Covid-19 může podle prvních výzkumů spouštět Parkinsonovu chorobu

Covid-19 může podle prvotních výzkumů patřit mezi viry, které spouští neurodegenerativní choroby, například Parkinsonovu nemoc, řekl přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech.

Koronavirus vyvolává poruchy čichu, což je i častý prvotní příznak Parkinsonovy choroby. Zatím ale vědci neprokázali, zda covid tyto příznaky přímo způsobuje. Mají nicméně nejen v Česku mnoho náznaků, že by zde souvislost být mohla. 

Naznačuje to například studie z letošního května. V ní vědci zkoumali myši – a souvislost u nich našli. Výzkum u lidí je složitý, protože je ve hře jednak spousta různých faktorů, jednak se na lidech z etických důvodů řada experimentů nedá provádět. A myší modely zase nemusí být nutně spolehlivé.

Parkinsonova choroba v Česku

Počet pacientů s Parkinsonovou chorobou v Česku odborníci odhadují na 50 tisíc. V zemi bylo od počátku epidemie předloni v březnu potvrzeno zhruba 4,2 milionu případů covidu-19,s koronavirem zemřelo 41 600 lidí.

Celosvětově lze zaznamenat nárůst výskytu neurodegenerací, pro které neexistuje léčba zaměřená na příčinu onemocnění, uvedl Jech. V Česku se problematice začal letos věnovat Národní ústav pro neurologický výzkum, který na svou činnost obdržel dotaci 590 milionů korun. Sdružuje jedenáct institucí, jejichž koordinátorem je Fakultní nemocnice sv. Anny v Brně.

Problém v mozku

Neurodegenerativní choroba je onemocnění nervového systému, které způsobuje ztrátu mozkových buněk produkujících dopamin, tedy látku, která přenáší nervové impulsy. Způsobí tak například poruchy řeči či pohybu. Neurologické poruchy, do kterých patří mimo jiné i Alzheimerova nemoc, se ve světě staly druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity, uvedl ředitel Národního ústavu pro neurologický výzkum Milan Brázdil.

Mezi možné léčebné metody patří hluboká mozková stimulace. Spočívá v zavedení tenké stimulační elektrody do mozku skrze malý otvor v lebce, která „přeprogramuje“ mozek a vnutí mu, že produkuje dopamin. Díky tomu mohou pacienti získat zpět kontrolu nad svými pohyby. „Do budoucna chceme být přesnější a jemnější a vyvinout stimulátor, který bude mozku naslouchat a dopamin mu bude stimulovat jen, když si o něj mozek sám řekne,“ řekl Brázdil.

Neurodegenerace se mohou objevovat i jako důsledek opakovaných mikronárazů do hlavy, typicky u kontaktních sportů. Takové poranění totiž způsobují úbytek dopaminu. Jedním z prvních specifických příznaků Parkinsonovy choroby je porucha v REM spánku, při které člověk ve spánku mluví, kope, hýbe končetinami, padá z postele a podobně. To se odehrává v časném stadiu a zhruba za deset let se může rozvinout Parkinsonova nemoc.

Jediná prevence je podle odborníků zdravý životní styl, tedy zdravá strava, pravidelná fyzická aktivita, snížení hladiny cholesterolu nebo zlepšení životního prostředí, zejména snížení pesticidů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled