Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru

Informace o neléčitelné a rychle se šířící nemoci, která se z čínského Wu-chanu dostává do celého světa, zajímají i Čechy. Lidé vykupují roušky a lékárny hlásí i zájem o další prostředky. Na sociálních sítích se zase šíří fámy a hoaxy o zaručených léčbách. Přitom existuje řada cest, jak riziko nákazy významně snížit.

Všechna pravidla, která platí pro bezpečné chování při riziku koronaviru, jsou shodná s těmi, jichž by se měl člověk držet při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období.

Stále přitom platí, že právě chřipka je velmi nebezpečnou chorobou, kterou nejen Češi podceňují – každoročně jí podlehne průměrně 1500 lidí za jednu sezonu. Proti oběma hrozbám, ale i řadě dalších infekčních nemocí pomáhá dodržování několika pravidel. Žádné z nich sice nemůže zaručit, že k přenosu nákazy nedojde, ale pravděpodobnost se výrazně snižuje.

1. Mytí rukou

Americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí uvádí správné mytí rukou na prvním místě mezi způsoby ochrany proti virovým infekcím. I když se může zdát být rutinou, je nejefektivnější prevencí proti všem nakažlivým onemocněním.

Většina lidí si ale ruce myje nevhodným způsobem a současně krátkou dobu – doporučených je nejméně 20 sekund, ještě lepší půl minuty. Podívejte se na návod, jak si ruce mýt ideálně:

Nahrávám video

Platí přitom, že ruce by se měly mýt nejen po návratu z venkovního prostředí do místnosti, ale také před každým jídlem.

2. Opatrnost při kontaktu s podezřelými osobami

Podle zdravotníků by lidé měli více sledovat své okolí a pohledem identifikovat potenciální nebezpečí. Jsou jím zejména osoby, které mají viditelné příznaky nějaké infekční choroby – tedy potí se, třesou se zimou, nadměrně kašlou nebo kýchají, případně nedodržují pravidla hygieny.

Zejména v prostředcích městské hromadné dopravy nebo v jiných uzavřených prostorách platí, že každý metr vzdálenosti navíc znamená nižší míru rizika nakažením.

3. Ohleduplné kašlání

Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli dodržovat „etiketu kašle“ – dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, zakrývat si ústa a nos kapesníkem a především kašlat a kýchat do rukávu. Kašlání do dlaně experti nedoporučují, protože se na ruce mohou choroboplodné organismy zachytit a pak přenést dál, například na madlo v tramvaji nebo při podání rukou na jinou osobu.

4. Používání dezinfekce

Americké Centrum pro kontrolu nakažlivých nemocí doporučuje dezinfekci na bázi alkoholu, pokud člověk nemá přístup k mýdlu a tekoucí vodě. Tyto prostředky se běžně prodávají v lékárnách i drogeriích.

5. Nedotýkejte se obličeje

Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. „Do dvou metrů se koronavirus přenáší tak, že kapénky vdechneme nosem nebo pusou a velmi pravděpodobně i přes oční sliznici,“ uvedl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu – a člověk si přitom na obličej sahá prakticky neustále. Doporučení expertů zní vědomě se těmto dotekům vyhýbat; u mužů navíc platí varování před doteky vousů.

6. Nespoléhejte se na neúčinné léky

Nesnažte se léčit podezření na koronavirus antibiotiky ani babskými radami. Nemoc může mít zejména u oslabeného organismu závažný průběh a může se snadno šířit. Původce wuchanské epidemie je virus, tedy na něj antibiotika vůbec nezabírají. Zatím není známá žádná léčba, nefungují prokazatelně ani rady, které se objevují na sociálních sítích (jako je například česnek nebo alkohol).

7. Zvažte použití respirátoru

Jednou z nejúčinnějších cest, jak se ochránit před viry, je speciální respirátor, tedy nikoliv klasická rouška. Proti tak malým organismům, jako jsou koronaviry, nejlépe fungují respirátory filtrační třídy FFP3.

8. Vyhledejte lékařskou pomoc

Pokud už cítíte nějaké příznaky, které by mohly souviset s touto nemocí, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Ideální je obrátit se na lékařská zařízení telefonicky, aby člověk nešířil nemoc dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.