Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru

Informace o neléčitelné a rychle se šířící nemoci, která se z čínského Wu-chanu dostává do celého světa, zajímají i Čechy. Lidé vykupují roušky a lékárny hlásí i zájem o další prostředky. Na sociálních sítích se zase šíří fámy a hoaxy o zaručených léčbách. Přitom existuje řada cest, jak riziko nákazy významně snížit.

Všechna pravidla, která platí pro bezpečné chování při riziku koronaviru, jsou shodná s těmi, jichž by se měl člověk držet při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období.

Stále přitom platí, že právě chřipka je velmi nebezpečnou chorobou, kterou nejen Češi podceňují – každoročně jí podlehne průměrně 1500 lidí za jednu sezonu. Proti oběma hrozbám, ale i řadě dalších infekčních nemocí pomáhá dodržování několika pravidel. Žádné z nich sice nemůže zaručit, že k přenosu nákazy nedojde, ale pravděpodobnost se výrazně snižuje.

1. Mytí rukou

Americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí uvádí správné mytí rukou na prvním místě mezi způsoby ochrany proti virovým infekcím. I když se může zdát být rutinou, je nejefektivnější prevencí proti všem nakažlivým onemocněním.

Většina lidí si ale ruce myje nevhodným způsobem a současně krátkou dobu – doporučených je nejméně 20 sekund, ještě lepší půl minuty. Podívejte se na návod, jak si ruce mýt ideálně:

Nahrávám video

Platí přitom, že ruce by se měly mýt nejen po návratu z venkovního prostředí do místnosti, ale také před každým jídlem.

2. Opatrnost při kontaktu s podezřelými osobami

Podle zdravotníků by lidé měli více sledovat své okolí a pohledem identifikovat potenciální nebezpečí. Jsou jím zejména osoby, které mají viditelné příznaky nějaké infekční choroby – tedy potí se, třesou se zimou, nadměrně kašlou nebo kýchají, případně nedodržují pravidla hygieny.

Zejména v prostředcích městské hromadné dopravy nebo v jiných uzavřených prostorách platí, že každý metr vzdálenosti navíc znamená nižší míru rizika nakažením.

3. Ohleduplné kašlání

Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli dodržovat „etiketu kašle“ – dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, zakrývat si ústa a nos kapesníkem a především kašlat a kýchat do rukávu. Kašlání do dlaně experti nedoporučují, protože se na ruce mohou choroboplodné organismy zachytit a pak přenést dál, například na madlo v tramvaji nebo při podání rukou na jinou osobu.

4. Používání dezinfekce

Americké Centrum pro kontrolu nakažlivých nemocí doporučuje dezinfekci na bázi alkoholu, pokud člověk nemá přístup k mýdlu a tekoucí vodě. Tyto prostředky se běžně prodávají v lékárnách i drogeriích.

5. Nedotýkejte se obličeje

Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. „Do dvou metrů se koronavirus přenáší tak, že kapénky vdechneme nosem nebo pusou a velmi pravděpodobně i přes oční sliznici,“ uvedl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu – a člověk si přitom na obličej sahá prakticky neustále. Doporučení expertů zní vědomě se těmto dotekům vyhýbat; u mužů navíc platí varování před doteky vousů.

6. Nespoléhejte se na neúčinné léky

Nesnažte se léčit podezření na koronavirus antibiotiky ani babskými radami. Nemoc může mít zejména u oslabeného organismu závažný průběh a může se snadno šířit. Původce wuchanské epidemie je virus, tedy na něj antibiotika vůbec nezabírají. Zatím není známá žádná léčba, nefungují prokazatelně ani rady, které se objevují na sociálních sítích (jako je například česnek nebo alkohol).

7. Zvažte použití respirátoru

Jednou z nejúčinnějších cest, jak se ochránit před viry, je speciální respirátor, tedy nikoliv klasická rouška. Proti tak malým organismům, jako jsou koronaviry, nejlépe fungují respirátory filtrační třídy FFP3.

8. Vyhledejte lékařskou pomoc

Pokud už cítíte nějaké příznaky, které by mohly souviset s touto nemocí, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Ideální je obrátit se na lékařská zařízení telefonicky, aby člověk nešířil nemoc dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.