Nová metoda dokáže předpovědět příchod Parkinsonovy nemoci

Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.

Parkinsonova choroba je nemoc, kterou zatím věda neumí odhalit včas. Rodí se v hlubinách mozku, kam se dá jen špatně proniknout, a zatím neexistuje žádný specifický test, který by to dokázal. Navíc mívá různorodé příznaky, jež jsou spojené s řadou dalších chorob. Proto je mnoho diagnóz chybných.

Nový způsob by měl spatřit zárodek vzniku tohoto vážného problému včas, protože sleduje nahromadění abnormálních bílkovin spojených s Parkinsonem dlouho předtím, než se projeví samotné příznaky.

Studie potvrdila , že metoda známá pod jménem „amplifikační test alfa-synukleinu“ (alphaSyn-SAA) dokáže přesně identifikovat osoby s rizikem vzniku onemocnění.

Studie se zúčastnilo 1 123 účastníků; je to tedy jedna z největších prací, která doposud hodnotila užitečnost techniky alfaSyn-SAA. Potvrdila, že dokáže přesně odhalit osoby s Parkinsonovou chorobou, a také naznačila, že by mohla identifikovat rizikové osoby a osoby s časnými, nemotorickými příznaky ještě před stanovením diagnózy.

Vědci ale upozornili, že k úplnému posouzení užitečnosti techniky alfaSyn-SAA budou zapotřebí další dlouhodobé studie s ještě větším vzorkem.

Parkinsonova nemoc se v posledních letech vyskytuje častěji než dříve. V celosvětovém měřítku se její výskyt za posledních 25 let zdvojnásobil a onemocnělo až 10 milionů lidí. 

Profesor Andrew Siderowf z Pensylvánské univerzity, který se na studii podílel, uvedl, že odhalení účinného biomarkeru pro patologii Parkinsonovy choroby by mohlo mít zásadní dopad na způsob léčby tohoto onemocnění. „Mohla by umožnit včasnější diagnostiku, určení nejlepší léčby pro různé podskupiny pacientů a také urychlení klinických studií.“

Stále neznámá nemoc

Parkinsonova choroba je způsobena hromaděním abnormálních proteinů známých jako alfa-synuklein (alfaSyn) v celém mozku a nervovém systému. Předpokládá se, že k tomuto hromadění dochází roky předtím, než se začnou objevovat fyzické příznaky, jako je třes, zpomalení pohybu nebo svalová ztuhlost.

Co ale vede ke vzniku těchto proteinů, se zatím neví. Vědci spekulují například o vlivu pesticidů, znečištěného prostředí, ale také narušeného střevního mikrobiomu nebo příliš vysoké koncentrace vápníku. Hovoří se také o genetickém vlivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři nové studie ukazují, jaký vliv má na šíření a rozsah požárů klimatická změna

Klimatická změna, která přináší oteplování planety a na většině míst větší sucho, hraje značnou negativní roli ve změnách výskytu a šíření požárů. Potvrdily to tři na sobě nezávislé vědecké studie, na něž upozornil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR CzechGlobe ve svém časopise. Vychází z nich, že požáry jsou v průměru rozsáhlejší než dříve, že jejich počet roste v subtropických oblastech a že průměrná rychlost šíření se zvyšuje.
27. 12. 2024

AI předčila svými předpověďmi nejlepší meteorologický model

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).
24. 12. 2024

Lidé a neandertálci se začali křížit, sotva se potkali, ukazuje kostra z Česka

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.
23. 12. 2024

Nepotismus, neprůhlednost, inbreeding. Důvody, proč se čeští vědci nevrací z ciziny

Čeští vědci působící v zahraničí by se rádi vrátili do Česka, ale odrazují je například netransparentnost a nejasné postupy ve výběrových řízeních, platových podmínkách a kariérním postupu. Vyplývá to z průzkumu spolku Czexpats in Science. Pozitivně naopak hodnotili odbornou kvalitu jednotlivců a některých českých vědeckých pracovišť.
23. 12. 2024
Načítání...