Mezi Belgií a Německem funguje letecký most pro pacienty s koronavirem

Belgie zprovoznila letecký most do sousedního Německa pro pacienty s covidem-19. Učinila tak v reakci na překotný nárůst počtu hospitalizovaných po nákaze koronavirem a kvůli hrozícímu vyčerpání nemocničních kapacit. Epidemie se však rychle šíří i v Německu. Experti varují, že pokud se trend nepodaří změnit, může být kolem Vánoc až 400 tisíc nově nakažených denně. Nová opatření začala platit v Rakousku. Země uzavřela restaurace, bary nebo muzea, mimo provoz jsou i lyžařská střediska.

  • 22:37

    Šéf Světové zdravotnické organizace varoval před situací v Brazílii a Mexiku, které se v poslední době potýkají s rychlým šířením koronaviru. Tedros Adhanom Ghebreyesus představitele obou zemí vyzval, aby současný stav brali "velmi vážně".

  • 22:23

    Při lyžování se koronavirus pravděpodobně příliš nešíří, uvedl krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan. Obavy však vyvolává přesun lidí do lyžařských areálů a zpět v prostředcích hromadné dopravy a shlukování rekreantů.

  • 21:49

    Vědci a lékaři v Singapuru zkoumají případ dítěte, které se v listopadu narodilo s protilátkami na covid-19, ale nemělo pozitivní test na koronavirus. Jejich cílem je pochopit dopad této nemoci na těhotné ženy a jejich děti. Bádání má objasnit, zda je možné, aby se nenarozené dítě nakazilo od matky koronavirem či od ní získalo protilátky.

Vrtulníky začaly z Belgie do Německa přepravovat covidové pacienty v průhledných plastových boxech, většina z nich dýchá jen s pomocí umělé plicní ventilace. Sanitky převážely belgické pacienty přes hranici už minulý týden, německé nemocnice v pohraničí se dosud postaraly o 15 z nich. Vrtulníky nyní dopravují nakažené hlouběji do Německa.

Olivier Pirotte, který převozy organizuje, uvedl, že letecký transport je u některých pacientů nutný z důvodu úspory času. Po zemi by doprava do německého Münsteru trvala alespoň tři hodiny, vzduchem však zabere sotva hodinu.

Německý velvyslanec v Belgii Martin Kotthaus řekl, že byl vytvořen mechanismus, který umožní belgickým pacientům léčbu v nemocnicích ve spolkové zemi Severní Porýní-Vetsfálsko, která má stále dostatek volných kapacit. „Za první vlny mělo Německo více než 230 pacientů z Itálie, Francie a Nizozemska. Nyní rozšiřujeme svou pomoc na Belgii,“ řekl Kotthaus. „V budoucnu by to mohli být Němci, kdo budou potřebovat převoz do Belgie,“ dodal.

Počet zemřelých po nákaze koronavirem v Belgii byl za jarní vlny epidemie v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších na světě a v současnosti země registruje nejvíce nakažených vzhledem k počtu obyvatel v Evropě. V zemi, kterou obývá 11,5 milionu lidí, je nyní 7231 pacientů s covidem-19, z nichž 1302 vyžaduje intenzivní péči. V některých ohniscích nákazy, jako je město Lutych při hranicích s Německem, jsou již lůžka na jednotkách intenzivní péče plně obsazená.

Německo změní testovací strategii

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo dalších 15 352 případů nákazy novým koronavirem a 131 úmrtí. Oznámil to Institut Roberta Kocha (RKI). O den dříve to bylo 12 097 nově potvrzených případů a 29 úmrtí. 

Náměstek šéfa RKI Lars Schaade varoval před přetížením nemocnic a laboratoří. Schaade upozornil na to, že každých deset dní se rychlost šíření infekce zdvojnásobí. „Pokud to bude takto pokračovat nadále, budeme mít o Vánocích 400 tisíc nových případů denně,“ řekl.

Schaade rovněž řekl, že v současné době je možné sledovat jisté známky toho, že rychlost šíření koronaviru přece jen zpomaluje. Zda se z těchto náznaků stane skutečný trend, bude jasné v nadcházejících dnech.

Ministr zdravotnictví Jens Spahn poukázal na složitost situace a zdůraznil, že je nutné dostat infekci opět pod kontrolu, aby bylo možné trasovat šíření nákazy. To nyní není možné u 75 procent případů. „I já patřím k těmto 75 procentům, protože nevím, kde jsem se infikoval,“ uvedl Spahn, který byl v uplynulých dnech kvůli pozitivnímu testu v izolaci.

S nadcházející zimou, kdy budou četné případy nachlazení, Německo připravuje změnu v testovací strategii. Ne každý se symptomy nachlazení, které jsou podobné covidu-19, bude testován PCR rozborem. „Není to nutné a ani nezbytné,“ uvedl Schaade. Záviset bude na tom, zda se daný člověk dostal do kontaktu s nakaženým koronavirem a zda patří do rizikové skupiny. Netestovaní lidé by ale měli zůstat minimálně pět dní v karanténě.

Rakouské restaurace jsou kvůli epidemii zavřené
Zdroj: Lisi Niesner/Reuters

I když v posledních dvou dnech počet nových případů nakažených koronavirem v Rakousku klesal a během pondělí tamní úřady zaznamenaly na čtyři tisíce infikovaných, podle ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera v zemi stále hrozí přetížení nemocnic.

V úterý alpská země zavedla tvrdší protikoronavirová opatření. Rakušané nově nesmějí vycházet z domovů od 20:00 do 06:00 a zavřené budou restaurace, bary či muzea. Hotely rovněž nesmějí ubytovávat turisty. Od úterý byla také zavedena distanční výuka na rakouských středních a vysokých školách. Kvůli nařízení vlády se úplně uzavřou i některé lyžařské areály, například oblíbené středisko Kaprun.

Sever Řecka, kde je výskyt nákazy v rámci země nejsilnější, čeká dva týdny plošné uzávěry. V Soluni rovněž platí až na výjimky zákaz domácích i mezinárodních letů. Zpřísnění pravidel a povinné uzavření barů, restaurací, muzeí či posiloven od úterka na měsíc bylo zavedeno v Athénách a Attice.

Na celé Řecko je rovněž rozšířen zákaz nočního vycházení. Země, kde žije zhruba 11 milionů obyvatel, hlásí nižší počty nakažených koronavirem než většina Evropy, za neděli přibylo 1678 případů. 

Italský premiér Giuseppe Conte má v úterý podepsat výnos s novými opatřeními proti koronaviru. Itálie zaznamenává zrychlení šíření nákazy, minulý týden se denní počet nově nakažených vrátil nad třicet tisíc. Výnos by měl rozdělit italské regiony podle rizika nákazy, zakázat cesty mezi regiony s odlišným stupněm rizika, zavést distanční výuku na středních a vysokých školách nebo snížit kapacitu vozů hromadné dopravy.

6 minut
Studio ČT24: Martin Jonáš ohledně protikoronavirových opatření v Německu
Zdroj: ČT24

Evropská komise schválila české státní příspěvky na nájemné pro firmy

Evropská komise schválila státní pomoc ve výši tří miliard korun, kterou chce česká vláda poskytnout provozovatelům obchodů a služeb v rámci programu Covid – nájemné. Podle exekutivy Evropské unie plán splňuje kritéria pro státní podporu, která Komise dočasně uvolnila v rámci boje proti ekonomickým dopadům koronavirových omezení.

Česká vláda bude moci po souhlasu Bruselu uhradit firmám zasaženým covidovými uzávěrami ekonomiky až polovinu nájmů za červenec, srpen a září. Maximální výše příspěvku může v souladu s unijními pravidly činit 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun). Komise dospěla k závěru, že pomoc poskytnutá soukromým firmám je „nutný, odpovídající a vyvážený“ prostředek ke zmírnění tvrdých dopadů omezení na ekonomiku.

Komise pravidla pro státní pomoc v rámci série koronavirových opatření uvolnila na jaře s cílem pomoci financovat zdravotnictví a firmy nejvíce zasažené krizí. Státy od té doby mohou soukromému sektoru finančně pomáhat způsobem, který za běžných podmínek není povolený.

Brusel už takto schválil stovky žádostí členských zemí. Česku již Komise povolila například přispět na vyplácení mezd, pomoci uhradit ztráty ubytovacích zařízení či kulturních podniků nebo podpořit exportéry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 48 mminutami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...