Časté noční můry mohou být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistila studie

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

„Musíme sice v této oblasti ještě provést další výzkum, ale naše výsledky ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohly naznačovat, že lidé, jimž se ve vyšším věku bez zjevného důvodu začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ konstatoval podle televize Sky News spoluautor studie Abidemi Otaku.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje nechtěné nebo nekontrolovatelné pohyby, jako jsou třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a časem se zhoršují. S postupujícím onemocněním mohou mít lidé potíže s chůzí a řečí.

Studie publikovaná v odborném časopise eClinicalMedicine z rodiny žurnálů The Lancet se opírala o data 3818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou týdně, byli po ukončení studie sledováni, aby se zjistilo, zda je u nich větší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci chtějí najít důvod pro změnu snů

Během sedmiletého sledování lékaři diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Zjistili, že u lidí, kteří měli v prvních pěti letech pravidelně noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci by chtěli v další etapě výzkumu využít metodu, která se jmenuje elektroencefalografie (EEG). Ta zaznamenává mozkovou aktivitu, takže by se dala využít k tomu, aby se našly biologické důvody změn snů.

Zároveň chtějí lékaři výzkum rozšířit o ženy a lidi s různými anamnézami, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Odborníci doufají, že výzkum prvních známek rozvíjejícího se onemocnění pomůže zlepšit léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...