Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.

Na konci dubna letošního roku ministr obrany Pete Hegseth oznámil, že americká armáda už nebude vyžadovat, aby se všichni američtí vojáci nechali očkovat proti chřipce, a to s odvoláním na „lékařskou autonomii“ a náboženskou svobodu. „Představa, že očkování proti chřipce musí být povinné pro každého vojáka, kdekoli, za všech okolností a za všech situací, je prostě příliš obecná a neracionální,“ uvedl Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Uvedl, že američtí vojáci mají možnost nechat se proti chřipce očkovat, ale nebudou k tomu nuceni, „protože vaše tělo, vaše víra a vaše přesvědčení nejsou předmětem vyjednávání“.

Deník New York Times uvedl, že v armádě došlo po zrušení povinnosti nechat se očkovat k prudkému propadu počtu vakcinovaných – konkrétně u letectva se nechalo očkovat jen čtyřicet procent rekrutů. Už tehdy většina zdravotních expertů varovala, že se tento krok musí armádě vymstít.

Šéf Americké asociace veřejného zdraví Georges Benjamin pro server Military.com uvedl, že se jedná o „nezodpovědné rozhodnutí, které oslabí zdravotní připravenost vojáků“. Tento bývalý vojenský lékař, který absolvoval výcvik v americké armádě a čtyři roky působil jako vedoucí pohotovosti ve vojenské nemocnici, působil také v poradním výboru pro veřejné zdraví při Radě pro zdravotnictví ministerstva obrany.

„Pokud se podíváme do minulosti na chřipku z roku 1918, kdy jsme nevěděli, o co jde, měla na naše vojáky devastující dopad,“ připomněl Benjamin. „Víme, co chřipka způsobuje vojákům, kteří jsou ubytováni v těsné blízkosti, sdílejí jídlo a pokoje. Nakažlivé nemoci mohou vyřadit z provozu celou jednotku. Není tedy pochyb o tom, že se nejedná pouze o významný zdravotní problém, ale také o významný problém připravenosti. Ovlivňuje to naše vojáky nejen při jejich přípravě na boj, ale také poté, co se dostanou do terénu. Chřipka není nemoc, kterou byste chtěli dostat uprostřed přestřelky,“ doplnil.

O dva měsíce později zasáhla leteckou základnu Lackland v Texasu chřipka. Během dvou týdnů onemocnělo téměř 160 vojáků poté, co se virus rozšířil v jednotce základního vojenského výcviku letectva, kde noví rekruti spí na palandách v otevřených ubikacích a stravují se u velkých společných stolů. Jeden z rekrutů, který byl v šestém týdnu základního výcviku, zemřel v polovině června v Brooke Army Medical Center. Zatím není jisté, jestli byla chřipka přímou příčinou úmrtí.

A situace se na základně stále zhoršovala. Na konci června se už onemocnění týkalo 275 rekrutů. Neočkovaných přitom bylo šedesát procent vojáků v Lacklandu.

Očkování se vrací

Letectvo se pod tlakem okolností rozhodlo, že dočasně rozvolnění zruší – 11. června proto obnovilo povinnost očkování pro své rekruty. Během několika týdnů dostali všichni na výše popsané základně injekci s vakcínou, byť se zpožděním. Trvalo totiž celý týden, než se na základně Lackland vojáci o povinnosti dozvěděli. Nyní, na konci června, by měli být už očkovaní všichni vojáci na této základně.

Hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell v prohlášení uvedl, že ministerstvo obrany „udělilo výjimky z platných pravidel“, které umožňují povinné očkování určitých skupin osob v rámci ozbrojených sil. „Tato rozhodnutí vycházela z důkladných posouzení rizik a jejich cílem je maximalizovat operační připravenost, bojovou účinnost a schopnost nasazení sil, a zároveň chránit ohrožené skupiny obyvatel,“ uvedl Parnell.

Dějiny vojenského očkování v USA

Očkovací programy v americké armádě sahají až do dob americké revoluce. Povinné očkování proti chřipce vychází hlavně z vojenských zkušeností získaných během chřipkové pandemie v roce 1918. Na jaře toho roku se nový kmen chřipky rozšířil v přeplněných výcvikových táborech armády a s americkými vojáky se dostal do Evropy. Během první světové války zemřelo na chřipku přibližně 45 tisíc amerických vojáků – téměř stejně tolik jako těch zhruba 53 tisíc, kteří padli v boji.

Pandemie z roku 1918 jasně ukázala, že respirační virus může ochromit armádu. V roce 1941, když se země připravovala na vstup do další světové války, zorganizovala americká armáda komisi pro chřipku, která ve spolupráci s Michiganskou univerzitou vyvinula první vakcínu proti chřipce. Klinické studie provedené na vojenských rekrutech prokázaly, že vakcína snížila výskyt chřipky o 85 procent, a v roce 1945 armáda očkování nařídila. V tom roce bylo očkováno přibližně sedm milionů příslušníků ozbrojených sil.

Povinnost očkování byla v roce 1949 na krátkou dobu pozastavena poté, co si vědci uvědomili, že vakcína vyžaduje pravidelné aktualizace kvůli mutacím viru. Jakmile bylo možné složení vakcíny sezonně upravovat, byla povinnost očkování na počátku padesátých let obnovena a zůstala v platnosti nepřetržitě.

Během pandemie koronaviru se ale kolem vakcín zvedla spousta kontroverzí. Povinnou vakcínu tehdy odmítlo obrovské množství vojáků, zejména proto, že nevěřili v jejich nezávadnost. A protože bylo toto očkování povinné, muselo 8400 mužů a žen ve zbrani armádu opustit. Tisíce dalších dostaly výjimky z náboženských nebo zdravotních důvodů.

Administrativa Donalda Trumpa poté strávila měsíce vypracováváním opatření, které by umožnilo vojákům, kteří odmítli povinné očkování proti covidu, znovu nastoupit do služby, navíc s doplatkem mzdy. Tuto novou možnost sice využila jen nepatrná menšina propuštěných, Hegsethův tým ale strávil posledních několik měsíců tím, že na tyto případy osobně upozorňoval.

Pentagon v březnu uvedl, že 153 vojáků, kteří byli propuštěni v souvislosti s nařízením ohledně povinného očkování proti covidu, bylo znovu přijato do služby.

Letošní zrušení povinného očkování proti chřipce u vojáků přišlo poté, co se země potýkala s obzvlášť silnou chřipkovou sezonou. Trumpova administrativa se přesto snažila omezit doporučení týkající se vakcín. Na začátku tohoto roku oznámila, že už nebude doporučovat očkování proti chřipce a některé další typy vakcín pro všechny děti, s tím, že se jedná o rozhodnutí, které by měli rodiče a pacienti učinit po konzultaci se svými lékaři. Federální soudce tento krok dočasně zablokoval, dokud nebude vyřešen související soudní spor.

Kongresová výzkumná služba ve své zprávě z roku 2021 uvedla osm povinných očkování pro příslušníky ozbrojených sil. Patřily mezi ně vakcíny proti chřipce, dětské obrně a tetanu, stejně jako proti spalničkám a hepatitidě A a B. Zpráva uváděla, že příslušníci ozbrojených sil mohli z náboženských důvodů požádat o výjimku z povinného očkování. Velitel jednotky však byl povinen vyžádat si stanovisko lékařských a náboženských zástupců a zároveň vojáka poučit o možném dopadu na jeho schopnost nasazení. Vojenský lékař také musel vojáka poučit o přínosech a rizicích upuštění od povinného očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrazem: Detail tisku i živočišné říše. Jaké snímky vyhrály soutěž, kde se fotí mikroskopem

Nikon Small World je fotografická soutěž a současně fórum pro předvádění krásy a složitosti života viděného světelným mikroskopem. Slouží jako okno do světa, který lze vidět pouze přes čočku optického mikroskopu.
před 2 hhodinami

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 21 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 22 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.