Podle znalců Číny je šířící se nákaza koronaviru pro čínskou vládu největší krizí od roku 1989, říká zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Příběh zemřelého lékaře Li Wen-lianga, který se snažil na virus upozornit už v prosinci, v Číně vyvolal nebývalou vlnu kritiky, a epidemie se tak podle Šámalové stává pro režim v Pekingu i politickou hrozbou. Virus, který se začal šířit z čínského Wu-chanu na konci loňského roku, už zabil 636 lidí.
Smrt lékaře z Wu-chanu vzbudila v Číně kritiku, lidé volají po svobodě slova
Zprávy v 16: Číňané truchlí za lékaře, který jako první upozornil na koronavirus a nakonec se stal jeho obětí (zdroj: ČT24)
„Nepsaný kontrakt s vládnoucí komunistickou stranou Číny, který lidem zajišťuje ochranu a oni se výměnou za to vzdali svých občanských práv, najednou přestává fungovat,“ popisuje společenskou situaci v Číně Šámalová.
Tamní náladu vyostřil zejména příběh doktora Li Wen-lianga, který už v prvních týdnech začínající epidemie na virus upozorňoval. Policie ho ale obvinila ze šíření nepravdivých informací.
Zpráva o lékaři, který se údajně koronavirem infikoval od pacientky, se dočkala obrovského množství komentářů na populární čínské sociální síti Weibo. Mnozí z pisatelů kritizovali úřady, že agresivitu viru podcenily a zpočátku se snažily držet jeho šíření v tajnosti.
„Pro mnohé Čínany je Li hrdinou, obětoval vlastní zdraví, aby varoval veřejnost,“ říká o lékaři Šámalová. „Lidé v Číně jsou pobouřeni a šokováni, někteří píší o tom, že by se vláda ve Wu-chanu měla omluvit, někteří dokonce volají po svobodě slova.“
„Čínská vláda si zcela jistě uvědomuje, že situace je velmi vážná. Nechce poškodit pověst Číny navenek, zároveň chce i udržet stabilitu ve společnosti doma. Toto je pro ni velká hrozba,“ vysvětluje Šámalová.
Sinoložka: Rozhořčení po smrti doktora je tak obrovské, že režim z něj teď dělá hrdinu (zdroj: ČT24)
Rozhodnout má příští týden
Podle odborníků bude z hlediska epidemie kritický příští týden. „Teprve tehdy bude možné vyhodnotit účinnost opatření. Pokud nedojde k zásadnímu zlepšení, bude situace kritická a bude hrozit, že vypukne druhá generace nákazy,“ vysvětluje Šámalová. V tom případě je podle ní navrácení Číny k normálnímu životu, třeba obnovení výuky ve školách nebo obnovení provozu v továrnách a ve firmách, jen těžko představitelné.
„Úřady ve Wu-chanu jsou pod tlakem. Zápasí s časem, aby splnily úkol shora, tedy aby shromáždily všechny nemocné a lidi podezřelé, že by mohli koronavirus mít,“ popisuje Šámalová situaci v epicentru nákazy. Tamní hlídky teď obcházejí domácnosti, měří lidem teplotu a třídí je do několika kategorií. Podle případných projevů nemoci je pak rozesílají do karantén nebo rovnou do nemocnic.
Koronavirus vyvolává onemocnění s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním), pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Nemoci podlehne asi 2,2 procenta nakažených.
Na virus umírají převážně senioři a lidé s podlomeným zdravím, uvedly čínské úřady. Z obětí bylo podle jejich údajů 80 procent starších šedesáti let a přes 75 procent jich mělo další zdravotní problémy.
Události: Nedostatek ochranných pomůcek proti koronaviru ve světě (zdroj: ČT24)