Naděje v boji proti koronaviru. Studie na primátech naznačuje, že si člověk dokáže vytvořit imunitu

Experiment čínských vědců ukázal, že opice jsou zřejmě schopné vybudovat si na koronavirus imunitu. Poté, co se primáti z nemoci COVID-19 jednou zotavili, se je výzkumníci pokusili virem nakazit podruhé. Jejich těla už na něj ale téměř nereagovala. Podle vědců se tak jedná o důležitý objev pro vývoj vakcíny proti této chorobě.

Získat účinnou vakcínu proti koronaviru se snaží vědci po celém světě. První klinické testy by mohly začít v Číně do měsíce, ve Spojených státech už dokonce začaly, píše South China Morning Post.  Velmi slibné výsledky má také německá společnost CureVac a jeden izraelský projekt.

Některé zprávy ale uvádějí, že někteří pacienti, kteří byli po vyléčení propuštěni z nemocnice, měli po pár dnech opět pozitivní testy. Pokud se  ukáže, že tito lidé byli opětovně infikováni stejným virem, vyvíjené vakcíny nebudou účinné. Proto je nesmírně důležité, aby se zjistilo, zda u lidí vůbec vzniká proti nemoci COVID-19 imunita. 

Experiment s opicemi, který uskutečnil tým vědců z Čínské akademie lékařských věd, by nicméně mohl tyto obavy pomoci vyvrátit.

Detaily pokusu zveřejnil vědecký server bioRxiv. V rámci experimentu tým profesora Čchin Čchuana infikoval nemocí COVID-19 celkem čtyři primáty druhu makak rhesus. Příznaky choroby se u nich projevily už po třech dnech: zvýšila se jim teplota, začali mít problémy s dechem, ztratili chuť k jídlu a začali ubývat na váze.

Po několika dnech vědci jednu z opic usmrtili a zjistili, že koronavirus se jí rozšířil po celém těle, z nosu až do močového měchýře a viditelně jí poškodil plíce.

Po opětovném podání viru se u opic nemoc neprojevila

Zbývající tři zvířata se postupně uzdravila. Asi měsíc poté, co měla negativní testy a jejich orgány se podle rentgenu zcela zotavily, dvěma z nich vědci do dutiny ústní opět aplikovali virus. 

Kromě dočasného zvýšení teploty u nich však žádné další příznaky nemoci COVID-19 nezaznamenali. A to přesto, že jim do těla vpravili mimořádně velké množstí viru, jaké by člověk v reálném životě neměl šanci získat. Po dvou týdnech stopy po rozšíření viru v jejich tělech nenašli, podařilo se jim ale naopak detekovat vysoké hladiny protilátek. To naznačuje, že jejich imunitní systém byl už na boj s touto chorobou připraven.

Autoři expertimentu proto tvrdí, že pozitivní test u některých zotavených pacientů může být způsoben jinou příčinou než tím, že se tito lidé znovu infikovali koronavirem. 

„Mohlo to být způsobeno například falešně negativními výsledky testů před propuštěním nebo tím, že se z nemocnice dostali ještě před úplným zotavením,“ napsali autoři experimentu.

Výsledky pokusu podporují některé závěry lékařů, kteří mají s bojem proti koronaviru zkušenosti. Například uznávaný čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno uvedl, že u některých zotavených pacientů zjistili silnou přítomnost protilátek.

Nákaza skrze oči

Experiment například ocenil také jeden z lékařů působící na Pekingské univerzitě. Poukázal přitom, že opice jsou lidem geneticky velmi blízké. „Nicméně ne všechno, co funguje u primátů, funguje i u lidí,“ upozornil.

Při dalším pokusu, který zahrnoval tři zvířata, Čchin a jeho kolegové získali důkazy, podle kterých se lze domnívat, že lidé se mohou koronavirem infikovat skrze oči. To znamená, že v současnosti využívané pomůcky – které zakrývají ústa a nos – nemusí před koronavirem představovat dostatečnou ochranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...