Pohádka o Diamantové princezně se rozplynula v karanténě. „Pracovat na lodi byl sen, pak noční můra“

Ve středu končí karanténa na obří výletní lodi Diamond Princess kotvící v japonské Jokohamě. Její palubu postupně opustí tři tisíce lidí, kteří strávili poslední týdny uzavřeni ve svých kajutách. Někteří na vzduch mohli jen jednou denně. Ne všichni mohou odjet rovnou domů – na mnoho pasažérů čeká další karanténa v jejich domovinách. Diamond Princess nezažila epidemii poprvé, v roce 2016 se musela vypořádat se střevní chřipkou.

Na vlny převážně asijských moří vyplula Diamantová princezna v březnu 2004. Jako výletní loď střídala severní a jižní polokouli, plavila se kromě okolí Japonska, Vietnamu či Singapuru také u Austrálie a Nového Zélandu.

Na rutinní zastávce v japonské Jokohamě 20. ledna 2020 na palubu nastoupil mezi mnoha jinými cestujícími také osmdesátiletý občan Hongkongu a strávil na lodi pět dní, než právě v Hongkongu zase vystoupil. O šest dní později skončil v nemocnici s pozitivním testem na nemoc Covid-19, kterou způsobuje nový koronavirus.

Japonské úřady pojaly podezření a prvních deset případů nákazy na lodi potvrdily 5. února. Ještě dva dny předtím ale na plavidlo zakotvené v té době v Jokohamě uvalily karanténu, aby zabránily šíření nemoci. Ačkoliv tím omezily možnost, že pasažéři výletní plavby nakazí někoho zvenčí, z uzavřeného prostoru se stalo největší ohnisko nákazy mimo Čínu.

Na Diamond Princess cestovalo 2666 výletníků, posádku tvořilo 1045 lidí – celkově tedy riziku nákazy bylo vystaveno 3711 lidí z více než padesáti různých zemí. Nejvíce občanů mělo v karanténě Japonsko, skončily v ní i stovky Filipínců, kteří na lodi pracují. Mezi pasažéry se dále plavili například občané Británie, Irska, Itálie, Jižní Koreje, Austrálie, Kanady či Spojených států.

Nahrávám video

Zabavte se telefonem

Koronavirus se v uzavřeném prostředí obřího plavidla začal poměrně rychle šířit a postupně onemocnělo 545 lidí, tedy každý sedmý člověk na palubě. „Situace je poměrně znepokojivá. Japonští epidemiologové, kteří měli možnost loď navštívit, karanténu kritizují, říkají, že situace tam není zvládnutá. Virus není pod kontrolou a není jasné, odkud a jak se šíří, a nemocných pořád přibývá,“ vysvětluje Šámalová.

Ve stísněných prostorách výletního kolosu zůstali pasažéři kvůli karanténě „uvězněni“ ve svých kajutách. „Třikrát až čtyřikrát denně dostávají jídlo. Pouze lidé, kteří mají kabiny bez oken, mohou jednou denně vyjít na čerstvý vzduch na palubu,“ líčila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Zatímco pro cestující v luxusních kajutách karanténa nepředstavovala tak dramatické příkoří, pro lidi v malých kabinách pro více cestujících bez oken znamenala výzvu. Čas si mohli krátit například hraním her, sledováním filmů či poslechem hudby. Japonské úřady cestujícím kvůli tomu věnovaly mobilní telefony.

O nic jednodušší situace nebyla pro palubní personál. Podle The Washington Post měla posádka strach z nákazy, jelikož se nemůže izolovat stejně jako cestující, o které se musí starat. „Pracovat na Diamond Princess byl můj sen, ale ten se proměnil v noční můru,“ posteskl si nejmenovaný indický kuchař, který pro společnost, jíž loď patří, pracuje tři roky.

Počínání japonských úřadů kritizuje například americké Centrum pro kontrolu nemocí, podle nějž „zřejmě nestačila k tomu, aby zabránila přenosu viru mezi jedinci na lodi“. Podle některých odborníků je rozšíření koronaviru horší, než Japonci přiznávají. Situaci dokonce přirovnávají k reakci Tokia po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Tehdy vláda čelila kritice, protože se podle mnohých nejdříve snažila dopady nehody podceňovat.

Evakuované čeká další karanténa

Zatímco nakažení se léčí v japonských nemocnicích, zdravé pasažéry se některé země snaží evakuovat. Po odvezení z karantény volal například americký novomanželský pár Milena Bassová a Gaetano Cerullo: „Necítíme se tu bezpečně. Měli bychom být v karanténě ve zdravotnickém zařízení, a ne na lodi, která už je infikovaná,“ řekli pro CNN a vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pro ně poslal letadlo.

Spojené státy volání vyslyšely a letouny vyslaly dva – v neděli 16. února začala evakuace, při níž plavidlo opustilo 355 Američanů. Letadla je přepravila do Kalifornie a Texasu. Na domácí půdě ale evakuované občany nečeká okamžitá svoboda. Z důvodu prevence stráví dalších čtrnáct dní v karanténě bez ohledu na to, jestli vykazují příznaky nemoci, nebo ne.

Někteří Američané evakuaci z lodi odmítli: „Proč bych měl nastoupit do autobusu a letadla s lidmi, kteří jsou možná nakažení a se kterými jsem strávil skoro dva týdny v izolaci?“ napsal na Twitteru právník Matt Smith.

Nejen Spojené státy poslaly pro své občany letadla. Austrálie se chystá evakuovat 169 lidí, pomoci vlastním lidem chtějí například také Británie, Kanada, Hongkong. Své lidi už do vlasti dopravila Jižní Korea. Evakuované většinou čeká – stejně jako v případě Američanů – dodatečná karanténa. Podobná opatření jako USA už oznámily Austrálie i Kanada.

Autobusy odvezou tři tisíce lidí

Karanténa na Diamantové princezně končí ve středu. V první skupině cestujících, kteří mohou plavidlo opustit, jsou především starší lidé, u nichž se nákaza novým koronavirem po uplynutí dvoutýdenní karantény neprokázala. Během středy odejde zhruba pět set lidí, celkově mají být evakuovány přibližně tři tisíce lidí. Dodatečná karanténa čeká ty, kteří s nakaženými přišli do přímého styku – například sdílením kajuty –, a to i v případě, že testy na přítomnost viru u nich byly negativní.

„Pokud jde o celkový počet lidí, kteří byli na lodi, převážná většina z nich nemá Covid-19. Těch, co ho mají, nebo mají velmi mírné příznaky, je málo. Bude velmi důležité prostudovat tuto konkrétní událost a zjistit, co vedlo k přenosu na lidi z této lodi,“ shrnuje Mike Ryan ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Nahrávám video

„Je to úleva. Potřebujeme se dostat domů a postarat se o věci doma. Byli jsme pryč dlouho, velmi dlouho,“ líčí své pocity jeden z evakuovaných Cary Munger. Další cestující Lu Pauwels se zase těší na svého syna: „Neviděla jsem ho už tak dva měsíce.“

Nejde o první pasažéry, kteří výletní kolos opustili. Už v pátek 14. února dovolily japonské úřady vystoupit cestujícím starším osmdesáti let, kteří trpí chronickou chorobou nebo měli kajuty bez oken. Podmínkou bylo, aby měli negativní testy na koronavirus. Kritérium splnilo a palubu opustilo jedenáct lidí.

Lodní epidemie

Společnost Princess Cruises, která provozuje výletní plavby, kromě vrácení peněz za palubní lístek cestujícím přislíbila také uhrazení cestovních nákladů.

Diamond Princess nemá kvůli epidemii problémy poprvé. V roce 2016 se potýkala s rozšířením střevní chřipky, kterou se tehdy nakazilo 156 lidí.

Výletní loď není ani jediným plavidlem, které se v současnosti potýká s koronavirem. Úřady v Hongkongu pustily z karantény 3600 cestujících a 1800 členů posádky z kolosu World Dream, který musel ve městě kotvit více než čtyři dny. Panovaly obavy, že lidé z posádky mohou být nakažení koronavirem, protože během předchozí plavby zřejmě přišli do styku s osmi pasažéry, u nichž testy nemoc prokázaly. Posádka ale měla výsledky negativní.

Problémy se očekávají i na lodi Westerdam, která 13. února zakotvila v Kambodži po odmítnutí ostatními zeměmi. Vyšetření jedné z cestujících, třiaosmdesátileté Američanky, po příletu do Malajsie potvrdilo, že se nakazila koronavirem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 48 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled