Koronavirus dorazil do Česka. Mediální události týdne předcházelo čekání a napětí v redakcích. Novináři se na to připravovali. Jak obstáli? Daří se jim pravdivě informovat nebo spíš šířit paniku? „Lidé klikají na cokoliv, co se týká koronaviru. Média by v tomto období měla mít hlavně stabilizační funkci,“ komentuje situaci Alice Němcová Tejkalová, děkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Média by měla poskytovat informace, které jsou ověřené a pomohou lidem v nouzi,“ pokračuje Tejkalová. Podle novináře Roberta Břešťana některá média selhala. „Nadřadila vlastní zájem na čtenosti nad informační hodnotu, pravdivost a uměřenost.“
O čem by tedy novináři měli psát? „Myslím si, že by si v tomto případě i servery, které jsou za normálních okolností přiznaně bulvární, měly uvědomit svoji zodpovědnost a nabídnout fakta,“ říká Břešťan.
Média neví, jak s tématem pracovat, tvrdí Pazderka
„Já bych čekala, že budou média ve spolupráci s vládou nebo hygieniky šířit obsahy, které budou relevantní a opravdu lidem pomohou,“ dodává Tejkalová s tím, že chybu udělali také ti, kteří v situaci rozhodují. „Doporučili lidem bez konzultace s obchody, které na to nebyly připravené, aby se vydali nakupovat a vytvořili si zásoby. Tím pak vznikla neuvěřitelná panika.“
Podle Josefa Pazderky z Aktuálně.cz ještě novináři ani odborníci přesně neví, jak s tématem koronaviru pracovat. „Zatím našlapujeme po neznámém teritoriu. Všichni tu míru nějakým způsobem hledáme.“ Více v podcastu pořadu Newsroom ČT24.
