Izraelská firma věří, že do tří měsíců bude mít očkování na koronavirus. Schvalování potrvá déle

Izraelská firma Migal oznámila, že od dokončení vakcíny proti nemoci COVID-19 ji dělí jen několik týdnů. Pokud by uspěla, musela by ale ještě nastoupit nejméně roční fáze testování tohoto přípravku. Migal si navíc stěžuje na byrokratické komplikace, které podle ústavu testování a schvalování protahují.

Výzkumný institut Migal je financovaný izraelským státem. Podle deníku Times of Israel spočívá náskok této instituce v tom, že již čtyři roky pracovala na univerzální vakcíně, která by se dala různě upravovat pro různé druhy virů.

Nyní se ji tamní experti pokoušejí změnit tak, aby zabírala také proti novému koronaviru; využili jen informace o jeho genomu, které byly zveřejněné velmi brzy po vypuknutí epidemie v Číně.

Vyvíjená vakcína by se měla podávat ústy a měla by být použitelná pro děti i pro dospělé. Zástupce společnosti Chen Katz uvedl, že jejich produkt by měl být schopný proměnit současnou nákazu na velmi slabé nachlazení. 

  • Očkování by mělo fungovat jako dvouhlavňová zbraň; tělo by proti viru mělo chránit na dvou frontách. První obrannou linií jsou ústa, kde by se měla pokusit zamezit vstupu viru do těla. 
  • Druhá obrana by přitom měla být přímo v organismu. Měla by posílit imunitní systém tak, aby byl schopný virus, když už se do organismu dostane, bez větších problémů porazit.
  • Vakcína by měla být podávána ve formě spreje, zabrat by měla už dva týdny poté, co bude podána.

Pochyby nad rychlostí

Pozornost se na galilejskou instituci upřela na začátku března, když izraelský ministr pro vědu a výzkum veřejně zmínil, že očkování od této firmy je vzdálené jen tři měsíce. Jiní izraelští experti ale varovali před tím, že vkládat do této vakcíny naděje je falešné – i pokud by byl její vývoj úspěšný, nemůže mít na současnou situaci žádný dopad. Problém by mohla řešit dlouhodobě.

Podle Katze bude očkování založené na speciálně upraveném proteinu. Ten by sám o sobě měl být připravený už během několika týdnů. Pak ale nastoupí doba klinického testování, která zabere mnohem více času.

„Až bude protein hotový, doufáme, že najdeme správné partnery, kteří nám pomohou projít fází klinického výzkumu,“ zní z Izraele. Klinické experimenty podle Katze netrvají tak dlouho, ale spoustu důležitého času mohou promrhat byrokratické prostoje mezi jednotlivými kroky.

Katz deníku Times of Israel popsal i nadšení týmu z toho, když si uvědomili, že se jejich čtyřletý vývoj vakcíny dá použít také na koronavirus: „Každý z nás chce nějak přispět lidstvu – a když jsme se dozvěděli, že my pro to máme ty správné nástroje… Je to úžasná příležitost.“

Katz stále doufá, že by povolení pro toto očkování (čili čas, kdy jde spustit testy na lidech) mělo být k dispozici do devadesáti dní. Podle mnoha expertů jsou to ovšem přehnaně optimistická očekávání. 

Kdo pracuje na očkování

Světová zdravotnická organizace WHO má v současné době několik desítek potenciálně zajímavých vakcín, které chce testovat. V tomto seznamu je i společnost Migal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 16 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...