhruba patnáct set pacientů. Vyléčitelná není, v některých případech ale může příznaky zmírnit hluboká mozková stimulace. V Česku ji lékaři poprvé provedli před 25 lety. Pomohla už zhruba tisícovce nemocných.

Nová studie zjistila, že špatné sny v dětství jsou spojené s vyšším rizikem demence a Parkinsonovy choroby v dospělosti. Podle vědců by to mohlo vést ke vzniku úplně nových terapií, které by mohly pomoci těmto závažným problémům předcházet.

Filmoví herci a tvůrci si pro filmové Oscary dojdou až na jaře příštího roku, Akademie filmového umění a věd už ale udělila takzvané čestné Oscary. Ocenění přihlížející k dlouhodobému přínosu kinematografii udělila filmaři Peteru Weirovu, režisérce Euzhan Palcyové i autorce filmových písní Diane Warrenové. Laureátem se rovněž stal herec Michael J. Fox, jehož akademie ocenila za podporu výzkumu Parkinsonovy nemoci. Sám Fox si tuto diagnózu vyslechl ani ne jako třicetiletý.

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.

Dánský režisér Lars von Trier trpí Parkinsonovou nemocí, oznámila produkční společnost Zentropa, kterou filmař spoluzaložil. Šestašedesátiletý von Trier je prý v dobrém stavu, léčí se a nadále pracuje na pokračování Království.

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

Prognózu Parkinsonovy choroby a vhodnou léčbu umějí vědci stanovit podle typu řečové poruchy pacienta. Výzkumníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) pomocí speciálního počítačového softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy těchto poruch.

Léčebné konopí zlepšilo zdravotní stav dvou třetin pacientů, ukazují zkušenosti z ordinací. Od loňska lékaři povinně hlásí počty předpisů i jejich reálný efekt. Letos už marihuanu na recept dostaly skoro tři tisíce lidí.

Vědci v Austrálii vyvinuli hydrogel, který by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Vědci popsali dosud neznámý způsob, jak bílé krvinky brání tělo před změnami na buněčné úrovni, jež mohou vést ke vzniku Parkinsonovy choroby. Experti doufají, že by tento objev mohl vést k jejímu potlačení nebo alespoň zpomalení.

40 milionů lidí na světě trpí demencí – nejčastěji ve formě Alzheimerovy choroby. Její objevitel si v roce 1906 všiml, že v mozku pacientky se všemi příznaky demence byly zvláštní chuchvalce. A právě ty zkoumá profesor Christopher Dobson, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

K českým pacientům se loni dostalo 4800 gramů léčebného konopí. Pro pacienty bylo dostupnější, předepsáno ho bylo o 3573 gramů víc než v roce 2017. Průměrně ho užívá 67 pacientů měsíčně. Vyplývá to ze statistik Státní agentury pro konopí pro léčebné použití (SAKL).

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.