Existuje souvislost mezi poruchou spánku a Parkinsonovou chorobou, prokázal český výzkum

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

Porucha chování vázaná na takzvanou REM fázi spánku (RBD) se vyskytuje u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u této spánkové poruchy a Parkinsonovy choroby, propojuje tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění.

Parkinsonova choroba
Zdroj: ČT24

O pokroku informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé s touto diagnózou postupně nejsou schopni ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Předchozí studie ukázaly úzké propojení RBD s neurodegenerativními onemocněními, jako třeba Parkinsonovou nemocí. Podle studie, která sledovala pacienty s RBD po dobu 14 let, propuklo neurodegenerativní onemocnění u více než 81 procent z nich.

Chyba ukrytá v molekulárních hodinách

Vědci z NUDZ se zaměřili na funkční stav takzvaných molekulárních hodin, které ovlivňují prakticky všechny buňky v těle a jsou spoluodpovědné za regulaci spánku. Do aktuální studie byli zařazeni pacienti s RBD starší šedesáti let, kteří nebyli sledováni pro žádné somatické nebo psychické onemocnění.

Strávili 24 hodin v kontrolovaných podmínkách spánkové laboratoře, kde jim byly každé tři hodiny odebírány krevní vzorky, ze kterých pak vědci „odečítali“ stav molekulárních hodin daného člověka. Výsledky ukázaly u parkinsoniků i u pacientů s RBD určité shodné změny ve fungování molekulárních hodin.

Podle Kamily Weissové z NUDZ byly výsledky dosud popsány pouze u malé skupiny pacientů, studie by se tak měla ještě rozšířit na větší skupinu pacientů a také je sledovat v dlouhodobějším horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 1 hhodinou

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...