Osm běžných věcí, které může udělat každý proti hrozbě koronaviru

Informace o neléčitelné a rychle se šířící nemoci, která se z čínského Wu-chanu dostává do celého světa, zajímají i Čechy. Lidé vykupují roušky a lékárny hlásí i zájem o další prostředky. Na sociálních sítích se zase šíří fámy a hoaxy o zaručených léčbách. Přitom existuje řada cest, jak riziko nákazy významně snížit.

Všechna pravidla, která platí pro bezpečné chování při riziku koronaviru, jsou shodná s těmi, jichž by se měl člověk držet při klasickém respiračním onemocnění, jako v aktuálním chřipkovém období.

Stále přitom platí, že právě chřipka je velmi nebezpečnou chorobou, kterou nejen Češi podceňují – každoročně jí podlehne průměrně 1500 lidí za jednu sezonu. Proti oběma hrozbám, ale i řadě dalších infekčních nemocí pomáhá dodržování několika pravidel. Žádné z nich sice nemůže zaručit, že k přenosu nákazy nedojde, ale pravděpodobnost se výrazně snižuje.

1. Mytí rukou

Americký Úřad pro prevenci a kontrolu nemocí uvádí správné mytí rukou na prvním místě mezi způsoby ochrany proti virovým infekcím. I když se může zdát být rutinou, je nejefektivnější prevencí proti všem nakažlivým onemocněním.

Většina lidí si ale ruce myje nevhodným způsobem a současně krátkou dobu – doporučených je nejméně 20 sekund, ještě lepší půl minuty. Podívejte se na návod, jak si ruce mýt ideálně:

Nahrávám video
Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce?
Zdroj: ČT24

Platí přitom, že ruce by se měly mýt nejen po návratu z venkovního prostředí do místnosti, ale také před každým jídlem.

2. Opatrnost při kontaktu s podezřelými osobami

Podle zdravotníků by lidé měli více sledovat své okolí a pohledem identifikovat potenciální nebezpečí. Jsou jím zejména osoby, které mají viditelné příznaky nějaké infekční choroby – tedy potí se, třesou se zimou, nadměrně kašlou nebo kýchají, případně nedodržují pravidla hygieny.

Zejména v prostředcích městské hromadné dopravy nebo v jiných uzavřených prostorách platí, že každý metr vzdálenosti navíc znamená nižší míru rizika nakažením.

3. Ohleduplné kašlání

Lidé s akutním respiračním onemocněním by měli dodržovat „etiketu kašle“ – dodržovat dostatečnou vzdálenost od jiných osob, zakrývat si ústa a nos kapesníkem a především kašlat a kýchat do rukávu. Kašlání do dlaně experti nedoporučují, protože se na ruce mohou choroboplodné organismy zachytit a pak přenést dál, například na madlo v tramvaji nebo při podání rukou na jinou osobu.

4. Používání dezinfekce

Americké Centrum pro kontrolu nakažlivých nemocí doporučuje dezinfekci na bázi alkoholu, pokud člověk nemá přístup k mýdlu a tekoucí vodě. Tyto prostředky se běžně prodávají v lékárnách i drogeriích.

5. Nedotýkejte se obličeje

Nejčastějšími cestami, kudy vnikají viry do lidského těla, jsou sliznice, tedy ústa, nos a také oči. „Do dvou metrů se koronavirus přenáší tak, že kapénky vdechneme nosem nebo pusou a velmi pravděpodobně i přes oční sliznici,“ uvedl Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tato místa pro viry představují otevřenou bránu – a člověk si přitom na obličej sahá prakticky neustále. Doporučení expertů zní vědomě se těmto dotekům vyhýbat; u mužů navíc platí varování před doteky vousů.

6. Nespoléhejte se na neúčinné léky

Nesnažte se léčit podezření na koronavirus antibiotiky ani babskými radami. Nemoc může mít zejména u oslabeného organismu závažný průběh a může se snadno šířit. Původce wuchanské epidemie je virus, tedy na něj antibiotika vůbec nezabírají. Zatím není známá žádná léčba, nefungují prokazatelně ani rady, které se objevují na sociálních sítích (jako je například česnek nebo alkohol).

7. Zvažte použití respirátoru

Jednou z nejúčinnějších cest, jak se ochránit před viry, je speciální respirátor, tedy nikoliv klasická rouška. Proti tak malým organismům, jako jsou koronaviry, nejlépe fungují respirátory filtrační třídy FFP3.

8. Vyhledejte lékařskou pomoc

Pokud už cítíte nějaké příznaky, které by mohly souviset s touto nemocí, urychleně vyhledejte lékařskou pomoc. Ideální je obrátit se na lékařská zařízení telefonicky, aby člověk nešířil nemoc dále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 52 mminutami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 20 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 23 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...