Italské hospodářství a veřejné finance jsou na křižovatce, varovala ve své pravidelné podzimní hospodářské prognóze Evropská komise. Pro letošní rok čeká růst italského hospodářství na úrovni 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to o desetinu procenta méně, než kolik vláda v Římě odhadovala ve chvíli, kdy Komisi předkládala návrh svého rozpočtu pro příští rok. Komise italský rozpočtový plán počítající s výrazným zadlužením odmítla a země má do 13. listopadu předložit nový návrh.
Evropská komise: Italské hospodářství a veřejné finance jsou na křižovatce
Italský růst podle EK v příštích letech podpoří obnova exportu a do jisté míry také vyšší veřejné výdaje. S nimi související rostoucí schodek, vyšší úrokové míry a výrazná rizika ale ohrožují snižování vysokého zadlužení země. V příštím roce má italská ekonomika růst o 1,2 procenta HDP a v roce 2020 o 1,3 procenta, uvedla ve čtvrtek EK. Italská vláda sama doufá v roce 2019 v růst 1,5 procenta HDP.
Představitelé italské vlády ve čtvrtek pesimističtější výhled Komise odmítli. Podle premiéra Giuseppeho Conteho jsou tyto prognózy „zcela nevěrohodné“ a podhodnocují příznivé dopady expanzivního rozpočtu a strukturálních reforem na hospodářský růst, uvedla agentura Reuters.
Pohled Evropské komise, podle které italské rozpočtové plány porušují unijní fiskální pravidla, v pondělí podpořili ministři financí eurozóny. Ti Řím vyzvali, aby na revizi rozpočtu s Evropskou komisí spolupracoval, současná čísla dávají jejich argumentům další váhu.
Pro příští rok Komise například předpokládá italský rozpočtový deficit na úrovni 2,9 procenta, proti vládnímu odhadu 2,4 procenta. A i tato hodnota je trojnásobkem toho, kam se chtěl dostat předcházející italský kabinet. Italská vláda zatím odmítá změny svých představ počítajících například se zavedením minimálního příjmu a vyššími důchody.
Ilustrační foto
„Prognózy Evropské komise pro italský schodek jsou v ostrém kontrastu s prognózami italské vlády a vycházejí z nesprávné a nekompletní analýzy,“ uvedl ve čtvrtek italský ministr hospodářství a financí Giovanni Tria.
Moscovici očekává, že jednání v Římě bude úspěšné
Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici ve čtvrtek zároveň připomněl, že výpočty Komise jsou založené na údajích, které jí v říjnu poskytly samotné členské země. „Situace se může změnit v souvislosti s tím, co nám vlády příští týden pošlou jako odpověď na naše připomínky. Na revidovaný rozpočtový plán stále čekáme,“ poznamenal.
Odmítl také, že by Komise na vyhlídky italského hospodářství hleděla pesimisticky, vliv na veřejné výdaje podle něj budou mít také vyšší úroky, za které si bude muset italská vláda půjčovat.
Moscovici připomněl, že v pátek jej čeká další kolo jednání v Římě. „Myslím, že to setkání přinese ovoce,“ poznamenal. Komise podle něj chce, aby Itálie zůstala zemí, kterou je nyní – významným členem skupiny zemí platících eurem. „Budoucnost mimo eurozónu nemá. To pro Itálii prostě nedává smysl z historických, geografických, hospodářských i politických důvodů,“ uvedl.
Pokračovat je proto podle Moscoviciho třeba společně. „Konfrontace nikdy není ten správný přístup. Nejlepší metodou vždy byl a je dialog,“ dodal.
Giuseppe Conte
Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes uvedl, že pro Itálii by mělo být prioritou snižování rozpočtového schodku a státního dluhu. MMF předpovídá, že HDP Itálie v příštím roce stoupne pouze o procento a v roce 2020 jen o 0,9 procenta.
Premiér předpovídá, že reformy nastartují ekonomický růst
Italský premiér Giuseppe Conte uvedl, že usiluje o konstruktivní dialog s Evropskou komisí. Předpověděl zároveň, že vládní reformy nastartují v Itálii hospodářský růst. Slíbil, že rozpočtový deficit příští rok nepřekročí plánovaných 2,4 procenta hrubého domácího produktu, a odmítl jakékoliv úvahy o tom, že by Itálie mohla opustit eurozónu či Evropskou unii.
Italská koaliční vláda tvořená pravicovou stranou Liga a protestním Hnutím pěti hvězd se dostala k moci v červnu, mimo jiné díky slibovanému snižování daní a zvyšování sociálních výdajů. Podle koalice je zapotřebí využít rozpočtovou politiku k podpoře hospodářského růstu.
Rozpočtové plány Říma vyvolaly nejen kritiku ze strany EU, ale i obavy mezi investory. Podle nich nemá Itálie výdaje do budoucna kryté dostatečnými příjmy. Zadlužení Itálie v současnosti dosahuje zhruba 131 procent hrubého domácího produktu, takže je druhé nejvyšší v eurozóně po Řecku. Vláda ovšem tvrdí, že zadlužení zvyšovat nebude.