Australští vědci vytvořili hydrogel pro boj s Parkinsonovou chorobou. Je jako náplast na mozek

Vědci v Austrálii vyvinuli hydrogel, který by mohl posloužit při jednorázovém zákroku u nemocných s Parkinsonovou chorobou a možná také u osob s dalšími neurologickými onemocněními. Gel, jenž se skládá z aminokyselin, mohou zdravotníci vpravit do mozku pacienta a látka poté pomůže s nápravou poškození. Agentuře Reuters to řekl jeden z členů vědeckého týmu.

Pokud se s hydrogelem zatřese, promění se v tekutinu, což usnadní jeho aplikaci do mozku skrze malou kapiláru. Poté se navrátí do pevnější formy, vyplní nepravidelně tvarované dutiny a pomůže bezpečně dopravit náhradní kmenové buňky do poškozených částí mozku, popsala agentura.

  • Hydrogely jsou polymerní řetězce s unikátními vlastnostmi. Jsou silně hydrofilní, to znamená, že mohou pojmout až stonásobky množství vody, než kolik samy váží v suchém stavu. Chemicky jsou to polyakryláty a polykarbonáty.

„Skutečným přelomem je to, že je to jednorázový zásah,“ uvedl profesor David Nisbet z Australské národní univerzity. „Pacient by přišel do nemocnice s Parkinsonovou chorobou a potřeboval by pouze tento jediný zákrok k potenciálnímu zmírnění mnoha symptomů na několik let dopředu,“ dodal.

Vědci hydrogel testovali zatím na zvířatech, přičemž účinným v boji proti pohybovým poruchám u Parkinsonovy choroby se ukázal být u krys. Nisbet proto doufá, že v příštích pěti letech začnou klinické testy u lidí. Látka, na jejímž vývoji pracují společně výzkumníci z Australské národní univerzity a Floreyho institutu, je podle Nisbeta relativně levná a mohla by být v budoucnu poměrně snadno masově vyráběna.

Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje třes a potíže s chůzí, rovnováhou a koordinací. Časem se zhoršuje a zatím na ni neexistuje léčba. Na světě žije odhadem deset milionů lidí s Parkinsonovou nemocí. Zdravotníci by hydrogel v budoucnu mohli použít rovněž u pacientů, kteří trpí jinými neurologickými obtížemi, například prodělali mrtvici, podotkl Reuters.

Svět by neměl hydrogely nebýt Čechů

Původním objevitelem hydrogelu je český vědec Drahoslav Lím, první sloučeninu vyrobil už v roce 1953. V jeho práci pokračoval a na jeho objev navázal jiný český vědec, Otto Wichterle – revolučního materiálu využil pro výrobu měkké kontaktní čočky. 

Teprve pak se další výzkum hydrogelů přesunul za oceán, jejich inovace probíhala od šedesátých let minulého století především ve Spojených státech. Od počátku 21. století se vědci soustředí zejména na jejich přímé hojivé vlastnosti, obrovský potenciál mají v hojení dlouhodobých poranění. Tento výzkum probíhá i v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 20 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 21 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 23 hhodinami
Načítání...