Parkinsonova nemoc je choroba nevyléčitelná a přitom to není onemocnění, které se projevuje jen občas. Pro pacienty znamená diagnóza Parkinsonovy choroby zprávu, že o mnoho lépe už jim nebude. I když název nemoci zná takřka každý, podrobnosti už tak dobře známé nejsou. Nemocným se tak stává, že se na ulici místo nemoci dočkají opovržení. Snadno je totiž lze zaměnit za opilce.
Parkinson ji popsal před 200 lety. Přesto si lidé dodnes pletou zákeřnou nemoc s opilostí
11 minut
Studio 6: Světový den Parkinsonovy nemoci
Parkinsonova choroba letos „slaví“ jubileum. Britský lékař James Parkinson ji popsal v roce 1817 a v Česku je jubileum dvojnásobné, protože se připomíná světový den Parkinsonovy choroby rovných dvacet let. V současnosti jí v Česku podle odhadů trpí 10 až 15 tisíc lidí, v celém světě potom je 7 až 10 milionů nemocných.
Patrně nejznámějším příznakem Parkinsonovy choroby je třes rukou. To však zdaleka není vše. Podle Roberta Jecha z neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se nemoc projevuje také nadměrnou a často bolestivou ztuhlostí a také zpomalením pohybu. „Pacient má někdy problém udělat sebemenší krok nebo malý pohyb horními končetinami,“ řekl.
Romana Skála-Rosenbaum, která nemocí sama trpí a zároveň se snaží dalším nemocným pomáhat prostřednictvím spolku Parkinson Help, upozornila, že lidé si tyto méně známé příznaky často špatně vykládají a místo aby nemocným pomohli, zdaleka se jim vyhnou. „Myslí si, že jsme ožralí nebo zdrogovaní. S tím se snažíme bojovat,“ poukázala Roman Skála-Rosenbaum. Přiznala přitom, že rozlišit člověka s Parkinsonovou chorobou od opilce je „pro laika velice těžké“. Zdůraznila však, že je to jedno. „Pokud vidím člověka, který nemůže jít, tak se mu snažím pomoct, nabídnu mu rámě a v tom okamžiku my můžeme jít,“ doporučila.
Ačkoli James Parkinson popsal nemoc již před dvěma sty lety, zůstává kolem ní stále aura tajemství. Vědci dodnes nedokázali plně objasnit, co je příčinou onemocnění. Projevuje se nadměrným umíráním buněk, které produkují dopamin. To je látka, kterou tělo využívá k přenosu informací mezi nervovými buňkami a její nedostatek má vliv na pohyb, rozumové schopnosti i emoce.
Parkinsonova choroba
Už jenom diagnóza přitom není snadná. Spolek Parkinson Help sice na svém webu nabízí autotest, který podle Roberta Jecha jako prvotní screening stačí, jenomže k tomu, aby se člověk oficiálně stal pacientem s Parkinsonovou nemocí, to nestačí. „Říká se – a je to pravda – že od prvních příznaků do diagnózy, to znamená do okamžiku, kdy je vyslovena tato diagnóza, uplyne tři až pět let,“ přiznal neurolog. V té době by přitom již bylo možné nemoc léčit.
Léčba v současnosti spočívá v tom, že se lékaři snaží tělu nahrazovat chybějící dopamin. „Máme spektrum léků, které můžeme pacientům nabídnout. Nicméně tyto léky nejsou schopny zastavit progresi onemocnění. V podstatě vykryjí deficit, jenom nahradí to, co tělu chybí, a náhrada není vždy dokonalá,“ popsal Robert Jech. Pojišťovny přitom podle něj nehradí nejjednodušší lék, pouze složitější a zároveň jsou zdrženlivé, když přijde na operativní řešení.
Při něm pacienti dostávají do mozku elektrody spojené se stimulátorem implantovaným v podkoží. „Léčba je nesmírně drahá a vyžaduje stimulátor a ten je potřeba po vybití vyměnit, což s sebou nese určité náklady. S tím souvisí ochota zdravotních pojišťoven tuto metodu platit,“ shrnul lékař. Podle Jecha by byla operativní léčba Parkinsonovy nemoci vhodná až pro pětinu pacientů, ale v Česku se jí dočká mnohem méně lidí.
- Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
- Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
- Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
- Zdroj: Wikipedie
