Časté noční můry mohou být předzvěstí Parkinsonovy nemoci, zjistila studie

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu ale teď mají důkazy, že s pravidelnými nočními můrami riziko nemoci výrazně stoupá.

„Musíme sice v této oblasti ještě provést další výzkum, ale naše výsledky ohledně významu špatných snů a nočních můr by mohly naznačovat, že lidé, jimž se ve vyšším věku bez zjevného důvodu začnou měnit sny, by měli vyhledat lékařkou pomoc,“ konstatoval podle televize Sky News spoluautor studie Abidemi Otaku.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje nechtěné nebo nekontrolovatelné pohyby, jako jsou třes, ztuhlost a potíže s rovnováhou a koordinací. Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně a časem se zhoršují. S postupujícím onemocněním mohou mít lidé potíže s chůzí a řečí.

Studie publikovaná v odborném časopise eClinicalMedicine z rodiny žurnálů The Lancet se opírala o data 3818 mužů starších 67 let zapojených do americké studie osteoporotických zlomenin. Žádný z těchto mužů na začátku studie Parkinsonovu chorobu neměl. Lidé, kteří uvedli, že měli znepokojivé sny alespoň jednou týdně, byli po ukončení studie sledováni, aby se zjistilo, zda je u nich větší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci chtějí najít důvod pro změnu snů

Během sedmiletého sledování lékaři diagnostikovali 91 případů, většinu v prvních pěti letech výzkumu. Zjistili, že u lidí, kteří měli v prvních pěti letech pravidelně noční můry, byla více než třikrát vyšší pravděpodobnost rozvinutí Parkinsonovy choroby.

Vědci by chtěli v další etapě výzkumu využít metodu, která se jmenuje elektroencefalografie (EEG). Ta zaznamenává mozkovou aktivitu, takže by se dala využít k tomu, aby se našly biologické důvody změn snů.

Zároveň chtějí lékaři výzkum rozšířit o ženy a lidi s různými anamnézami, včetně těch s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba. Odborníci doufají, že výzkum prvních známek rozvíjejícího se onemocnění pomůže zlepšit léčbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 12 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 14 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...