Naděje v boji proti koronaviru. Studie na primátech naznačuje, že si člověk dokáže vytvořit imunitu

Experiment čínských vědců ukázal, že opice jsou zřejmě schopné vybudovat si na koronavirus imunitu. Poté, co se primáti z nemoci COVID-19 jednou zotavili, se je výzkumníci pokusili virem nakazit podruhé. Jejich těla už na něj ale téměř nereagovala. Podle vědců se tak jedná o důležitý objev pro vývoj vakcíny proti této chorobě.

Získat účinnou vakcínu proti koronaviru se snaží vědci po celém světě. První klinické testy by mohly začít v Číně do měsíce, ve Spojených státech už dokonce začaly, píše South China Morning Post.  Velmi slibné výsledky má také německá společnost CureVac a jeden izraelský projekt.

Některé zprávy ale uvádějí, že někteří pacienti, kteří byli po vyléčení propuštěni z nemocnice, měli po pár dnech opět pozitivní testy. Pokud se  ukáže, že tito lidé byli opětovně infikováni stejným virem, vyvíjené vakcíny nebudou účinné. Proto je nesmírně důležité, aby se zjistilo, zda u lidí vůbec vzniká proti nemoci COVID-19 imunita. 

Experiment s opicemi, který uskutečnil tým vědců z Čínské akademie lékařských věd, by nicméně mohl tyto obavy pomoci vyvrátit.

Detaily pokusu zveřejnil vědecký server bioRxiv. V rámci experimentu tým profesora Čchin Čchuana infikoval nemocí COVID-19 celkem čtyři primáty druhu makak rhesus. Příznaky choroby se u nich projevily už po třech dnech: zvýšila se jim teplota, začali mít problémy s dechem, ztratili chuť k jídlu a začali ubývat na váze.

Po několika dnech vědci jednu z opic usmrtili a zjistili, že koronavirus se jí rozšířil po celém těle, z nosu až do močového měchýře a viditelně jí poškodil plíce.

Po opětovném podání viru se u opic nemoc neprojevila

Zbývající tři zvířata se postupně uzdravila. Asi měsíc poté, co měla negativní testy a jejich orgány se podle rentgenu zcela zotavily, dvěma z nich vědci do dutiny ústní opět aplikovali virus. 

Kromě dočasného zvýšení teploty u nich však žádné další příznaky nemoci COVID-19 nezaznamenali. A to přesto, že jim do těla vpravili mimořádně velké množstí viru, jaké by člověk v reálném životě neměl šanci získat. Po dvou týdnech stopy po rozšíření viru v jejich tělech nenašli, podařilo se jim ale naopak detekovat vysoké hladiny protilátek. To naznačuje, že jejich imunitní systém byl už na boj s touto chorobou připraven.

Autoři expertimentu proto tvrdí, že pozitivní test u některých zotavených pacientů může být způsoben jinou příčinou než tím, že se tito lidé znovu infikovali koronavirem. 

„Mohlo to být způsobeno například falešně negativními výsledky testů před propuštěním nebo tím, že se z nemocnice dostali ještě před úplným zotavením,“ napsali autoři experimentu.

Výsledky pokusu podporují některé závěry lékařů, kteří mají s bojem proti koronaviru zkušenosti. Například uznávaný čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno uvedl, že u některých zotavených pacientů zjistili silnou přítomnost protilátek.

Nákaza skrze oči

Experiment například ocenil také jeden z lékařů působící na Pekingské univerzitě. Poukázal přitom, že opice jsou lidem geneticky velmi blízké. „Nicméně ne všechno, co funguje u primátů, funguje i u lidí,“ upozornil.

Při dalším pokusu, který zahrnoval tři zvířata, Čchin a jeho kolegové získali důkazy, podle kterých se lze domnívat, že lidé se mohou koronavirem infikovat skrze oči. To znamená, že v současnosti využívané pomůcky – které zakrývají ústa a nos – nemusí před koronavirem představovat dostatečnou ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 3 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...