Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.
Mícha je chytřejší, než to vypadalo. Lékaři našli další věc, kterou umí
Úloha míchy byla popsána už před stovkami let. Tato dlouhá tenká trubice nervové tkáně a podpůrných buněk chráněná páteří přenáší informace mezi mozkem a periferní nervovou soustavou. Má také některé další funkce, jako jsou třeba míšní reflexy, a také koordinuje některé další reflexy.
Teď ale nový výzkum ukázal, že mícha má přinejmenším jednu další funkci, o níž doposud vědci netušili. Stojí za ním lékaři z Western University ve Spojených státech. „Tento výzkum ukázal, že nejméně jedna důležitá funkce se děje na úrovni míchy – a to otevírá úplně novou oblast výzkumů, které se budou ptát, co dalšího jsme přehlédli?“ komentoval výsledky hlavní autor práce Andrew Pruszynski.
Mícha je všestranná
Tato práce vychází v odborném časopise Nature Neuroscience. Mícha podle ní ovládá jeden z pohybů ruky, což znamená, že musí dostávat podněty od více kloubů – především těch loketních a zápěstních. Přitom doposud se lékaři domnívali, že tyto signály jsou zpracovávané přímo mozkem v oblasti cerebrálního kortexu.
Vědci v rámci tohoto experimentu měřili, jak rychlé jsou reakce těla na některé podněty působící na pohybující se ruku. A zjistili, že jsou příliš rychlé na to, aby vznikaly v mozku: „Přišli jsme na to, že ty reakce byly tak bleskové, že jediné místo, kde mohly vznikat, byla mícha,“ uvedli vědci.
„Zjistili jsme, že míchu vlastně vůbec nezajímá, co se děje v jednotlivých kloubech, ale to, že ruka je dál od těla a generuje pak reakci, která se ji snaží vrátit na původní místo,“ dodávají.
Historicky se sice vědělo, že tyto druhy reflexů existují, ale vědci se domnívali, že se jedná jen o jakýsi kontrolní mechanismus. Teď se ale ukazuje, že jde o něco mnohem komplikovanějšího – kontrolu ruky v prostoru.
Podle autorů práce tento objev výrazně zvětšuje naše porozumění lidskému tělu. V budoucnu by to mohlo výrazně zlepšit zejména rehabilitační procedury.
