V USA začaly testy očkování na koronavirus. Vakcína bude nejdřív za rok

V americkém Seattlu dostal v pondělí první účastník klinických testů experimentální dávku nové vakcíny proti koronaviru. S odkazem na vyjádření nejmenovaného vládního činitele to píše agentura AP. Na vakcíně pracuje americký Národní ústav zdraví (NIH) společně se soukromou společností Moderna. Podle odborníků bude plně ověřená vakcína k dispozici za rok až rok a půl.

První fáze testování se účastní 45 mladých a zdravých dobrovolníků, kteří dostanou různé množství zkoušené látky. Podle AP neexistuje možnost, že se z očkování koronavirem nakazí, jelikož vakcína samotný virus neobsahuje. Cílem je v tomto stadiu určit, zda nemá látka nějaké znepokojivé vedlejší účinky.

Na vývoji vakcíny proti novému typu koronaviru pracují po celém světě desítky vědeckých týmů. Podle AP využívají nejnovější technologie, aby zajistily co nejkratší výrobní dobu a vysokou účinnost látek. Kromě očkování s trvalým účinkem hledají rovněž takové vakcíny, jež by pacienty ochránily například jen na několik měsíců, než se podaří najít očkování s dlouhodobějším efektem.

Mnoho měsíců testování

I v případě, že budou první testy úspěšné, bude uvedení vakcíny mezi širokou veřejnost trvat alespoň rok či déle, upozornil šéf oddělení pro infekční nemoci NIH Anthony Fauci. I tak by se jednalo o rekordně rychlé tempo vzhledem k tomu, že se účinek a bezpečnost látky musí ověřit na tisících lidí.

Na nový typ koronaviru a nemoc COVID-19, kterou způsobuje, v současné chvíli neexituje lék. Lékaři v Asii zaznamenali dílčí úspěchy s léky určenými primárně na léčbu viru HIV. Hovoří se rovněž o léku remdesivir, který vyvíjí tým lékařů z kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář. Remdesivir, který měl původně sloužit pro léčbu eboly, již v USA testují na pacientech v Nebrasce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 18 mminutami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 1 hhodinou

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 3 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 6 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...