Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
Díky schopnosti udržovat nízkou inflaci, podporovat dlouhodobý ekonomický růst a zvládat krize byl do funkce nominován prezidenty Ronaldem Reaganem, Georgem Bushem starším, Billem Clintonem i Georgem W. Bushem.
Greenspanova manželka Mitchellová, která si jej vzala před 29 lety, uvedla, že bývalý předseda Fedu zemřel doma v pondělí ráno. „Byl to velikán, který po celá desetiletí pomáhal formovat americkou ekonomiku za prezidentů obou stran, ale vždy upřímně přiznával chyby, jichž se dopustil,“ cituje NBC z jejího prohlášení.
„Pro mě to byl můj manžel, který formoval můj život od našeho prvního rande v roce 1984. Měl ‚iracionální nadšení‘ pro baseball, tým Washington Commanders, tenis, golf a hudbu, zejména jazz,“ dodala Mitchellová.
Právě souslovím „iracionální nadšení“, někdy také „iracionální euforie“, se Greenspan proslavil. Těmito slovy, v angličtině irrational exuberance, v roce 1996 varoval před euforií, která podle něj nepřiměřeně nafukovala ceny akcií. Bublina, která se na trhu vytvořila kvůli internetové horečce, nakonec v roce 2001 skutečně splaskla.
Americká centrální banka dnes v tiskové zprávě uvedla, že její bývalý šéf zanechal trvalou stopu v měnové politice, ekonomickém myšlení i v samotné instituci. Připomněla, že za dobu, kterou strávil v čele Fedu, provedl centrální banku obdobím silného hospodářského růstu i krizí, přispěl k dlouhodobé cenové stabilitě a posílil důvěryhodnost Fedu. Centrální banka zároveň vyjádřila upřímnou soustrast jeho manželce a rodině.
Podle NBC Greenspan pomohl definovat moderní americký kapitalismus od posledních let studené války až do úsvitu digitálního věku. Předsedal Fedu během jedné z nejdelších ekonomických expanzí v historii USA, rozmachu trvajícího od roku 1991 do roku 2001.
Nad kroky, kterými ovlivňoval svět, uvažoval v ranní vaně
Byl však také obviňován z rozhodnutí, která podle kritiků vytvořila podmínky pro globální finanční krizi v letech 2007 až 2008, například prosazování deregulace finančního sektoru.
Greenspan čelil kritice, že Fed nebezpečí největší ekonomické krize od druhé světové války nepředvídal a neučinil ani odpovídající kroky proti rizikům jejího vzniku. Když již jako bývalý šéf Fedu v dubnu 2010 vypovídal před Komisí pro vyšetřování finanční krize, připustil, že se „staly chyby“, odmítl však uznat, že Fed a on sám měli za krizi významnější odpovědnost.
V padesátých a šedesátých letech minulého století se Greenspan prosadil s vlastní konzultantskou firmou, od poloviny sedmdesátých let radil americkým prezidentům Geraldu Fordovi a Richardu Nixonovi. Do čela Fedu jej v roce 1987 jmenoval republikán Ronald Reagan.
V čele Fedu předtím zažehnal několik krizí a stal se vzorem mnoha centrálních bankéřů. „Každé ráno o půl šesté se naložil do vany a pod proudy horké vody četl, psal a přemýšlel, co udělá s americkou a vlastně celou světovou ekonomikou,“ psalo se o něm.
Greenspan byl také často vyzýván, aby vyjádřil svůj názor i na věci mimo měnovou politiku. Podpořil tak například snížení daní navržené prezidentem Georgem Bushem, zároveň však požehnal Clintonovu návrhu zvýšit daně, a vyrovnat tak rozpočtový deficit.
