Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Giuseppeho Conteho. Ten burcoval senátory, aby kabinet zejména s ohledem na krizovou situaci související s pandemií covidu-19 podpořili. Politickou krizi v zemi vyvolalo minulý týden rozhodnutí expremiéra Mattea Renziho a jeho malé koaliční strany Živá Itálie (IV) z vlády odejít.
Conte v pondělí přestál hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně, kde získal 321 hlasů. Proti hlasovalo 259 zákonodárců z pravicového bloku. Vláda složená ze zástupců levicové Demokratické strany (PD) a Hnutí pěti hvězd potřebovala většinu získat také v Senátu - 161 hlasů (sbor má 321 členů).
„Tato země si zaslouží odhodlanou vládu, která se bude plně zasazovat o dobro občanů,“ řekl v úterý před hlasováním Conte senátorům a varoval, že vládní krize by byla důkazem toho, že politika ztratila kontakt s realitou.
Vyloučil také další spolupráci s Renzim a jeho stranou. „Ujišťuji vás, že je velmi obtížné vládnout v těchto podmínkách, s lidmi, kteří vám neustále házejí klacky pod nohy a snaží se podkopat křehkou rovnováhu v koalici,“ dodal.
Předem jistou měl podporu jen od 152 vládních zákonodárců. Důvěru kabinetu nakonec vyslovilo 156 senátorů, 140 bylo proti a 16 se zdrželo.
Současná vládní krize vypukla v Itálii minulý týden, když strana Živá Itálie stáhla z kabinetu své dvě ministryně. Předseda strany Renzi kritizoval premiéra za málo kolegiální styl vládnutí a také za přípravu plánu obnovy italské ekonomiky, který má mít k dispozici bezmála 230 miliard eur (zhruba 5,8 bilionu korun).
Šedesátimilionová Itálie je jednou ze zemí, kterou vůbec nejhůře zasáhla pandemie covidu-19. Ta si vyžádala přes 80 tisíc mrtvých a těžce poškodila ekonomiku, která se už před příchodem koronaviru potýkala s obrovskými problémy.
Podle analytiků by letos poměr italského veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) mohl vyrůst na nový poválečný rekord 158,5 procenta HDP. Itálie má přitom po Řecku druhý nejvyšší dluh v poměru k výkonu ekonomiky v eurozóně.
