Časté noční můry mohou být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistila studie

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

„Musíme sice v této oblasti ještě provést další výzkum, ale naše výsledky ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohly naznačovat, že lidé, jimž se ve vyšším věku bez zjevného důvodu začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ konstatoval podle televize Sky News spoluautor studie Abidemi Otaku.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje nechtěné nebo nekontrolovatelné pohyby, jako jsou třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a časem se zhoršují. S postupujícím onemocněním mohou mít lidé potíže s chůzí a řečí.

Studie publikovaná v odborném časopise eClinicalMedicine z rodiny žurnálů The Lancet se opírala o data 3818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou týdně, byli po ukončení studie sledováni, aby se zjistilo, zda je u nich větší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci chtějí najít důvod pro změnu snů

Během sedmiletého sledování lékaři diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Zjistili, že u lidí, kteří měli v prvních pěti letech pravidelně noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci by chtěli v další etapě výzkumu využít metodu, která se jmenuje elektroencefalografie (EEG). Ta zaznamenává mozkovou aktivitu, takže by se dala využít k tomu, aby se našly biologické důvody změn snů.

Zároveň chtějí lékaři výzkum rozšířit o ženy a lidi s různými anamnézami, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Odborníci doufají, že výzkum prvních známek rozvíjejícího se onemocnění pomůže zlepšit léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 8 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 11 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 16 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 17 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 20 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 21 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 23 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.