Skupina amerických vědců vydala studii, ve které popsali novou techniku, která by mohla odhalit Parkinsonovu chorobu dřív, než se projeví její příznaky. V budoucnu by to podle nich mohlo umožnit léčbu. Výsledky práce spolufinancované nadací herce Michaela J. Foxe, který touto nemocí sám trpí, vyšly v odborném časopise Lancet Neurology.
Parkinsonova choroba je nemoc, kterou zatím věda neumí odhalit včas. Rodí se v hlubinách mozku, kam se dá jen špatně proniknout, a zatím neexistuje žádný specifický test, který by to dokázal. Navíc mívá různorodé příznaky, jež jsou spojené s řadou dalších chorob. Proto je mnoho diagnóz chybných.
Nový způsob by měl spatřit zárodek vzniku tohoto vážného problému včas, protože sleduje nahromadění abnormálních bílkovin spojených s Parkinsonem dlouho předtím, než se projeví samotné příznaky.
Studie potvrdila , že metoda známá pod jménem „amplifikační test alfa-synukleinu“ (alphaSyn-SAA) dokáže přesně identifikovat osoby s rizikem vzniku onemocnění.
Studie se zúčastnilo 1 123 účastníků; je to tedy jedna z největších prací, která doposud hodnotila užitečnost techniky alfaSyn-SAA. Potvrdila, že dokáže přesně odhalit osoby s Parkinsonovou chorobou, a také naznačila, že by mohla identifikovat rizikové osoby a osoby s časnými, nemotorickými příznaky ještě před stanovením diagnózy.
Vědci ale upozornili, že k úplnému posouzení užitečnosti techniky alfaSyn-SAA budou zapotřebí další dlouhodobé studie s ještě větším vzorkem.
Parkinsonova nemoc se v posledních letech vyskytuje častěji než dříve. V celosvětovém měřítku se její výskyt za posledních 25 let zdvojnásobil a onemocnělo až 10 milionů lidí.
Profesor Andrew Siderowf z Pensylvánské univerzity, který se na studii podílel, uvedl, že odhalení účinného biomarkeru pro patologii Parkinsonovy choroby by mohlo mít zásadní dopad na způsob léčby tohoto onemocnění. „Mohla by umožnit včasnější diagnostiku, určení nejlepší léčby pro různé podskupiny pacientů a také urychlení klinických studií.“
Stále neznámá nemoc
Parkinsonova choroba je způsobena hromaděním abnormálních proteinů známých jako alfa-synuklein (alfaSyn) v celém mozku a nervovém systému. Předpokládá se, že k tomuto hromadění dochází roky předtím, než se začnou objevovat fyzické příznaky, jako je třes, zpomalení pohybu nebo svalová ztuhlost.
Co ale vede ke vzniku těchto proteinů, se zatím neví. Vědci spekulují například o vlivu pesticidů, znečištěného prostředí, ale také narušeného střevního mikrobiomu nebo příliš vysoké koncentrace vápníku. Hovoří se také o genetickém vlivu.
