Izraelská firma věří, že do tří měsíců bude mít očkování na koronavirus. Schvalování potrvá déle

Izraelská firma Migal oznámila, že od dokončení vakcíny proti nemoci COVID-19 ji dělí jen několik týdnů. Pokud by uspěla, musela by ale ještě nastoupit nejméně roční fáze testování tohoto přípravku. Migal si navíc stěžuje na byrokratické komplikace, které podle ústavu testování a schvalování protahují.

Výzkumný institut Migal je financovaný izraelským státem. Podle deníku Times of Israel spočívá náskok této instituce v tom, že již čtyři roky pracovala na univerzální vakcíně, která by se dala různě upravovat pro různé druhy virů.

Nyní se ji tamní experti pokoušejí změnit tak, aby zabírala také proti novému koronaviru; využili jen informace o jeho genomu, které byly zveřejněné velmi brzy po vypuknutí epidemie v Číně.

Vyvíjená vakcína by se měla podávat ústy a měla by být použitelná pro děti i pro dospělé. Zástupce společnosti Chen Katz uvedl, že jejich produkt by měl být schopný proměnit současnou nákazu na velmi slabé nachlazení. 

  • Očkování by mělo fungovat jako dvouhlavňová zbraň; tělo by proti viru mělo chránit na dvou frontách. První obrannou linií jsou ústa, kde by se měla pokusit zamezit vstupu viru do těla. 
  • Druhá obrana by přitom měla být přímo v organismu. Měla by posílit imunitní systém tak, aby byl schopný virus, když už se do organismu dostane, bez větších problémů porazit.
  • Vakcína by měla být podávána ve formě spreje, zabrat by měla už dva týdny poté, co bude podána.

Pochyby nad rychlostí

Pozornost se na galilejskou instituci upřela na začátku března, když izraelský ministr pro vědu a výzkum veřejně zmínil, že očkování od této firmy je vzdálené jen tři měsíce. Jiní izraelští experti ale varovali před tím, že vkládat do této vakcíny naděje je falešné – i pokud by byl její vývoj úspěšný, nemůže mít na současnou situaci žádný dopad. Problém by mohla řešit dlouhodobě.

Podle Katze bude očkování založené na speciálně upraveném proteinu. Ten by sám o sobě měl být připravený už během několika týdnů. Pak ale nastoupí doba klinického testování, která zabere mnohem více času.

„Až bude protein hotový, doufáme, že najdeme správné partnery, kteří nám pomohou projít fází klinického výzkumu,“ zní z Izraele. Klinické experimenty podle Katze netrvají tak dlouho, ale spoustu důležitého času mohou promrhat byrokratické prostoje mezi jednotlivými kroky.

Katz deníku Times of Israel popsal i nadšení týmu z toho, když si uvědomili, že se jejich čtyřletý vývoj vakcíny dá použít také na koronavirus: „Každý z nás chce nějak přispět lidstvu – a když jsme se dozvěděli, že my pro to máme ty správné nástroje… Je to úžasná příležitost.“

Katz stále doufá, že by povolení pro toto očkování (čili čas, kdy jde spustit testy na lidech) mělo být k dispozici do devadesáti dní. Podle mnoha expertů jsou to ovšem přehnaně optimistická očekávání. 

Kdo pracuje na očkování

Světová zdravotnická organizace WHO má v současné době několik desítek potenciálně zajímavých vakcín, které chce testovat. V tomto seznamu je i společnost Migal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...