Chřipka

Čtvrté letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu, z toho třetí v tomto týdnu, je v chovu kachen firmy Perena v Nouzově na Nymbursku. Vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 tam byla potvrzena ve čtvrtek. V chovu je přes dva tisíce kusů šestitýdenních kachen. Kdy se začne s likvidací zbývající drůbeže, zatím není jasné, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Podle epidemiologa Romana Prymuly poslední data ukazují na pokles počtu nakažených covidem-19. Zároveň ale v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou upozornil, že „stále rychleji a rychleji“ vznikají nové varianty viru. „Dobrou zprávou je, že jde o varianty omikron,“ dodal exministr zdravotnictví s tím, že ty nejsou klinicky tak závažné. Přesvědčování pacienta o vhodnosti očkování je podle něj úkolem praktického lékaře, který má důvěru svého pacienta. „Lékař by měl být nositelem objektivních informací a měl by o svého pacienta pečovat,“ uzavřel.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Každoročně chřipka vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, průměrně na třináct dní. Prevencí lze zabránit více než pěti tisícům dní pracovní neschopnosti a socio-ekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun. Prevencí je očkování, ke kterému ministerstvo zdravotnictví (MZd) apeluje. Od ledna bude fungovat nový mechanismus, jak posoudit ekonomickou výhodnost úhrady konkrétní vakcíny ze zdravotního pojištění.

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.

Virus ptačí chřipky je už mezi dobytkem ve Spojených státech amerických tak rozšířený, že se zřejmě nezastaví bez lidského zákroku. Nemoc se šíří v situaci, kdy administrativa Donalda Trumpa a nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy omezují počty expertů v organizacích, jež jsou za kontrolu nemocí zodpovědné.

Očkování proti chřipce může podle odborníků snížit riziko Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních nemocí. V Česku ho v minulé sezoně podstoupilo méně než devět procent lidí, mezi seniory necelá čtvrtina. Podle průzkumu ho lidé nejčastěji odmítají z časových důvodů, 13 procent nevěří jeho účinnosti a bezpečnosti. Informace zazněly v diskusi o očkování dospělých, kterou hostilo britské velvyslanectví v Praze. Potvrzuje je celá řada studií.

Léčbu respiračních nemocí může zkomplikovat i nesprávné užívání léků. Podle odborníků dělají pacienti často chyby v užívání prášků na bolest a horečku, jako jsou paracetamol nebo ibuprofen. Rizikové ale může být podle nich i nadměrné používání nosních sprejů. Ty fungují tak, že zužují cévy v oblasti nosu. Při nedodržení doporučeného dávkování mohou způsobit i závislost.

Chřipková epidemie v Česku se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně nachází na vrcholu. Proti předcházejícímu týdnu nemocnost v tom minulém poklesla o 1,4 procenta na 2219 nemocných na sto tisíc obyvatel, informoval v pondělí SZÚ. Nemocných ubývá mezi dětmi a mladými dospělými, ve starších věkových skupinách jejich počet stále mírně roste.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest dál přibývá. Proti minulému týdnu je jich o třicet procent víc, přičemž řada z nich se nakazila při cestování hromadnou dopravou. Aby pomohly epidemii zbrzdit, začaly některé dopravní podniky vozy důkladněji čistit a dezinfikovat. V Karlovarském kraji k dezinfekci vozů používají i ozonizéry, které hubí veškeré mikroorganismy a bakterie a viry. Odborníci přesto vyzývají, aby cestující nezapomínali na základy hygieny – umývali si ruce a případně si nasadili roušku.

Městská nemocnice Ostrava zavedla od pátku až do odvolání plošný zákaz návštěv. Důvodem je rostoucí počet akutních respiračních onemocnění, sdělila mluvčí zdravotnického zařízení Andrea Vojkovská. Nemocnice se tak připojila k některým dalším, které už částečný nebo plošný zákaz návštěv kvůli chřipkové epidemii vyhlásily v uplynulých dnech.

Kvůli rostoucí nemocnosti mezi žáky a učiteli vyhlašují školy, které epidemie zasáhla nejvíce, ředitelská volna. Od prodloužení pololetních prázdnin očekávají, že se šíření chřipky podaří zpomalit, potvrdily České televizi oslovené základní školy. V případě, že se situace nezlepší, uvažují ředitelé po pololetních prázdninách přejít na distanční výuku.

Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v pondělí oznámila, že ve Velké Británii zaznamenali „vzácný“ případ ptačí chřipky u člověka. Jde o první přeskok této varianty nemoci na člověka v Evropě, riziko pro širší veřejnost zůstává podle britských epidemiologů ale stále „velmi nízké“.

Nemocných s infekcemi dýchacích cest za týden přibylo o třicet procent, minulý týden jich bylo 1940 na sto tisíc obyvatel. Ještě více stoupl počet dětských pacientů ve školním věku, za týden o polovinu. V tiskové zprávě o tom informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku tak podle něj dál pokračuje celoplošná epidemie, přibývá hlavně nemocných s chřipkou. Podle údajů ministerstva zdravotnictví stoupl asi o pětinu také počet záchytů covidu-19, případů bylo asi 540 za týden. Výrazně ale zároveň přibylo testovaných.

Od začátku roku se v Nemocnici Jihlava nakazilo chřipkou pětadvacet lidí, dva pacienti v souvislosti s tím zemřeli. Podle mluvčí nemocnice Moniky Zachrlové se nakazili od návštěv, proto je nemocnice na všech lůžkových odděleních zakázala. Nejhorší situace, co se týče počtu akutních respiračních infekcí, je podle hygieniků na jihu Moravy, nejlépe je na tom Praha.