Nejhlubší místo Středozemního moře je plné odpadků

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků.

Propast Calypso se nachází asi šedesát kilometrů západně od pobřeží Peloponésu v Řecku v rámci takzvaného helénského příkopu, kde se nachází několik podobných, ale mělčích prohlubní. Leží v oblasti s vysokou seismickou činností.

Vědci se na dno propasti podívali pomocí ponorky Limiting Factor. Záběry pak analyzovali a zjistili, že ani toto izolované místo ve Středozemním moři není imunní ke znečištění plastovým odpadem, který mají lidé spojený spíše s pobřežím.

Experti z několika evropských zemí, kteří za výzkumem stojí, tam našli 167 předmětů – 148 věcí především ze skla, umělé hmoty, kovu a papíru je lidmi vyrobeno s jistotou, u dalších devatenácti mají vědci silné podezření. Podle autorů studie jde o jednu z největších koncentrací odpadků, která kdy v takové hloubce byla zjištěna.

Cesta odpadu

Lidské artefakty na dně hlubokého příkopu Calypso „pocházejí z různých zdrojů, jak pozemských, tak mořských. Mohly se sem dostat různými cestami, včetně dálkového transportu oceánskými proudy i přímého vysypání,“ vysvětlují autoři.

„Některé lehké odpady, například plasty, pocházejí z pobřeží, odkud odplouvají do hlubin Calypso. Jiné umělé hmoty, například sáčky, jsou unášeny těsně nad dnem, dokud neklesnou zcela ke dnu, nebo se nerozpadnou na menší úlomky,“ doplňují vědci.

„Našli jsme také důkazy o tom, že pytle plné odpadků vyhazovaly posádky lodí,“ poznamenali autoři. Důkazem jsou podle nich hromady odpadků, které jsou vysypané v jedné dlouhé linii. Středozemní moře je podle nich extrémně znečištěné, „ani píď z něj už není čistá“.

Hromadění odpadu ale podle studie pomáhají i mořské proudy, které směřují právě k tomuto příkopu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 6 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 8 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 12 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 23 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...