Čínský vědec: Po genetické úpravě embryí se narodila dvojčata s odolností proti HIV

Čínský vědec Che Ťien-kchuej tvrdí, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata. Informovala o tom agentura AP s tím, že tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit. Pokud by se ale tvrzení potvrdilo, šlo by o první geneticky upravené děti. Holčičky LuLu a Nana se podle vědce narodily před několika týdny, uvedl britský deník Daily Mail.

Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii, USA i řadě dalších zemí světa a mnozí ho považují za neetické i nebezpečné. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace a také dalších možných vedlejších účinků.

V rámci výzkumu provedlo už více vědců genetickou editaci lidských embryí, ale upravená embrya nechali vyvíjet jen krátce v laboratorních podmínkách a pak je zlikvidovali. S genetickým přepisem se provádí též výzkumy u buněk dospělých.

Che Ťien-kchuej, který studoval v USA a nyní působí na univerzitě ve městě Šen-čen, o svém projektu informoval před mezinárodní konferencí, která začíná v úterý v Hongkongu. Tvrdí, že měl k experimentu povolení od čínských úřadů i souhlas zúčastněných partnerských párů. Ty se oficiálně účastnily programu nazvaného „vývoj vakcíny proti AIDS“.

Děti, kterým nehrozí virus HIV

Čínský vědec, který na projektu spolupracoval s americkým vědcem Michaelem Deemem, uvedl, že v rámci léčby neplodnosti provedl umělé oplodnění sedmi párům a z jednoho vzniklo těhotenství. Cílem genetické editace embryí podle něj bylo umožnit HIV pozitivním otcům zplodit děti, u nichž by bylo nižší riziko nákazy tímto virem, který způsobuje nevyléčitelný syndrom získaného selhání imunity, tedy AIDS.

Vědec z Šen-čenu údajně využil takzvanou techniku CRISPR/Cas9, která dovoluje výměnu defektního genu. Zaměřil se přitom na receptor CCR5, který umožňuje vstup viru HIV do buňky. V posledních letech totiž vědci zjistili, že mutace CCR5 vede k rezistenci vůči viru HIV či k lepší prognóze po nákaze.

„Cítím silnou zodpovědnost, protože to není jen první dítě, ale také vzor,“ uvedl Che pro agenturu AP. „Společnost se sama rozhodne, co dělat dál – jestli povolí, nebo zakáže takovou vědu,“ dodal. 

Co na to svět? Bojí se vedlejších účinků

Někteří už označili projekt vědce z Šen-čenu za „nezodpovědný“. Argumentují mimo jiné tím, že i kdyby editace CCR5 fungovala perfektně, lidé s „nenormálním“ CCR5 mají zase větší riziko nákazou jinými viry, například virem západonilské horečky, která může být smrtelná.

„Je to neospravedlnitelné… experiment na lidských bytostech, který není morálně ani eticky obhajitelný,“ reagoval pro AP expert na editaci genů Kiran Musunuru z University of Pennsylvania. Souhlasí s ním i Eric Topol, který vede hlavní světové pracoviště v úpravě genů – Scripps Research Translational Institute v Kalifornii.

Už v roce 2015 informoval vědecký časopis Nature o práci čínských vědců, kteří jako první na světě provedli úpravu genomu lidských embryí. Použili ale přitom „neživotaschopná“ embrya.

Kritika výzkumu

Che už se svým výzkumem seznámil řadu předních expertů, ti jsou k jeho práci zatím spíše zdrženliví.

Podle agentury AP se zdá, že genetická úprava není zcela dokončená a že nejméně u jednoho z dvojčat jde o směs buněk s nejrůznějšími změnami. „Skoro to nevypadá jako editace – jako by byly změněné jen některé geny, protože k infekci HIV může i nadále dojít,“ komentoval Cheovy poznámky genetik George Church z Harvardu.

Church i jeho kolega Musunuru zpochybňují také rozhodnutí použít jedno z embryí při pokusu o otěhotnění – čínští vědci věděli předem, že se nepovedlo změnit obě kopie genu. „U tohoto dítěte tedy nedošlo k žádné zlepšené ochraně proti HIV, ale současně ho vystavili neznámým rizikům,“ uvedl Musunuru.

Současně není zatím známé, jestli všichni účastníci experimentu plně chápali všechna rizika a okolnosti pokusu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...