Izraelská firma věří, že do tří měsíců bude mít očkování na koronavirus. Schvalování potrvá déle

Izraelská firma Migal oznámila, že od dokončení vakcíny proti nemoci COVID-19 ji dělí jen několik týdnů. Pokud by uspěla, musela by ale ještě nastoupit nejméně roční fáze testování tohoto přípravku. Migal si navíc stěžuje na byrokratické komplikace, které podle ústavu testování a schvalování protahují.

Výzkumný institut Migal je financovaný izraelským státem. Podle deníku Times of Israel spočívá náskok této instituce v tom, že již čtyři roky pracovala na univerzální vakcíně, která by se dala různě upravovat pro různé druhy virů.

Nyní se ji tamní experti pokoušejí změnit tak, aby zabírala také proti novému koronaviru; využili jen informace o jeho genomu, které byly zveřejněné velmi brzy po vypuknutí epidemie v Číně.

Vyvíjená vakcína by se měla podávat ústy a měla by být použitelná pro děti i pro dospělé. Zástupce společnosti Chen Katz uvedl, že jejich produkt by měl být schopný proměnit současnou nákazu na velmi slabé nachlazení. 

  • Očkování by mělo fungovat jako dvouhlavňová zbraň; tělo by proti viru mělo chránit na dvou frontách. První obrannou linií jsou ústa, kde by se měla pokusit zamezit vstupu viru do těla. 
  • Druhá obrana by přitom měla být přímo v organismu. Měla by posílit imunitní systém tak, aby byl schopný virus, když už se do organismu dostane, bez větších problémů porazit.
  • Vakcína by měla být podávána ve formě spreje, zabrat by měla už dva týdny poté, co bude podána.

Pochyby nad rychlostí

Pozornost se na galilejskou instituci upřela na začátku března, když izraelský ministr pro vědu a výzkum veřejně zmínil, že očkování od této firmy je vzdálené jen tři měsíce. Jiní izraelští experti ale varovali před tím, že vkládat do této vakcíny naděje je falešné – i pokud by byl její vývoj úspěšný, nemůže mít na současnou situaci žádný dopad. Problém by mohla řešit dlouhodobě.

Podle Katze bude očkování založené na speciálně upraveném proteinu. Ten by sám o sobě měl být připravený už během několika týdnů. Pak ale nastoupí doba klinického testování, která zabere mnohem více času.

„Až bude protein hotový, doufáme, že najdeme správné partnery, kteří nám pomohou projít fází klinického výzkumu,“ zní z Izraele. Klinické experimenty podle Katze netrvají tak dlouho, ale spoustu důležitého času mohou promrhat byrokratické prostoje mezi jednotlivými kroky.

Katz deníku Times of Israel popsal i nadšení týmu z toho, když si uvědomili, že se jejich čtyřletý vývoj vakcíny dá použít také na koronavirus: „Každý z nás chce nějak přispět lidstvu – a když jsme se dozvěděli, že my pro to máme ty správné nástroje… Je to úžasná příležitost.“

Katz stále doufá, že by povolení pro toto očkování (čili čas, kdy jde spustit testy na lidech) mělo být k dispozici do devadesáti dní. Podle mnoha expertů jsou to ovšem přehnaně optimistická očekávání. 

Kdo pracuje na očkování

Světová zdravotnická organizace WHO má v současné době několik desítek potenciálně zajímavých vakcín, které chce testovat. V tomto seznamu je i společnost Migal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...