Nejhlubší místo Středozemního moře je plné odpadků

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Propast Calypso se nachází asi šedesát kilometrů západně od pobřeží Peloponésu v Řecku v rámci takzvaného helénského příkopu, kde se nachází několik podobných, ale mělčích prohlubní. Leží v oblasti s vysokou seismickou činností.

Vědci se na dno propasti podívali pomocí ponorky Limiting Factor. Záběry pak analyzovali a zjistili, že ani toto izolované místo ve Středozemním moři není imunní ke znečištění plastovým odpadem, který mají lidé spojený spíše s pobřežím.

Experti z několika evropských zemí, kteří za výzkumem stojí, tam našli 167 předmětů – 148 věcí především ze skla, umělé hmoty, kovu a papíru je lidmi vyrobeno s jistotou, u dalších devatenácti mají vědci silné podezření. Podle autorů studie jde o jednu z největších koncentrací odpadků, která kdy v takové hloubce byla zjištěna.

Cesta odpadu

Lidské artefakty na dně hlubokého příkopu Calypso „pocházejí z různých zdrojů, jak pozemských, tak mořských. Mohly se sem dostat různými cestami, včetně dálkového transportu oceánskými proudy i přímého vysypání,“ vysvětlují autoři.

„Některé lehké odpady, například plasty, pocházejí z pobřeží, odkud odplouvají do hlubin Calypso. Jiné umělé hmoty, například sáčky, jsou unášeny těsně nad dnem, dokud neklesnou zcela ke dnu, nebo se nerozpadnou na menší úlomky,“ doplňují vědci.

„Našli jsme také důkazy o tom, že pytle plné odpadků vyhazovaly posádky lodí,“ poznamenali autoři. Důkazem jsou podle nich hromady odpadků, které jsou vysypané v jedné dlouhé linii. Středozemní moře je podle nich extrémně znečištěné, „ani píď z něj už není čistá“.

Hromadění odpadu ale podle studie pomáhají i mořské proudy, které směřují právě k tomuto příkopu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...