Genetické úpravy lidských embryí jsou nebezpečné. Způsobují rizikové změny, ukázal výzkum

Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.

Výzkum vedli vědci z Columbia University a výsledky zveřejnili v odborném časopise Cell. Využili genetické nůžky CRISPR-Cas9, za jejichž vývoj byla letos udělena Nobelova cena. Jde o stejný nástroj, který využil před dvěma roky čínský vědec k první úpravě dětí – tehdy za to skončil ve vězení a jeho práce se stala mezinárodním vědeckým skandálem.

Tento nástroj se už dnes používá zcela běžně – umí totiž manipulovat písmeny DNA, a může tak sloužit k léčbě vrozených nemocí. Umí také vylepšovat výnosy plodin tím, že do organismu vloží například geny, které ho učiní odolnějším proti suchu.

Problém ale je, pokud se použije na embrya, spermie nebo vajíčka – pak se totiž jedná o změny, které se mohou přenášet na další generace. Zejména u lidí je to eticky velmi sporné a několik mezinárodních vědecký i etických panelů se shodlo, že na takové výzkumy je zatím příliš brzy. Nová studie ukazuje proč.

„Kdyby naše výsledky byly známé už před dvěma roky, pochybuji, že by si někdo troufl a zkoušel změny na embryích určených k těhotenství,“ uvedl biolog Dieter Egli, který výzkum vedl.

Vědci v něm vytvořili čtyřicet embryí z vajíček od zdravých dárkyň a spermií od muže s genetickou mutací – chybělo mu jedno písmeno v abecedě DNA, které způsobuje ztrátu zraku. Editace měla za cíl toto písmeno přidat, aby geny fungovaly správně.

U některých embryí se o to vědci pokoušeli přímo během oplodnění, což by měl být ideální čas. Další embrya byla upravována, když je tvořily dvě buňky, a byly tedy asi dva dny staré. Vědci pak embrya analyzovali během různého stavu jejich vývoje, aby tak mohli sledovat, k jakým změnám u nich dochází.

Co ukázal výzkum

Ukázalo se, že celý proces vůbec nefungoval na žádných z embryí, která byla měněna v době oplodnění – fungoval jen u tří embryí, která byla změněna v pozdějších fázích.

U mnoha ostatních „jsme zjistili, že místo, aby byla mutace opravena, celý chromozom, který ji nesl, prostě zmizel – což je změna, která odsuzuje embryo k smrti,“ uvedli vědci. Mnoho dalších embryí pak mělo v chromozomech jiné potenciálně škodlivé změny.

Tyto výsledky ukazují, že vědci, kteří se v minulosti domnívali, že opravili u embrya nějaké změny, se mýlili. Testy totiž pravdivě ukázaly, že už tam žádná mutace není – jenže došlo k jiným velkým změnám, například celý chromozom zmizel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...