Závislost na videohrách je psychická porucha, říká poprvé WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala závislost na hraní počítačových her za psychickou poruchu. Vyplývá to z aktualizované verze klasifikace nemocí, informovala agentura Reuters. Podle kritiků rozhodnutí WHO přispěje ke stigmatizaci mladých hráčů.

WHO zařadila poruchu do mezinárodní klasifikace nemocí jako zvláštní položku, aby zemím umožnila „lépe se připravit na identifikaci tohoto problému“. Seznam nemocí uznávaných WHO bude mít nově asi 55 000 položek; popisuje závislost na digitálních hrách či videohrách jako „vzorec úporného a opakovaného hráčského chování“, který se stává natolik intenzivním, že „začíná převažovat nad jinými životními zájmy“.

Podle doktora Shekhara Saxeny, který vede oddělení WHO pro duševní zdraví, je rozhodnutí zařadit poruchu související s hraním videoher na seznam psychických poruch založeno na vědeckých důkazech.

Problém není tak velký, tvrdí odpůrci

Kritici kroku WHO, mezi nimiž je například i doktorka Joan Harveyová z Britské psychologické společnosti, varují před zbytečnými obavami rodičů dětí, které hrají videohry. Skutečnou poruchou podle Harveyové trpí jen malé množství hráčů. 

Ke stejnému závěru dospěli před rokem i čeští vědci, kteří se tomuto tématu věnovali. Psychologové z Masarykovy univerzity totiž po zkoumání dat 9500 hráčů zjistili, že známky skutečné závislosti vykazují jen jednotky procent. Zároveň ale upozorňují, že pokud někdo závislý je, může být léčba složitá, protože jde o nový a specifický jev. Výsledky výzkumu nyní univerzita poskytla novinářům.

On-line hry umožňují prostřednictvím internetu konfrontaci nebo spolupráci s jinými skutečnými hráči, nejen s umělou inteligencí počítače. Z výzkumu mezi členy herní komunity plyne, že hry mohou zlepšit náladu nebo ulevit od starostí, stejně jako knihy, hudba a televize.

„Hry samotné mohou za vznik závislosti minimálně. Pokud se někdo do problémů dostane, je to spíše proto, že k tomu měl psychologické předpoklady. Ne proto, že by hrám nešlo odolat,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka.

Ještě je čas na změnu

Aktualizovaná verze mezinárodní klasifikace nemocí, na které se pracovalo posledních deset let, bude oficiálně členským zemím WHO představena v květnu příštího roku. Přijata by měla být v lednu 2022.

  • Pojem „závislost na internetu“ se poprvé objevil v roce 1995, když ho vyslovil newyorský psychiatr Ivan Goldberg. Zároveň prohlásil, že „závislost na internetu neexistuje o nic víc než závislost na tenisu, bingu nebo televizi. Lidé mohou přehánět všechno. Nazývat to poruchou je omyl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.