Covid-19 může podle prvních výzkumů spouštět Parkinsonovu chorobu

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Koronavirus vyvolává poruchy čichu, což je i častý prvotní příznak Parkinsonovy choroby. Zatím ale vědci neprokázali, zda covid tyto příznaky přímo způsobuje. Mají nicméně nejen v Česku mnoho náznaků, že by zde souvislost být mohla. 

Naznačuje to například studie z letošního května. V ní vědci zkoumali myši – a souvislost u nich našli. Výzkum u lidí je složitý, protože je ve hře jednak spousta různých faktorů, jednak se na lidech z etických důvodů řada experimentů nedá provádět. A myší modely zase nemusí být nutně spolehlivé.

Parkinsonova choroba v Česku

Počet pacientů s Parkinsonovou chorobou v Česku odborníci odhadují na 50 tisíc. V zemi bylo od počátku epidemie předloni v březnu potvrzeno zhruba 4,2 milionu případů covidu-19,s koronavirem zemřelo 41 600 lidí.

Celosvětově lze zaznamenat nárůst výskytu neurodegenerací, pro které neexistuje léčba zaměřená na příčinu onemocnění, uvedl Jech. V Česku se problematice začal letos věnovat Národní ústav pro neurologický výzkum, který na svou činnost obdržel dotaci 590 milionů korun. Sdružuje jedenáct institucí, jejichž koordinátorem je Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně.

Problém v mozku

Neurodegenerativní choroba je onemocnění nervového systému, které způsobuje ztrátu mozkových buněk produkujících dopamin, tedy látku, která přenáší nervové impulsy. Způsobí tak například poruchy řeči či pohybu. Neurologické poruchy, do kterých patří mimo jiné i Alzheimerova nemoc, se ve světě staly druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity, uvedl ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum Milan Brázdil.

Mezi možné léčebné metody patří hluboká mozková stimulace. Spočívá v zavedení tenké stimulační elektrody do mozku skrze malý otvor v lebce, která „přeprogramuje“ mozek a vnutí mu, že produkuje dopamin. Díky tomu mohou pacienti získat zpět kontrolu nad svými pohyby. „Do budoucna chceme být přesnější a jemnější a vyvinout stimulátor, který bude mozku naslouchat a dopamin mu bude stimulovat jen, když si o něj mozek sám řekne,“ řekl Brázdil.

Neurodegenerace se mohou objevovat i jako důsledek opakovaných mikronárazů do hlavy, typicky u kontaktních sportů. Takové poranění totiž způsobují úbytek dopaminu. Jedním z prvních specifických příznaků Parkinsonovy choroby je porucha v REM spánku, při které člověk ve spánku mluví, kope, hýbe končetinami, padá z postele a podobně. To se odehrává v časném stadiu a zhruba za deset let se může rozvinout Parkinsonova nemoc.

Jediná prevence je podle odborníků zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, snížení hladiny cholesterolu nebo zlepšení životního prostředí, zejména snížení pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 44 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 18 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 18 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 23 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.