Nejhlubší místo Středozemního moře je plné odpadků

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Propast Calypso se nachází asi šedesát kilometrů západně od pobřeží Peloponésu v Řecku v rámci takzvaného helénského příkopu, kde se nachází několik podobných, ale mělčích prohlubní. Leží v oblasti s vysokou seismickou činností.

Vědci se na dno propasti podívali pomocí ponorky Limiting Factor. Záběry pak analyzovali a zjistili, že ani toto izolované místo ve Středozemním moři není imunní ke znečištění plastovým odpadem, který mají lidé spojený spíše s pobřežím.

Experti z několika evropských zemí, kteří za výzkumem stojí, tam našli 167 předmětů – 148 věcí především ze skla, umělé hmoty, kovu a papíru je lidmi vyrobeno s jistotou, u dalších devatenácti mají vědci silné podezření. Podle autorů studie jde o jednu z největších koncentrací odpadků, která kdy v takové hloubce byla zjištěna.

Cesta odpadu

Lidské artefakty na dně hlubokého příkopu Calypso „pocházejí z různých zdrojů, jak pozemských, tak mořských. Mohly se sem dostat různými cestami, včetně dálkového transportu oceánskými proudy i přímého vysypání,“ vysvětlují autoři.

„Některé lehké odpady, například plasty, pocházejí z pobřeží, odkud odplouvají do hlubin Calypso. Jiné umělé hmoty, například sáčky, jsou unášeny těsně nad dnem, dokud neklesnou zcela ke dnu, nebo se nerozpadnou na menší úlomky,“ doplňují vědci.

„Našli jsme také důkazy o tom, že pytle plné odpadků vyhazovaly posádky lodí,“ poznamenali autoři. Důkazem jsou podle nich hromady odpadků, které jsou vysypané v jedné dlouhé linii. Středozemní moře je podle nich extrémně znečištěné, „ani píď z něj už není čistá“.

Hromadění odpadu ale podle studie pomáhají i mořské proudy, které směřují právě k tomuto příkopu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 11 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 12 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...