Časté noční můry mohou být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistila studie

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

„Musíme sice v této oblasti ještě provést další výzkum, ale naše výsledky ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohly naznačovat, že lidé, jimž se ve vyšším věku bez zjevného důvodu začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ konstatoval podle televize Sky News spoluautor studie Abidemi Otaku.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje nechtěné nebo nekontrolovatelné pohyby, jako jsou třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a časem se zhoršují. S postupujícím onemocněním mohou mít lidé potíže s chůzí a řečí.

Studie publikovaná v odborném časopise eClinicalMedicine z rodiny žurnálů The Lancet se opírala o data 3818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou týdně, byli po ukončení studie sledováni, aby se zjistilo, zda je u nich větší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci chtějí najít důvod pro změnu snů

Během sedmiletého sledování lékaři diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Zjistili, že u lidí, kteří měli v prvních pěti letech pravidelně noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci by chtěli v další etapě výzkumu využít metodu, která se jmenuje elektroencefalografie (EEG). Ta zaznamenává mozkovou aktivitu, takže by se dala využít k tomu, aby se našly biologické důvody změn snů.

Zároveň chtějí lékaři výzkum rozšířit o ženy a lidi s různými anamnézami, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Odborníci doufají, že výzkum prvních známek rozvíjejícího se onemocnění pomůže zlepšit léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 3 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 17 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 21 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 22 hhodinami
Načítání...