Izraelská firma věří, že do tří měsíců bude mít očkování na koronavirus. Schvalování potrvá déle

Izraelská firma Migal oznámila, že od dokončení vakcíny proti nemoci COVID-19 ji dělí jen několik týdnů. Pokud by uspěla, musela by ale ještě nastoupit nejméně roční fáze testování tohoto přípravku. Migal si navíc stěžuje na byrokratické komplikace, které podle ústavu testování a schvalování protahují.

Výzkumný institut Migal je financovaný izraelským státem. Podle deníku Times of Israel spočívá náskok této instituce v tom, že již čtyři roky pracovala na univerzální vakcíně, která by se dala různě upravovat pro různé druhy virů.

Nyní se ji tamní experti pokoušejí změnit tak, aby zabírala také proti novému koronaviru; využili jen informace o jeho genomu, které byly zveřejněné velmi brzy po vypuknutí epidemie v Číně.

Vyvíjená vakcína by se měla podávat ústy a měla by být použitelná pro děti i pro dospělé. Zástupce společnosti Chen Katz uvedl, že jejich produkt by měl být schopný proměnit současnou nákazu na velmi slabé nachlazení. 

  • Očkování by mělo fungovat jako dvouhlavňová zbraň; tělo by proti viru mělo chránit na dvou frontách. První obrannou linií jsou ústa, kde by se měla pokusit zamezit vstupu viru do těla. 
  • Druhá obrana by přitom měla být přímo v organismu. Měla by posílit imunitní systém tak, aby byl schopný virus, když už se do organismu dostane, bez větších problémů porazit.
  • Vakcína by měla být podávána ve formě spreje, zabrat by měla už dva týdny poté, co bude podána.

Pochyby nad rychlostí

Pozornost se na galilejskou instituci upřela na začátku března, když izraelský ministr pro vědu a výzkum veřejně zmínil, že očkování od této firmy je vzdálené jen tři měsíce. Jiní izraelští experti ale varovali před tím, že vkládat do této vakcíny naděje je falešné – i pokud by byl její vývoj úspěšný, nemůže mít na současnou situaci žádný dopad. Problém by mohla řešit dlouhodobě.

Podle Katze bude očkování založené na speciálně upraveném proteinu. Ten by sám o sobě měl být připravený už během několika týdnů. Pak ale nastoupí doba klinického testování, která zabere mnohem více času.

„Až bude protein hotový, doufáme, že najdeme správné partnery, kteří nám pomohou projít fází klinického výzkumu,“ zní z Izraele. Klinické experimenty podle Katze netrvají tak dlouho, ale spoustu důležitého času mohou promrhat byrokratické prostoje mezi jednotlivými kroky.

Katz deníku Times of Israel popsal i nadšení týmu z toho, když si uvědomili, že se jejich čtyřletý vývoj vakcíny dá použít také na koronavirus: „Každý z nás chce nějak přispět lidstvu – a když jsme se dozvěděli, že my pro to máme ty správné nástroje… Je to úžasná příležitost.“

Katz stále doufá, že by povolení pro toto očkování (čili čas, kdy jde spustit testy na lidech) mělo být k dispozici do devadesáti dní. Podle mnoha expertů jsou to ovšem přehnaně optimistická očekávání. 

Kdo pracuje na očkování

Světová zdravotnická organizace WHO má v současné době několik desítek potenciálně zajímavých vakcín, které chce testovat. V tomto seznamu je i společnost Migal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.