Vědci popsali dosud neznámý způsob, jak bílé krvinky brání tělo před změnami na buněčné úrovni, jež mohou vést ke vzniku Parkinsonovy choroby. Experti doufají, že by tento objev mohl vést k jejímu potlačení nebo alespoň zpomalení.
Parkinsonovu chorobu mohou porazit „přirození zabijáci“, kteří jsou součástí imunitního systému
Bílé krvinky typu NK jsou buňky, které mohou a umí ničit nádory, aniž by jim to jiná část imunitního systému přikazovala. Jsou v tom natolik efektivní, že podle toho dostaly i jméno. Zkratka NK znamená „Natural killer“ neboli přirozený zabiják. Slouží také jako první obranná linie v boji proti virům.
„Momentálně nemáme žádnou dostupnou léčbu, která by zpomalila nebo zastavila rozvoj Parkinsonovy choroby,“ uvedli autoři práce. „Tato studie je první zaměřená na NK krvinky, která ukazuje možnost nemoc zastavit.“
Tento výzkum, který vyšel v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, prokázal, že NK krvinky slouží nejen jako zabijáci, ale mají také zásadní roli v regulaci a snižování zánětů v mozkové tkáni. Právě záněty jsou jedním z typických projevů Parkinsonovy nemoci a také některých dalších nemocí spojených s neurodegenerativními chorobami.
Vědci to studovali zatím jen na myších, ale výsledky jsou zatím přesvědčivé. U myší, které tyto buňky neměly, byl nervový systém mnohem zranitelnější než u těch, kde imunita normálně fungovala.
„Myslíme si, že NK buňky fungují tak, že snižují záněty v mozku a také čistí proteiny, které se zamotávají a vznikají tak toxické chuchvalce,“ uvedli výzkumníci. „Pokud NK buňky chyběly, proteiny nikdo nekontroloval a my jsme viděli, jak vznikají jedovaté sraženiny,“ popsali výzkumníci.
Imunoterapie jako zbraň
Výzkum imunoterapie, tedy využití lidské imunity pro účinnější léčbu, začal asi před třiceti lety. Jeho smyslem bylo vytrénovat imunitní systém tak, aby účinně nacházel a potom ničil rakovinové buňky.
V současné době už to není jen laboratorní metoda, ale součást praktické medicíny. Tímto způsobem se dnes bojuje proti melanomům, rakovině plic nebo ledvin.
Pokusy na myších mohou sice vypadat jako příliš vzdálené od použití na lidech, ale některé jiné výzkumy ukazují, že i v případě člověka může být vliv NK buněk podobný. Jedná se například o imunoterapie proti agresivní rakovině mozku jménem glioblastom.
