Italský premiér Giuseppe Conte podle očekávání předal prezidentovi svou demisi, píše agentura Reuters. Sergio Mattarella zahájí konzultace se zástupci politických stran o nové vládní koalici ve středu odpoledne.
Šestapadesátiletý právník Conte, který není členem žádné politické strany a v čele vlády stojí od června 2018, rezignoval kvůli tomu, že z jeho vlády v polovině ledna odešla jedna menší koaliční strana. Ostatní ho podporují, aby se stal znovu premiérem.
Conte po odchodu strany Živá Itálie (IV) sice minulý týden získal důvěru v obou komorách parlamentu, v Senátu ale jen díky tomu, že se hlasování zdrželi zákonodárci Živé Itálie. To pro něj není dostatečná opora zákonodárného sboru.
Demisi nyní podal v domnění, že se mu podaří vyjednat jinou koalici a že ho prezident znovu pověří sestavením vlády. Tu pak budou muset opět schválit obě komory, které jsou v italském ústavním systému rovnocenné.
Draghiho úřednický kabinet?
Konzultace o možné nové vládní koalici nezačnou dříve než ve středu odpoledne, oznámila prezidntova kancelář. Důvodem je i to, že ve středu dopoledne má prezident Mattarella v plánu pietní akce u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu.
Pokud by se Contemu nepodařilo získat dostatečnou podporu v parlamentu, může prezident pověřit někoho sestavením úřednické vlády. Některá média spekulují, že by takovou vládu mohl vést ekonom a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Poslední možností jsou nové parlamentní volby.
Taktické kroky
Současnou politickou krizi v Itálii spustil premiér z let 2014 až 2016 Matteo Renzi. Koalici začal kritizovat už krátce po vzniku vlády v září 2019, když vystoupil z Demokratické strany (PD) a založil si Živou Itálii. V posledních týdnech se rozkol vyhrotil zejména kvůli vládnímu plánu obnovy ekonomiky, který souvisí s rozdělením asi 209 miliard eur (5,45 bilionu korun) z evropského koronavirového fondu obnovy.
Poslední parlamentní volby se v Itálii konaly v roce 2018, další by měly být nejpozději v květnu 2023. Pád vlády zažila země od předchozích voleb už v létě 2019, kdy koalici opustila krajně pravicová strana Liga tehdejšího ministra vnitra Mattea Salviniho.
Na koalici se pak dohodlo vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) a opoziční PD, do té doby rivalové. K dohodě přispěla obava z výhry krajní pravice v předčasných volbách. Salvinimu tehdy rostly preference, což byl podle některých analytiků také důvod jeho odchodu z koalice.
