Pro koho představuje koronavirus největší hrozbu? Studie ukázaly na seniory, dětem se nemoc téměř vyhýbá

Počet nakažených novým koronavirem překročil 90 tisíc osob, nemoci COVID-19 podlehly již tři tisíce lidí. Větší počet zasažených pro vědce znamená možnost lépe tuto chorobu i jejího původce prozkoumat. Díky tomu mohli definovat nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva.

V pátek Světová zdravotnická organizace zvýšila varování před novým koronavirem na nejvyšší úroveň, začínají se testovat první léky i očkování. Vědci a lékaři ale stále neznají základní parametry nemoci COVID-19, například její smrtnost. Tedy podíl zemřelých mezi nemocnými.

Studie, která vycházela z výzkumu asi 72 tisíc pacientů v Číně, konstatovala, že faktory, které nejvíc zhorší hrozbu úmrtí na nový koronavirus, jsou již existující problémy se srdcem a vysoký krevní tlak.

Práce, která vyšla na stránkách China CDC Weekly, dále hovoří o detailnějším výzkumu 44 700 případů potvrzených do poloviny února. Z nich bylo více než 80 procent ve věku nad 60 let a polovina ve věku nad 70 let. Celkově v lednu zemřelo na nemoc COVID-19 v Číně 259 osob. Sezonní chřipce podlehlo 108 osob.

Podobné výsledky prokázal také detailní průzkum prvních 12 osob, které v Číně COVID-19 podlehly. Většina z nich byla ve věku nad osmdesát let, nikomu nebylo míň než 60 let. Řada z nich se už dříve léčila se srdečními problémy. Poměr zemřelých mužů vůči ženám byl 3:2. Vědci zatím nemají jasno v tom, čím to je. Zda jsou muži obecně více zranitelní na hormonální úrovni, anebo hraje roli to, že většina mužů v Číně silně kouří, což může oslabovat plíce.

WHO: Většina osob se nakazila kontaktem v rodině

Další detaily přinesla zpráva pětadvacetičlenné komise Světové zdravotnické organizace (WHO), která monitorovala situaci ve Wu-Chanu. Podle ní se 77 až 85 procent lidí nakazilo blízkým kontaktem s nemocnými, nejčastěji v rodině. Týkalo se to i případů nakažených lékařů – nejčastějším zdrojem nákazy u nich byl kontakt v rodině, případně od pacientů v ranné fázi epidemie, kdy ještě neplatila tak přísná opatření.

Nejčastějšími symptomy je horečka (88 procent) a suchý kašel (68 procent). Časté jsou také vyčerpání (38 procent), vykašlávání hlenu (33 procent), dušnost (18 procent), bolest v krku (14 procent), bolest hlavy (14 procent), svalové křeče (14 procent) a zimnice (11 procent). Spíše výjimečné jsou naopak nevolnost a zvracení (5 procent), ucpaný nos (5 procent) a průjem (4 procenta). Posmrkávání není symptomem nemoci vůbec.

Velmi vysokou smrtnost WHO zjistila u osob s existujícími kardiovaskulárními chorobami – 13,2 procenta. U osob s cukrovkou to bylo 9,2 procenta, u lidí s vysokým krevním tlakem 8,4 procenta, 8 procent u osob s chronickými dýchacími problémy a 7,6 procenta u lidí  s rakovinou.  

Údaje WHO také říkají, že se smrtnost nemoci v Číně stále snižuje.

Otazníky ohledně dětí

Jeden z nejvíce pozoruhodných závěrů studie WHO je ten, že se mezi nemocnými a zemřelými prakticky neobjevují děti. Ve skupině 10 až 19 let bylo infikovaných jedno procento a jediný případ úmrtí. U dětí do 10 let bylo nakaženo méně než jedno procento a vědci nezaznamenali žádné úmrtí.

„Stále se snažíme pochopit, proč je tak málo případů u lidí ve věku pod dvacet let,“ uvedla pro agentutu AFP epidemioložka Cecile Viboudová. „Je to proto, že mladé děti jsou méně zranitelné než dospělí? Nebo se ani nenakazí? A když se nakazí, jsou méně nemocné?“ ptá se epidemioložka.

Na tyto otázky zatím věda odpověď nemá, ale fakt, že se mezi oběťmi COVID-19 téměř nevyskytují děti, je překvapivý. Obecně totiž platí, že právě mladí lidé bývají respiračními chorobami nejvíce postižení, ať už se jedná o nemoci virového, nebo bakteriálního původu.

Záhada je to také podle epidemiologa Davida Fismana z Torontské univerzity. „Kde jsou nakažené děti? Je to kriticky důležité – možná jen nebyly testované, protože mají jen slabé projevy nemoci,“ uvedl pro AFP.

Vědci také pracují s hypotézou, že v době, kdy se epidemie rozjížděla, měly děti v Číně díky oslavám nového lunárního roku prázdniny a pak se už do škol nevrátily. „Ale žijí v domácnostech, kde by se mohly nakazit od svých rodičů,“ zpochybňuje tuto hypotézu Viboudová.

Lékaři upozorňují, že nejmladší věková skupina byla slabě zasažená také během epidemie SARS v letech 2002 až 2003. Tehdy ale byla tato souvislost méně zřetelná. Nemoc vypukla v pronincii Kuang-tung, postihla 8096 osob a o život připravila 774 lidí.

Zranitelní lékaři

Úmrtí čtyřiatřicetiletého wuchanského lékaře Li Wen-lianga na začátku února ale naznačilo, že o život mohou přijít také mladší lidé v jinak dobrém zdravotním stavu. Právě lékaři a další zdravotnický personál jsou nejčastěji postiženou skupinou mladších obyvatel.

Vědci uvažují o tom, že lékařský personál i v mladším věku je zranitelný kvůli vyčerpání z nadměrného množství práce a služeb. Lékaři byli navíc vystaveni mnohem většímu množství virů než ostatní zasažení, což má zřejmě dopad na sílu projevů nemoci.

„Myslím si, že důvodem, proč jsou mladí lékaři tak často infikovaní, je fakt, že musí pracovat nad rámec svých dovedností a tréninku,“ doplnil John Nichols, profesor patologie na Hongkongské univerzitě.

Smrtnost je stále neznámá

Složitější je odpověď na otázku, jaká je vlastně smrtnost choroby COVID-19. Zveřejňovaná data říkají, že smrtnost (tedy kolik procent nakažených zemře) je 3,4 procenta.

Množství studií ale došlo k názoru, že se ví jen asi o třetině infikovaných osob, další dvě třetiny v Číně i mimo nebyly odhalené. To by znamenalo, že choroba je mnohem méně smrtící, než říká údaj 3,4 procenta.

„V současné době míře úmrtnosti přesně nerozumíme,“ uvedla Sharon Lewinová, ředitelka Dohertyho institutu pro infekci a imunitu na Melbournské univerzitě. „Odhaduje se na dvě procenta,“ dodala.

Oproti epidemii SARS, která usmrcovala asi jednoho nemocného z deseti, se jedná o výrazně nižší čísla. Ale také u SARS vypadaly zpočátku údaje optimističteji. Následně se ale ukázalo, že pacienti umírali na tento typ koronaviru později a déle, než se očekávalo.

Přesně opačně se ale situace vyvíjela roku 2009, když svět zasáhla pandemie chřipky H1N1. Tam se snížily odhady o smrtnosti na desetinu a později dokonce na pouhou setinu – zpočátku tato choroba způsobovala vážné zápaly plic, ale později se změnila na obyčejné případy rýmy. „Myslím si, že dnes jsme někde uprostřed,“ komentuje COVID-19 profesorka Lewinová s tím, že současná dvouprocentní smrtnost by se mohla dál snižovat.