Izraelská firma věří, že do tří měsíců bude mít očkování na koronavirus. Schvalování potrvá déle

Izraelská firma Migal oznámila, že od dokončení vakcíny proti nemoci COVID-19 ji dělí jen několik týdnů. Pokud by uspěla, musela by ale ještě nastoupit nejméně roční fáze testování tohoto přípravku. Migal si navíc stěžuje na byrokratické komplikace, které podle ústavu testování a schvalování protahují.

Výzkumný institut Migal je financovaný izraelským státem. Podle deníku Times of Israel spočívá náskok této instituce v tom, že již čtyři roky pracovala na univerzální vakcíně, která by se dala různě upravovat pro různé druhy virů.

Nyní se ji tamní experti pokoušejí změnit tak, aby zabírala také proti novému koronaviru; využili jen informace o jeho genomu, které byly zveřejněné velmi brzy po vypuknutí epidemie v Číně.

Vyvíjená vakcína by se měla podávat ústy a měla by být použitelná pro děti i pro dospělé. Zástupce společnosti Chen Katz uvedl, že jejich produkt by měl být schopný proměnit současnou nákazu na velmi slabé nachlazení. 

  • Očkování by mělo fungovat jako dvouhlavňová zbraň; tělo by proti viru mělo chránit na dvou frontách. První obrannou linií jsou ústa, kde by se měla pokusit zamezit vstupu viru do těla. 
  • Druhá obrana by přitom měla být přímo v organismu. Měla by posílit imunitní systém tak, aby byl schopný virus, když už se do organismu dostane, bez větších problémů porazit.
  • Vakcína by měla být podávána ve formě spreje, zabrat by měla už dva týdny poté, co bude podána.

Pochyby nad rychlostí

Pozornost se na galilejskou instituci upřela na začátku března, když izraelský ministr pro vědu a výzkum veřejně zmínil, že očkování od této firmy je vzdálené jen tři měsíce. Jiní izraelští experti ale varovali před tím, že vkládat do této vakcíny naděje je falešné – i pokud by byl její vývoj úspěšný, nemůže mít na současnou situaci žádný dopad. Problém by mohla řešit dlouhodobě.

Podle Katze bude očkování založené na speciálně upraveném proteinu. Ten by sám o sobě měl být připravený už během několika týdnů. Pak ale nastoupí doba klinického testování, která zabere mnohem více času.

„Až bude protein hotový, doufáme, že najdeme správné partnery, kteří nám pomohou projít fází klinického výzkumu,“ zní z Izraele. Klinické experimenty podle Katze netrvají tak dlouho, ale spoustu důležitého času mohou promrhat byrokratické prostoje mezi jednotlivými kroky.

Katz deníku Times of Israel popsal i nadšení týmu z toho, když si uvědomili, že se jejich čtyřletý vývoj vakcíny dá použít také na koronavirus: „Každý z nás chce nějak přispět lidstvu – a když jsme se dozvěděli, že my pro to máme ty správné nástroje… Je to úžasná příležitost.“

Katz stále doufá, že by povolení pro toto očkování (čili čas, kdy jde spustit testy na lidech) mělo být k dispozici do devadesáti dní. Podle mnoha expertů jsou to ovšem přehnaně optimistická očekávání. 

Kdo pracuje na očkování

Světová zdravotnická organizace WHO má v současné době několik desítek potenciálně zajímavých vakcín, které chce testovat. V tomto seznamu je i společnost Migal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvířata potřebují migrovat, je to předpoklad jejich existence, říká expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 36 mminutami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 14 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 14 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.