Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.

Na konci dubna letošního roku ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že americká armáda už nebude vyžadovat, aby se všichni američtí vojáci nechali očkovat proti chřipce, a to s odvoláním na „lékařskou autonomii“ a náboženskou svobodu. „Představa, že očkování proti chřipce musí být povinné pro každého vojáka, kdekoli, za všech okolností a za všech situací, je prostě příliš obecná a neracionální,“ uvedl Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Uvedl, že američtí vojáci mají možnost nechat se proti chřipce očkovat, ale nebudou k tomu nuceni, „protože vaše tělo, vaše víra a vaše přesvědčení nejsou předmětem vyjednávání“.

Deník New York Times uvedl, že v armádě došlo po zrušení povinnosti nechat se očkovat k prudkému propadu počtu vakcinovaných – konkrétně u letectva se nechalo očkovat jen čtyřicet procent rekrutů. Už tehdy většina zdravotních expertů varovala, že se tento krok musí armádě vymstít.

Šéf Americké asociace veřejného zdraví Georges Benjamin pro server Military.com uvedl, že se jedná o „nezodpovědné rozhodnutí, které oslabí zdravotní připravenost vojáků“. Tento bývalý vojenský lékař, který absolvoval výcvik v americké armádě a čtyři roky působil jako vedoucí pohotovosti ve vojenské nemocnici, působil také v poradním výboru pro veřejné zdraví při Radě pro zdravotnictví ministerstva obrany.

„Pokud se podíváme do minulosti na chřipku z roku 1918, kdy jsme nevěděli, o co jde, měla na naše vojáky devastující dopad,“ připomněl Benjamin. „Víme, co chřipka způsobuje vojákům, kteří jsou ubytováni v těsné blízkosti, sdílejí jídlo a pokoje. Nakažlivé nemoci mohou vyřadit z provozu celou jednotku. Není tedy pochyb o tom, že se nejedná pouze o významný zdravotní problém, ale také o významný problém připravenosti. Ovlivňuje to naše vojáky nejen při jejich přípravě na boj, ale také poté, co se dostanou do terénu. Chřipka není nemoc, kterou byste chtěli dostat uprostřed přestřelky,“ doplnil.

O dva měsíce později zasáhla leteckou základnu Lackland v Texasu chřipka. Během dvou týdnů onemocnělo téměř 160 vojáků poté, co se virus rozšířil v jednotce základního vojenského výcviku letectva, kde noví rekruti spí na palandách v otevřených ubikacích a stravují se u velkých společných stolů. Jeden z rekrutů, který byl v šestém týdnu základního výcviku, zemřel v polovině června v Brooke Army Medical Center. Zatím není jisté, jestli byla chřipka přímou příčinou úmrtí.

A situace se na základně stále zhoršovala. Na konci června se už onemocnění týkalo 275 rekrutů. Neočkovaných přitom bylo šedesát procent vojáků v Lacklandu.

Očkování se vrací

Letectvo se pod tlakem okolností rozhodlo, že dočasně rozvolnění zruší – 11. června proto obnovilo povinnost očkování pro své rekruty. Během několika týdnů dostali všichni na výše popsané základně injekci s vakcínou, byť se zpožděním. Trvalo totiž celý týden, než se na základně Lackland vojáci o povinnosti dozvěděli. Nyní, na konci června, by měli být už očkovaní všichni vojáci na této základně.

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že ministerstvo obrany „udělilo výjimky z platných pravidel“, které umožňují povinné očkování určitých skupin osob v rámci ozbrojených sil. „Tato rozhodnutí vycházela z důkladných posouzení rizik a jejich cílem je maximalizovat operační připravenost, bojovou účinnost a schopnost nasazení sil, a zároveň chránit ohrožené skupiny obyvatel,“ uvedl Parnell.

Dějiny vojenského očkování v USA

Očkovací programy v americké armádě sahají až do dob americké revoluce. Povinné očkování proti chřipce vychází hlavně z vojenských zkušeností získaných během chřipkové pandemie v roce 1918. Na jaře toho roku se nový kmen chřipky rozšířil v přeplněných výcvikových táborech armády a s americkými vojáky se dostal do Evropy. Během první světové války zemřelo na chřipku přibližně 45 tisíc amerických vojáků – téměř stejně tolik jako těch zhruba 53 tisíc, kteří padli v boji.

Pandemie z roku 1918 jasně ukázala, že respirační virus může ochromit armádu. V roce 1941, když se země připravovala na vstup do další světové války, zorganizovala americká armáda komisi pro chřipku, která ve spolupráci s Michiganskou univerzitou vyvinula první vakcínu proti chřipce. Klinické studie provedené na vojenských rekrutech prokázaly, že vakcína snížila výskyt chřipky o 85 procent, a v roce 1945 armáda očkování nařídila. V tom roce bylo očkováno přibližně sedm milionů příslušníků ozbrojených sil.

Povinnost očkování byla v roce 1949 na krátkou dobu pozastavena poté, co si vědci uvědomili, že vakcína vyžaduje pravidelné aktualizace kvůli mutacím viru. Jakmile bylo možné složení vakcíny sezonně upravovat, byla povinnost očkování na počátku padesátých let obnovena a zůstala v platnosti nepřetržitě.

Během pandemie koronaviru se ale kolem vakcín zvedla spousta kontroverzí. Povinnou vakcínu tehdy odmítlo obrovské množství vojáků, zejména proto, že nevěřili v jejich nezávadnost. A protože bylo toto očkování povinné, muselo 8400 mužů a žen ve zbrani armádu opustit. Tisíce dalších dostaly výjimky z náboženských nebo zdravotních důvodů.

Administrativa Donalda Trumpa poté strávila měsíce vypracováváním opatření, které by umožnilo vojákům, kteří odmítli povinné očkování proti covidu, znovu nastoupit do služby, navíc s doplatkem mzdy. Tuto novou možnost sice využila jen nepatrná menšina propuštěných, Hegsethův tým ale strávil posledních několik měsíců tím, že na tyto případy osobně upozorňoval.

Pentagon v březnu uvedl, že 153 vojáků, kteří byli propuštěni v souvislosti s nařízením ohledně povinného očkování proti covidu, bylo znovu přijato do služby.

Letošní zrušení povinného očkování proti chřipce u vojáků přišlo poté, co se země potýkala s obzvlášť silnou chřipkovou sezonou. Trumpova administrativa se přesto snažila omezit doporučení týkající se vakcín. Na začátku tohoto roku oznámila, že už nebude doporučovat očkování proti chřipce a některé další typy vakcín pro všechny děti, s tím, že se jedná o rozhodnutí, které by měli rodiče a pacienti učinit po konzultaci se svými lékaři. Federální soudce tento krok dočasně zablokoval, dokud nebude vyřešen související soudní spor.

Kongresová výzkumná služba ve své zprávě z roku 2021 uvedla osm povinných očkování pro příslušníky ozbrojených sil. Patřily mezi ně vakcíny proti chřipce, dětské obrně a tetanu, stejně jako proti spalničkám a hepatitidě A a B. Zpráva uváděla, že příslušníci ozbrojených sil mohli z náboženských důvodů požádat o výjimku z povinného očkování. Velitel jednotky však byl povinen vyžádat si stanovisko lékařských a náboženských zástupců a zároveň vojáka poučit o možném dopadu na jeho schopnost nasazení. Vojenský lékař také musel vojáka poučit o přínosech a rizicích upuštění od povinného očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 13 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.