Mícha je chytřejší, než to vypadalo. Lékaři našli další věc, kterou umí

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Úloha míchy byla popsána už před stovkami let. Tato dlouhá tenká trubice nervové tkáně a podpůrných buněk chráněná páteří přenáší informace mezi mozkem a periferní nervovou soustavou. Má také některé další funkce, jako jsou třeba míšní reflexy, a také koordinuje některé další reflexy.

Teď ale nový výzkum ukázal, že mícha má přinejmenším jednu další funkci, o níž doposud vědci netušili. Stojí za ním lékaři z Western University ve Spojených státech. „Tento výzkum ukázal, že nejméně jedna důležitá funkce se děje na úrovni míchy – a to otevírá úplně novou oblast výzkumů, které se budou ptát, co dalšího jsme přehlédli?“ komentoval výsledky hlavní autor práce Andrew Pruszynski.

Mícha je všestranná

Tato práce vychází v odborném časopise Nature Neuroscience. Mícha podle ní ovládá jeden z pohybů ruky, což znamená, že musí dostávat podněty od více kloubů – především těch loketních a zápěstních. Přitom doposud se lékaři domnívali, že tyto signály jsou zpracovávané přímo mozkem v oblasti cerebrálního kortexu.

Vědci v rámci tohoto experimentu měřili, jak rychlé jsou reakce těla na některé podněty působící na pohybující se ruku. A zjistili, že jsou příliš rychlé na to, aby vznikaly v mozku: „Přišli jsme na to, že ty reakce byly tak bleskové, že jediné místo, kde mohly vznikat, byla mícha,“ uvedli vědci.

„Zjistili jsme, že míchu vlastně vůbec nezajímá, co se děje v jednotlivých kloubech, ale to, že ruka je dál od těla a generuje pak reakci, která se ji snaží vrátit na původní místo,“ dodávají.

Historicky se sice vědělo, že tyto druhy reflexů existují, ale vědci se domnívali, že se jedná jen o jakýsi kontrolní mechanismus. Teď se ale ukazuje, že jde o něco mnohem komplikovanějšího – kontrolu ruky v prostoru.

Podle autorů práce tento objev výrazně zvětšuje naše porozumění lidskému tělu. V budoucnu by to mohlo výrazně zlepšit zejména rehabilitační procedury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...