Nejhlubší místo Středozemního moře je plné odpadků

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Propast Calypso se nachází asi šedesát kilometrů západně od pobřeží Peloponésu v Řecku v rámci takzvaného helénského příkopu, kde se nachází několik podobných, ale mělčích prohlubní. Leží v oblasti s vysokou seismickou činností.

Vědci se na dno propasti podívali pomocí ponorky Limiting Factor. Záběry pak analyzovali a zjistili, že ani toto izolované místo ve Středozemním moři není imunní ke znečištění plastovým odpadem, který mají lidé spojený spíše s pobřežím.

Experti z několika evropských zemí, kteří za výzkumem stojí, tam našli 167 předmětů – 148 věcí především ze skla, umělé hmoty, kovu a papíru je lidmi vyrobeno s jistotou, u dalších devatenácti mají vědci silné podezření. Podle autorů studie jde o jednu z největších koncentrací odpadků, která kdy v takové hloubce byla zjištěna.

Cesta odpadu

Lidské artefakty na dně hlubokého příkopu Calypso „pocházejí z různých zdrojů, jak pozemských, tak mořských. Mohly se sem dostat různými cestami, včetně dálkového transportu oceánskými proudy i přímého vysypání,“ vysvětlují autoři.

„Některé lehké odpady, například plasty, pocházejí z pobřeží, odkud odplouvají do hlubin Calypso. Jiné umělé hmoty, například sáčky, jsou unášeny těsně nad dnem, dokud neklesnou zcela ke dnu, nebo se nerozpadnou na menší úlomky,“ doplňují vědci.

„Našli jsme také důkazy o tom, že pytle plné odpadků vyhazovaly posádky lodí,“ poznamenali autoři. Důkazem jsou podle nich hromady odpadků, které jsou vysypané v jedné dlouhé linii. Středozemní moře je podle nich extrémně znečištěné, „ani píď z něj už není čistá“.

Hromadění odpadu ale podle studie pomáhají i mořské proudy, které směřují právě k tomuto příkopu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 22 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.