Schopnost útočit i přežívat. Dvě klíčové vlastnosti, které pomáhají novému koronaviru

Počty nakažených nemocí COVID-19 stále stoupají a vědci se snaží pochopit, jak je to možné. Nové informace ukazují, že některé vlastnosti viru mu umožňují udržovat se dlouhou dobu na povrchu předmětů. Velmi snadno se šíří i vzduchem.

Nový koronavirus má dvě schopnosti, díky nimž umí nakazit snadno velké množství lidí.

Schopnost nakazit

Genetici už dokázali rozpoznat klíčový prvek viru – je jím protein na jeho povrchu. Ten má tvar bodce nebo hrotu, jenž je schopen přichytit se na buněčné membráně. Cílem tohoto útoku je buněčný receptor ACE2, který se nachází hluboko v lidských plicích. Jedná se o bílkovinu, která tvoří součást buňky a právě na ni se dokáže virus připojit.

Trojrozměrná analýza molekulární struktury tohoto proteinu ukázala, že vazby u nového koronaviru mohou být až desetkrát silnější než u SARS; právě to vysvětluje výrazně lepší schopnost této choroby rychle se šířit z osoby na osobu.

Schopnost přežít

Nový koronavirus má také schopnost přežívat dlouhou dobu na povrchu předmětů, zejména těch hladkých. Velká studie německých vědců popsala, že koronaviry obecně vydrží být infekční po dobu dvou hodin až devíti dnů – podle podmínek. Některé druhy koronavirů jsou ale schopné přežít na vhodném povrchu až 28 dní. Obecně u všech koronavirů platí, že při teplotě mezi 30 a 40 stupni Celsia jejich schopnost přežívat výrazně klesá.

Co se týká nového koronaviru, není ještě dostatek informací. Existují ale první studie, které naznačují, že jeho schopnost přežívat na různých površích není zdaleka tak vysoká – je podobná tomu, jak se choval virus SARS v roce 2003.

V rámci jednoho takového výzkumu, který ale ještě neprošel recenzním řízením, vědci stříkali virus v kapénkách do vzduchu a sledovali, jak dlouho přetrvá ve vzduchu i na místech, kam kapičky dopadnou.

Výsledky ukázaly, že ve vzduchu virus vydržel po dobu asi tří hodin, na mědi čtyři hodiny, 24 hodin na kartonu a asi dva až tři dny na umělé hmotě nebo nerezové oceli.

Podle autorů výzkumu výsledky ještě více zdůrazňují, jak důležité je mýt si ruce, dávat si pozor na infikované a jak zásadní je čistit kontaminované plochy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 20 mminutami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.