Profesor Holý stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice. Další preparát zase úspěšně potírá virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary.
U Antonína Holého vždy platilo, že chemii věnoval celý život a laboratoř považoval za svůj živel. To, co leckomu přijde jako odříkání, bylo pro rodilého Pražana každodenní praxí. Dvanáct hodin v laboratoři obvykle vystřídal večer vyplněný studiem odborné literatury, přípravou přednášek, publikací a vědeckých výsledků.
„Věda vyžaduje opravdu hodně práce,“ prohlásil tento muž, který se víc než vědcem či badatelem vždy cítil být hlavně vědeckým pracovníkem. A to i během osmi let na přelomu tisíciletí, kdy celému Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR šéfoval.
„Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ řekl mimo jiné. Složil tak kompliment své domovské instituci, v níž pracoval přes půl století.
Měl sice dělnický původ, učit na MFF UK ho ale nenechali
Do Ústavu organické chemie a biochemie Holého přijal František Šorm. Holý sice vystudoval s červeným diplomem chemii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, ale místo tam pro něj nebylo, i když měl komunisty žádaný dělnický původ. Někdo ho totiž udal, když se nevybíravě vyjádřil k zásahu Sovětů proti maďarské revoluci v roce 1956. Šorma ale případné politické potíže nezajímaly a Holému umožnil v roce 1960 nastoupit.
Nadějný vědec po třech letech přešel do vznikající laboratoře chemie nukleových kyselin. Oddělení později také dvacet let vedl. Za vyloženě šťastné lze označit setkání profesora Holého s mladým belgickým virologem Erikem de Clercqem z univerzity v Lovani v roce 1976.

Profesor Holý, reportáž
Tehdy začala mnohaletá spolupráce, při níž vědecké týmy z obou zemí zkoumaly, jestli by nově objevené látky nebyly účinné proti virům. Šťastnou náhodou hned první várka několika vzorků zaslaných k testování do Lovaně obsahovala látku, která účinná byla – a spolupráce pokračuje dodnes.
Holý je autorem či spoluautorem několika stovek publikací a šesti desítek patentů. Patenty na léky z jeho laboratoře dnes zajišťují významnou část rozpočtu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Vědec, který se dlouhodobě potýkal s chronickým zánětem hrtanu, získal řadu ocenění včetně Descartovy ceny Evropské unie (2001) nebo Medaile Za zásluhy (2002). Zemřel 16. července 2012.