Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.
Noční můry ve středním věku mohou znamenat blížící se demenci, tvrdí studie
Většina lidí má čas od času zlé sny, ale zhruba pět procent zažívá alespoň jednou týdně noční můry, které jsou natolik znepokojivé, že je vzbudí. Potenciálními spouštěči jsou stres, úzkost a nedostatek stánku. Předchozí výzkumy pacientů s Parkinsonovou chorobou ale ukázaly, že špatné sny jsou také spojené s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a zvýšeným rizikem rozvoje demence v budoucnosti.
Lékař Abidemi Otaiku z Birminghamské univerzity se při zkoumání toho, zda se toto zvýšené riziko vyskytuje i u zdravých lidí, obrátil na tři dřívější studie, které zkoumaly kvalitu spánku, poté subjekty řadu let sledovaly a hodnotily zdraví jejich mozku a celkový zdravotní stav.
Do výzkumu se zapojilo více než šest set osob ve středním věku, tedy mezi 35 až 64 lety, a 2600 lidí starších 79 let. Jejich údaje byly analyzovány pomocí speciálního softwaru.
Duševní úpadek je spojený se sny
Výzkum zjistil, že lidé ve středním věku, kterým se zdály noční můry alespoň jednou týdně, měli čtyřikrát větší pravděpodobnost, že u nich v následujících deseti letech dojde k poklesu kognitivních funkcí, než osoby, kterým se zlé sny zdají zřídka.
U starších účastníků, kteří často uváděli znepokojivé sny, existovala dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude v následujících letech diagnostikována demence. Studii publikoval odborný časopis eClinicalMedicine.
Jedním z možných vysvětlení podle autorů je, že lidé, kterým se často zdají noční můry, mají nekvalitní spánek, což by mohlo vést k hromadění proteinů spojených s demencí. Další možností je existence nějakého genetického faktoru, který je základem obou jevů.
Podle Otaikovy pracovní hypotézy je však neurodegenerace v pravém čelním mozkovém laloku příčinou toho, že lidé hůře ovládají své emoce během snění, což vede k nočním můrám. „Víme, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, často začínají mnohem dříve, než jsou někomu diagnostikovány. U některých jedinců, u kterých už nemoc začala, mohou být špatné sny a noční můry jedním z prvních příznaků,“ vysvětluje vědec.
Otaiku však zdůraznil, že jen u části dospělých, kterým se pravidelně zdají nepříjemné sny, je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. Pokud se ale jeho teorie potvrdí, noční můry by mohly sloužit jako ukazatel této choroby. Její nástup by se pak dal zpomalit nebo by se mu dokonce mohlo úplně zabránit.
