Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru

Informace o neléčitelné a rychle se šířící nemoci, která se z čínského Wu-chanu dostává do celého světa, zajímají i Čechy. Lidé vykupují roušky a lékárny hlásí i zájem o další prostředky. Na sociálních sítích se zase šíří fámy a hoaxy o zaručených léčbách. Přitom existuje řada cest, jak riziko nákazy významně snížit.

Všechna pravidla, která platí pro bezpečné chování při riziku koronaviru, jsou shodná s těmi, jichž by se měl člověk držet při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období.

Stále přitom platí, že právě chřipka je velmi nebezpečnou chorobou, kterou nejen Češi podceňují – každoročně jí podlehne průměrně 1500 lidí za jednu sezonu. Proti oběma hrozbám, ale i řadě dalších infekčních nemocí pomáhá dodržování několika pravidel. Žádné z nich sice nemůže zaručit, že k přenosu nákazy nedojde, ale pravděpodobnost se výrazně snižuje.

1. Mytí rukou

Americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí uvádí správné mytí rukou na prvním místě mezi způsoby ochrany proti virovým infekcím. I když se může zdát být rutinou, je nejefektivnější prevencí proti všem nakažlivým onemocněním.

Většina lidí si ale ruce myje nevhodným způsobem a současně krátkou dobu – doporučených je nejméně 20 sekund, ještě lepší půl minuty. Podívejte se na návod, jak si ruce mýt ideálně:

Nahrávám video
Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce?
Zdroj: ČT24

Platí přitom, že ruce by se měly mýt nejen po návratu z venkovního prostředí do místnosti, ale také před každým jídlem.

2. Opatrnost při kontaktu s podezřelými osobami

Podle zdravotníků by lidé měli více sledovat své okolí a pohledem identifikovat potenciální nebezpečí. Jsou jím zejména osoby, které mají viditelné příznaky nějaké infekční choroby – tedy potí se, třesou se zimou, nadměrně kašlou nebo kýchají, případně nedodržují pravidla hygieny.

Zejména v prostředcích městské hromadné dopravy nebo v jiných uzavřených prostorách platí, že každý metr vzdálenosti navíc znamená nižší míru rizika nakažením.

3. Ohleduplné kašlání

Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli dodržovat „etiketu kašle“ – dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, zakrývat si ústa a nos kapesníkem a především kašlat a kýchat do rukávu. Kašlání do dlaně experti nedoporučují, protože se na ruce mohou choroboplodné organismy zachytit a pak přenést dál, například na madlo v tramvaji nebo při podání rukou na jinou osobu.

4. Používání dezinfekce

Americké Centrum pro kontrolu nakažlivých nemocí doporučuje dezinfekci na bázi alkoholu, pokud člověk nemá přístup k mýdlu a tekoucí vodě. Tyto prostředky se běžně prodávají v lékárnách i drogeriích.

5. Nedotýkejte se obličeje

Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. „Do dvou metrů se koronavirus přenáší tak, že kapénky vdechneme nosem nebo pusou a velmi pravděpodobně i přes oční sliznici,“ uvedl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu – a člověk si přitom na obličej sahá prakticky neustále. Doporučení expertů zní vědomě se těmto dotekům vyhýbat; u mužů navíc platí varování před doteky vousů.

6. Nespoléhejte se na neúčinné léky

Nesnažte se léčit podezření na koronavirus antibiotiky ani babskými radami. Nemoc může mít zejména u oslabeného organismu závažný průběh a může se snadno šířit. Původce wuchanské epidemie je virus, tedy na něj antibiotika vůbec nezabírají. Zatím není známá žádná léčba, nefungují prokazatelně ani rady, které se objevují na sociálních sítích (jako je například česnek nebo alkohol).

7. Zvažte použití respirátoru

Jednou z nejúčinnějších cest, jak se ochránit před viry, je speciální respirátor, tedy nikoliv klasická rouška. Proti tak malým organismům, jako jsou koronaviry, nejlépe fungují respirátory filtrační třídy FFP3.

8. Vyhledejte lékařskou pomoc

Pokud už cítíte nějaké příznaky, které by mohly souviset s touto nemocí, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Ideální je obrátit se na lékařská zařízení telefonicky, aby člověk nešířil nemoc dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 1 hhodinou

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...