Covid-19 může podle prvních výzkumů spouštět Parkinsonovu chorobu

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Koronavirus vyvolává poruchy čichu, což je i častý prvotní příznak Parkinsonovy choroby. Zatím ale vědci neprokázali, zda covid tyto příznaky přímo způsobuje. Mají nicméně nejen v Česku mnoho náznaků, že by zde souvislost být mohla. 

Naznačuje to například studie z letošního května. V ní vědci zkoumali myši – a souvislost u nich našli. Výzkum u lidí je složitý, protože je ve hře jednak spousta různých faktorů, jednak se na lidech z etických důvodů řada experimentů nedá provádět. A myší modely zase nemusí být nutně spolehlivé.

Parkinsonova choroba v Česku

Počet pacientů s Parkinsonovou chorobou v Česku odborníci odhadují na 50 tisíc. V zemi bylo od počátku epidemie předloni v březnu potvrzeno zhruba 4,2 milionu případů covidu-19,s koronavirem zemřelo 41 600 lidí.

Celosvětově lze zaznamenat nárůst výskytu neurodegenerací, pro které neexistuje léčba zaměřená na příčinu onemocnění, uvedl Jech. V Česku se problematice začal letos věnovat Národní ústav pro neurologický výzkum, který na svou činnost obdržel dotaci 590 milionů korun. Sdružuje jedenáct institucí, jejichž koordinátorem je Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně.

Problém v mozku

Neurodegenerativní choroba je onemocnění nervového systému, které způsobuje ztrátu mozkových buněk produkujících dopamin, tedy látku, která přenáší nervové impulsy. Způsobí tak například poruchy řeči či pohybu. Neurologické poruchy, do kterých patří mimo jiné i Alzheimerova nemoc, se ve světě staly druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity, uvedl ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum Milan Brázdil.

Mezi možné léčebné metody patří hluboká mozková stimulace. Spočívá v zavedení tenké stimulační elektrody do mozku skrze malý otvor v lebce, která „přeprogramuje“ mozek a vnutí mu, že produkuje dopamin. Díky tomu mohou pacienti získat zpět kontrolu nad svými pohyby. „Do budoucna chceme být přesnější a jemnější a vyvinout stimulátor, který bude mozku naslouchat a dopamin mu bude stimulovat jen, když si o něj mozek sám řekne,“ řekl Brázdil.

Neurodegenerace se mohou objevovat i jako důsledek opakovaných mikronárazů do hlavy, typicky u kontaktních sportů. Takové poranění totiž způsobují úbytek dopaminu. Jedním z prvních specifických příznaků Parkinsonovy choroby je porucha v REM spánku, při které člověk ve spánku mluví, kope, hýbe končetinami, padá z postele a podobně. To se odehrává v časném stadiu a zhruba za deset let se může rozvinout Parkinsonova nemoc.

Jediná prevence je podle odborníků zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, snížení hladiny cholesterolu nebo zlepšení životního prostředí, zejména snížení pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...