Časté noční můry mohou být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistila studie

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

„Musíme sice v této oblasti ještě provést další výzkum, ale naše výsledky ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohly naznačovat, že lidé, jimž se ve vyšším věku bez zjevného důvodu začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ konstatoval podle televize Sky News spoluautor studie Abidemi Otaku.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje nechtěné nebo nekontrolovatelné pohyby, jako jsou třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a časem se zhoršují. S postupujícím onemocněním mohou mít lidé potíže s chůzí a řečí.

Studie publikovaná v odborném časopise eClinicalMedicine z rodiny žurnálů The Lancet se opírala o data 3818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou týdně, byli po ukončení studie sledováni, aby se zjistilo, zda je u nich větší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci chtějí najít důvod pro změnu snů

Během sedmiletého sledování lékaři diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Zjistili, že u lidí, kteří měli v prvních pěti letech pravidelně noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci by chtěli v další etapě výzkumu využít metodu, která se jmenuje elektroencefalografie (EEG). Ta zaznamenává mozkovou aktivitu, takže by se dala využít k tomu, aby se našly biologické důvody změn snů.

Zároveň chtějí lékaři výzkum rozšířit o ženy a lidi s různými anamnézami, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Odborníci doufají, že výzkum prvních známek rozvíjejícího se onemocnění pomůže zlepšit léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 11 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 12 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 16 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.