Existuje souvislost mezi poruchou spánku a Parkinsonovou chorobou, prokázal český výzkum

Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, se zaměřila na počátky Parkinsonovy nemoci. Lepší stanovení diagnózy a zefektivnění léčby mohou podle ní urychlit i krevní testy zaměřené na systém regulace spánku.

Porucha chování vázaná na takzvanou REM fázi spánku (RBD) se vyskytuje u dvou procent populace. Podle nejnovějších poznatků je provázána s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie jako první přímo popisuje stejné narušení biologických rytmů u této spánkové poruchy a Parkinsonovy choroby, propojuje tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění.

Parkinsonova choroba
Zdroj: ČT24

O pokroku informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka. Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Lidé s touto diagnózou postupně nejsou schopni ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Předchozí studie ukázaly úzké propojení RBD s neurodegenerativními onemocněními, jako třeba Parkinsonovou nemocí. Podle studie, která sledovala pacienty s RBD po dobu 14 let, propuklo neurodegenerativní onemocnění u více než 81 procent z nich.

Chyba ukrytá v molekulárních hodinách

Vědci z NUDZ se zaměřili na funkční stav takzvaných molekulárních hodin, které ovlivňují prakticky všechny buňky v těle a jsou spoluodpovědné za regulaci spánku. Do aktuální studie byli zařazeni pacienti s RBD starší šedesáti let, kteří nebyli sledováni pro žádné somatické nebo psychické onemocnění.

Strávili 24 hodin v kontrolovaných podmínkách spánkové laboratoře, kde jim byly každé tři hodiny odebírány krevní vzorky, ze kterých pak vědci „odečítali“ stav molekulárních hodin daného člověka. Výsledky ukázaly u parkinsoniků i u pacientů s RBD určité shodné změny ve fungování molekulárních hodin.

Podle Kamily Weissové z NUDZ byly výsledky dosud popsány pouze u malé skupiny pacientů, studie by se tak měla ještě rozšířit na větší skupinu pacientů a také je sledovat v dlouhodobějším horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...