Studie: Koronavirus je nejnakažlivější, než se objeví příznaky

Lidé infikovaní nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus, jsou nejvíce nakažliví předtím, než se u nich objeví příznaky a v prvním týdnu nemoci, tvrdí vědecká studie provedená na devíti nemocných v Německu. Zveřejnil ji web medRxiv.org.

V nose a krku pacientů vědci objevili tisíce, a někdy až miliony virů. To je tisíckrát více než u nemocných nákazou SARS, řekl ředitel oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu v mnichovské klinice Schwabing Clemens Wendtner.

„Když jste tedy jen mírně nemocní nebo jste právě onemocněli, šíříte kolem sebe spoustu virů, což vysvětluje, proč jsme svědky tolika přenosů,“ říká výzkumník Ali Khan z medicínského centra univerzity v Nebrasce.

Náznak pozitivních zpráv

Ale jsou tu také povzbudivé zprávy. Poté, co tělo začne produkovat protilátky, počty přítomných virů začnou klesat. To znamená „že zhruba za deset dní pravděpodobně už zřejmě nemůžete nakazit jiné lidi,“ vysvětluje Khan.

Jiné studie také naznačují, že lidé s velmi mírným průběhem nemoci nebo bez příznaků tolik virů nešíří. Je tak méně pravděpodobné, že by infikovali jiné lidi jako v případě nemocných s vážnějším průběhem nákazy.

Podobné výsledky

Tato práce není jediná, která popisuje vlastnosti viru. K podobným údajům došli také vědci, kteří zkoumali nemoc COVID-19 v Singapuru a kontinentální Číně. Tam zjistili, že průměrně k nákaze docházelo v Číně po 3,95 dnech a v Singapuru po 5,2 dnech. V Singapuru přitom docházelo k přenosu viru u lidí v inkubační době ve 45 až 84 procentech případů. V kontinentální Číně to bylo mezi 65 a 87 procenty.

Podle autorů této práce to znamená, že rozhodně nestačí jen izolovat osoby, které již jsou nemocné nebo mají symptomy nemoci. „Je potřeba i dalších metod, například společenské izolace,“ uvedli vědci pro deník Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 13 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
včera v 20:23

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...