Naděje v boji proti koronaviru. Studie na primátech naznačuje, že si člověk dokáže vytvořit imunitu

Experiment čínských vědců ukázal, že opice jsou zřejmě schopné vybudovat si na koronavirus imunitu. Poté, co se primáti z nemoci COVID-19 jednou zotavili, se je výzkumníci pokusili virem nakazit podruhé. Jejich těla už na něj ale téměř nereagovala. Podle vědců se tak jedná o důležitý objev pro vývoj vakcíny proti této chorobě.

Získat účinnou vakcínu proti koronaviru se snaží vědci po celém světě. První klinické testy by mohly začít v Číně do měsíce, ve Spojených státech už dokonce začaly, píše South China Morning Post.  Velmi slibné výsledky má také německá společnost CureVac a jeden izraelský projekt.

Některé zprávy ale uvádějí, že někteří pacienti, kteří byli po vyléčení propuštěni z nemocnice, měli po pár dnech opět pozitivní testy. Pokud se  ukáže, že tito lidé byli opětovně infikováni stejným virem, vyvíjené vakcíny nebudou účinné. Proto je nesmírně důležité, aby se zjistilo, zda u lidí vůbec vzniká proti nemoci COVID-19 imunita. 

Experiment s opicemi, který uskutečnil tým vědců z Čínské akademie lékařských věd, by nicméně mohl tyto obavy pomoci vyvrátit.

Detaily pokusu zveřejnil vědecký server bioRxiv. V rámci experimentu tým profesora Čchin Čchuana infikoval nemocí COVID-19 celkem čtyři primáty druhu makak rhesus. Příznaky choroby se u nich projevily už po třech dnech: zvýšila se jim teplota, začali mít problémy s dechem, ztratili chuť k jídlu a začali ubývat na váze.

Po několika dnech vědci jednu z opic usmrtili a zjistili, že koronavirus se jí rozšířil po celém těle, z nosu až do močového měchýře a viditelně jí poškodil plíce.

Po opětovném podání viru se u opic nemoc neprojevila

Zbývající tři zvířata se postupně uzdravila. Asi měsíc poté, co měla negativní testy a jejich orgány se podle rentgenu zcela zotavily, dvěma z nich vědci do dutiny ústní opět aplikovali virus. 

Kromě dočasného zvýšení teploty u nich však žádné další příznaky nemoci COVID-19 nezaznamenali. A to přesto, že jim do těla vpravili mimořádně velké množstí viru, jaké by člověk v reálném životě neměl šanci získat. Po dvou týdnech stopy po rozšíření viru v jejich tělech nenašli, podařilo se jim ale naopak detekovat vysoké hladiny protilátek. To naznačuje, že jejich imunitní systém byl už na boj s touto chorobou připraven.

Autoři expertimentu proto tvrdí, že pozitivní test u některých zotavených pacientů může být způsoben jinou příčinou než tím, že se tito lidé znovu infikovali koronavirem. 

„Mohlo to být způsobeno například falešně negativními výsledky testů před propuštěním nebo tím, že se z nemocnice dostali ještě před úplným zotavením,“ napsali autoři experimentu.

Výsledky pokusu podporují některé závěry lékařů, kteří mají s bojem proti koronaviru zkušenosti. Například uznávaný čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno uvedl, že u některých zotavených pacientů zjistili silnou přítomnost protilátek.

Nákaza skrze oči

Experiment například ocenil také jeden z lékařů působící na Pekingské univerzitě. Poukázal přitom, že opice jsou lidem geneticky velmi blízké. „Nicméně ne všechno, co funguje u primátů, funguje i u lidí,“ upozornil.

Při dalším pokusu, který zahrnoval tři zvířata, Čchin a jeho kolegové získali důkazy, podle kterých se lze domnívat, že lidé se mohou koronavirem infikovat skrze oči. To znamená, že v současnosti využívané pomůcky – které zakrývají ústa a nos – nemusí před koronavirem představovat dostatečnou ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...