Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala světové politiky, že by neměli předpokládat ústup koronavirem způsobené nemoci COVID-19 díky létu. Choroba i virus jsou příliš odlišné od chřipky, která se takto sezonně chová. Přesto může teplejší počasí výrazně pomoci.
Koronavirus s létem nemusí zmizet, varují experti WHO. Teplo ale může pomoci
„Musíme očekávat, že virus bude mít i nadále kapacitu se šířit,“ uvedl doktor Mike Ryan, výkonný ředitel programu WHO pro zdravotní pohotovost. „Myslím, že je falešnou nadějí, že zmizí jako chřipka,“ uvedl v pátek v centrále WHO v Ženevě. „Doufáme v to, byl by to dar z nebes. Ale nemůžeme s tím počítat, nejsou pro to žádné důkazy,“ dodal.
Právě s touto variantou počítali někteří američtí experti na začátku epidemie, naznačovaly to některé matematické modely – virus by se měl v teplejších podmínkách hůře šířit. Hovořil o tom zpočátku také americký prezident Donald Trump. „Jiná viry způsobená dýchací onemocnění jsou sezonní, týká se to i chřipky. A proto u mnoha z nich vidíme pokles na jaře,“ uvedla například šéfka amerického národního centra pro očkování a respirační choroby během telekonference 25. února. „Můžeme být optimističtí, že tato nemoc se bude chovat podobně,“ dodala.
V pondělí 2. března ale informovali experti z WHO, kteří se vrátili z mise v Číně, že nový koronavirus se nechová jako chřipka a že zatím chybí dostatek informací o jeho reakci na různé podmínky. „Je to unikátní virus, s jedinečnými vlastnostmi,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a dodal: „Jsme v nezmapovaných vodách.“
Přesto může příchod tepla přinést zdravotním systémům výraznou úlevu. Protože klasická chřipka, která nyní na severní polokouli právě pomalu odeznívá, má mnohdy velmi podobné příznaky nemoci COVID-19, mohl by její ústup pomoci se snadnější diagnostikou a také snadnějším včasným rozpoznáním potenciálních nakažených. K 6. březnu bylo chřipkou nakažených 1226 lidí na každých 100 tisíc obyvatel České republiky, tedy celkem asi 130 tisíc lidí.
Problém jsou některé nemocnice
Podle WHO vyvolává znepokojení především zvyšující se počet případů v zemích se slabšími zdravotnickými systémy. Příklad Itálie, jejíž sever má zdravotnictví sice vynikající, ale stejně se s počtem nakažených těžce potýká, ukazuje, že nemoc může být hrozbou i pro bohaté země.
Současně vyjádřil Tedros znepokojení nad nemocnicemi, které se snaží maximalizovat svůj výkon. „Myslím tím, že jsou vybavené jen tím, co potřebují v normálních časech – mám tím na mysli třeba počet lůžek a podobně. A právě tohle vidíme s překvapením ve vysoce příjmových zemích; když pak nastane nějaká výjimečná situace, vylepšit nebo rozšířit je se stává složitým a časově náročným,“ uvedl Tedros. Tento systém v některých zemích může nutit pacienty k odchodu domů předčasně, protože je právě na rychlou práci s nemocnými zvyklý.
„Během normálních časů to může být v pořádku, ale jak teď mohou rozšířit během několika hodin svou kapacitu, když nastane potřeba?“ komentoval tento přistup. „A nemusí to být jen COVID. Může to být zemětřesení, tsunami nebo jiná katastrofa – ať už způsobená lidmi nebo přirozená,“ dodal.
