Italské vládě hrozí uprostřed pandemie pád. Nečekanou krizi spustil expremiér Renzi

Nahrávám video

Italská vláda se v době koronavirové pandemie zmítá v krizi. Její ústřední postavou je někdejší premiér Matteo Renzi, jenž dnes šéfuje koaliční straně, které aktuální průzkumy přisuzují jen tříprocentní podporu. Přesto právě tento politik zaskočil zemi krokem, v jehož důsledku může padnout celý kabinet. Podle černého scénáře by mohly dokonce hrozit i předčasné volby.

Expremiér Renzi se svou stranou Italia Viva (IV) opouští vládní koalici. Dvě ministryně za tuto stranu podaly ve středu demise, které premiér Giuseppe Conte předal ve čtvrtek prezidentovi.

Renziho strana kritizovala Conteho za řízení vlády, které je podle ní málo kolegiální. „Demokracie má svá pravidla. Když na ně není brán zřetel, což se děje až příliš často, pak musí někdo sebrat odvahu a říct, že král je nahý,“ prohlásil Renzi. 

Tím králem je podle něj premiér Conte. Renzi chce, aby vláda požádala Evropskou unii o půjčku na podporu vytíženého zdravotnictví, konkrétně aby čerpala prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu. Ostatní strany ve vládě včetně samotného premiéra to odmítají, protože by to podle nich prohloubilo státní dluh.

„Vláda může fungovat pouze za podpory stávající většiny, tedy s podporou všech stran vytvářejících většinu,“ konstatoval nestraník Conte, jenž stojí v čele vlády skládající se z Hnutí pěti hvězd (M5S) a Demokratické strany (PD). Posledním koaličním partnerem byla právě Italia Viva, kterou Renzi založil pod odchodu z PD.

Vláda nemá většinu v senátu

Ve sněmovně má sice vládní koalice i bez strany Italia Viva pohodlnou většinu, neplatí to však pro senát, kde jí bez IV chybí k většině deset až jedenáct hlasů z 321 členů komory. Senát má přitom v italském zřízení prakticky stejné kompetence jako poslanecká sněmovna. Bez většiny v horní komoře tak vládě hrozí vyslovení nedůvěry, ale také výrazné potíže při schvalování zákonů.

Podle italského tisku premiér zvažuje, že by hlasy odcházejícího koaličního partnera nahradil skupinou „konstruktivních zákonodárců“. Jednalo by se o nezařazené senátory či zákonodárce z menších klubů. Není ani vyloučeno, že by vládu mohli podpořit i někteří opoziční senátoři, nejčastěji se mluví o členech klubu Forza Italia.

Dalšími možnostmi jsou podle agentury AFP uzavření nové koaliční smlouvy se stranou Italia Viva a výměna premiéra či předčasné volby.

Z politické hvězdy ke hranici volitelnosti

Renziho strana má nyní v průzkumech pouhá tři procenta, což je pro samostatnou stranu zpravidla hranice nutná pro vstup do parlamentu. Dříve byl tento muž ale zvyklý na jinou popularitu a ještě před šesti či sedmi lety byl hvězdou italské politiky. V roce 2014, kdy se stal ve svých devětatřiceti letech nejmladším premiérem v italských dějinách, získala Demokratická strana pod jeho vedením více než čtyřicet procent hlasů v evropských volbách. 

Jenže štěstěna ho začala opouštět o dva roky později. Jako premiér chtěl v roce 2016 prosadit ústavní změny, aby italské vlády mohly být stabilnější. Italové v referendu ale jeho návrh odmítli, neboť převládl názor, že by změna mohla vést k autoritářství.

„Prohrál jsem. Říkám to nahlas a jasně, i když se mi zadrhává hlas. Protože nejsme roboti. Nepodařilo se mi zvítězit. Jen vás prosím, věřte mi, že jsem do toho dal všechno, co bylo v mých silách,“ oznamoval po referendu svou rezignaci na post předsedy vlády. 

Od té doby Renzi politicky jen ztrácí. V roce 2019 z PD vystoupil a založil novou politickou stranu, Italia Viva. Nepomohlo mu to, i když s ní vstoupil do vlády, a jeho strana se nyní pohybuje na hranici volitelnosti.

Conte chce bojovat o pokračování vlády

Premiér Conte se zatím nemá k tomu, aby vyhlásil předčasné volby. Nechal se také dočasně pověřit řízením ministerstev zemědělství a rovných příležitostí, jež po demisi ministryň zůstala bez vedení. Podle expertů doufá, že se Renzi vrátí k jednacímu stolu.

V pondělí dopoledne Conte vystoupí před poslanci a požádá o vyslovení důvěry kabinetu, což by měl být ukazatel toho, zdá má o budoucnost vlády smysl dál bojovat, píše agentura Reuters. V úterý pak bude o vládní krizi debatovat senát, kde bude shánění většiny složitější. 

Krok strany bývalého premiéra Renziho silně kritizovali představitelé Demokratické strany, jejíž špičky označily jeho i stranu IV za nedůvěryhodné a nezodpovědné partnery. Italská média bijí na poplach, že se země opět, jako už tolikrát v minulosti, řítí do politické destabilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 41 mminutami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 2 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 5 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 5 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.