Genetické úpravy lidských embryí jsou nebezpečné. Způsobují rizikové změny, ukázal výzkum

Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.

Výzkum vedli vědci z Columbia University a výsledky zveřejnili v odborném časopise Cell. Využili genetické nůžky CRISPR-Cas9, za jejichž vývoj byla letos udělena Nobelova cena. Jde o stejný nástroj, který využil před dvěma roky čínský vědec k první úpravě dětí – tehdy za to skončil ve vězení a jeho práce se stala mezinárodním vědeckým skandálem.

Tento nástroj se už dnes používá zcela běžně – umí totiž manipulovat písmeny DNA, a může tak sloužit k léčbě vrozených nemocí. Umí také vylepšovat výnosy plodin tím, že do organismu vloží například geny, které ho učiní odolnějším proti suchu.

Problém ale je, pokud se použije na embrya, spermie nebo vajíčka – pak se totiž jedná o změny, které se mohou přenášet na další generace. Zejména u lidí je to eticky velmi sporné a několik mezinárodních vědecký i etických panelů se shodlo, že na takové výzkumy je zatím příliš brzy. Nová studie ukazuje proč.

„Kdyby naše výsledky byly známé už před dvěma roky, pochybuji, že by si někdo troufl a zkoušel změny na embryích určených k těhotenství,“ uvedl biolog Dieter Egli, který výzkum vedl.

Vědci v něm vytvořili čtyřicet embryí z vajíček od zdravých dárkyň a spermií od muže s genetickou mutací – chybělo mu jedno písmeno v abecedě DNA, které způsobuje ztrátu zraku. Editace měla za cíl toto písmeno přidat, aby geny fungovaly správně.

U některých embryí se o to vědci pokoušeli přímo během oplodnění, což by měl být ideální čas. Další embrya byla upravována, když je tvořily dvě buňky, a byly tedy asi dva dny staré. Vědci pak embrya analyzovali během různého stavu jejich vývoje, aby tak mohli sledovat, k jakým změnám u nich dochází.

Co ukázal výzkum

Ukázalo se, že celý proces vůbec nefungoval na žádných z embryí, která byla měněna v době oplodnění – fungoval jen u tří embryí, která byla změněna v pozdějších fázích.

U mnoha ostatních „jsme zjistili, že místo, aby byla mutace opravena, celý chromozom, který ji nesl, prostě zmizel – což je změna, která odsuzuje embryo k smrti,“ uvedli vědci. Mnoho dalších embryí pak mělo v chromozomech jiné potenciálně škodlivé změny.

Tyto výsledky ukazují, že vědci, kteří se v minulosti domnívali, že opravili u embrya nějaké změny, se mýlili. Testy totiž pravdivě ukázaly, že už tam žádná mutace není – jenže došlo k jiným velkým změnám, například celý chromozom zmizel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 47 mminutami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 5 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 5 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 20 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...