Italské vládě hrozí uprostřed pandemie pád. Nečekanou krizi spustil expremiér Renzi

3 minuty
Horizont ČT24: Expremiér Renzi zaskočil Itálii
Zdroj: ČT24

Italská vláda se v době koronavirové pandemie zmítá v krizi. Její ústřední postavou je někdejší premiér Matteo Renzi, jenž dnes šéfuje koaliční straně, které aktuální průzkumy přisuzují jen tříprocentní podporu. Přesto právě tento politik zaskočil zemi krokem, v jehož důsledku může padnout celý kabinet. Podle černého scénáře by mohly dokonce hrozit i předčasné volby.

Expremiér Renzi se svou stranou Italia Viva (IV) opouští vládní koalici. Dvě ministryně za tuto stranu podaly ve středu demise, které premiér Giuseppe Conte předal ve čtvrtek prezidentovi.

Renziho strana kritizovala Conteho za řízení vlády, které je podle ní málo kolegiální. „Demokracie má svá pravidla. Když na ně není brán zřetel, což se děje až příliš často, pak musí někdo sebrat odvahu a říct, že král je nahý,“ prohlásil Renzi. 

Tím králem je podle něj premiér Conte. Renzi chce, aby vláda požádala Evropskou unii o půjčku na podporu vytíženého zdravotnictví, konkrétně aby čerpala prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu. Ostatní strany ve vládě včetně samotného premiéra to odmítají, protože by to podle nich prohloubilo státní dluh.

„Vláda může fungovat pouze za podpory stávající většiny, tedy s podporou všech stran vytvářejících většinu,“ konstatoval nestraník Conte, jenž stojí v čele vlády skládající se z Hnutí pěti hvězd (M5S) a Demokratické strany (PD). Posledním koaličním partnerem byla právě Italia Viva, kterou Renzi založil pod odchodu z PD.

Vláda nemá většinu v senátu

Ve sněmovně má sice vládní koalice i bez strany Italia Viva pohodlnou většinu, neplatí to však pro senát, kde jí bez IV chybí k většině deset až jedenáct hlasů z 321 členů komory. Senát má přitom v italském zřízení prakticky stejné kompetence jako poslanecká sněmovna. Bez většiny v horní komoře tak vládě hrozí vyslovení nedůvěry, ale také výrazné potíže při schvalování zákonů.

Podle italského tisku premiér zvažuje, že by hlasy odcházejícího koaličního partnera nahradil skupinou „konstruktivních zákonodárců“. Jednalo by se o nezařazené senátory či zákonodárce z menších klubů. Není ani vyloučeno, že by vládu mohli podpořit i někteří opoziční senátoři, nejčastěji se mluví o členech klubu Forza Italia.

Dalšími možnostmi jsou podle agentury AFP uzavření nové koaliční smlouvy se stranou Italia Viva a výměna premiéra či předčasné volby.

Z politické hvězdy ke hranici volitelnosti

Renziho strana má nyní v průzkumech pouhá tři procenta, což je pro samostatnou stranu zpravidla hranice nutná pro vstup do parlamentu. Dříve byl tento muž ale zvyklý na jinou popularitu a ještě před šesti či sedmi lety byl hvězdou italské politiky. V roce 2014, kdy se stal ve svých devětatřiceti letech nejmladším premiérem v italských dějinách, získala Demokratická strana pod jeho vedením více než čtyřicet procent hlasů v evropských volbách. 

Jenže štěstěna ho začala opouštět o dva roky později. Jako premiér chtěl v roce 2016 prosadit ústavní změny, aby italské vlády mohly být stabilnější. Italové v referendu ale jeho návrh odmítli, neboť převládl názor, že by změna mohla vést k autoritářství.

„Prohrál jsem. Říkám to nahlas a jasně, i když se mi zadrhává hlas. Protože nejsme roboti. Nepodařilo se mi zvítězit. Jen vás prosím, věřte mi, že jsem do toho dal všechno, co bylo v mých silách,“ oznamoval po referendu svou rezignaci na post předsedy vlády. 

Od té doby Renzi politicky jen ztrácí. V roce 2019 z PD vystoupil a založil novou politickou stranu, Italia Viva. Nepomohlo mu to, i když s ní vstoupil do vlády, a jeho strana se nyní pohybuje na hranici volitelnosti.

Conte chce bojovat o pokračování vlády

Premiér Conte se zatím nemá k tomu, aby vyhlásil předčasné volby. Nechal se také dočasně pověřit řízením ministerstev zemědělství a rovných příležitostí, jež po demisi ministryň zůstala bez vedení. Podle expertů doufá, že se Renzi vrátí k jednacímu stolu.

V pondělí dopoledne Conte vystoupí před poslanci a požádá o vyslovení důvěry kabinetu, což by měl být ukazatel toho, zdá má o budoucnost vlády smysl dál bojovat, píše agentura Reuters. V úterý pak bude o vládní krizi debatovat senát, kde bude shánění většiny složitější. 

Krok strany bývalého premiéra Renziho silně kritizovali představitelé Demokratické strany, jejíž špičky označily jeho i stranu IV za nedůvěryhodné a nezodpovědné partnery. Italská média bijí na poplach, že se země opět, jako už tolikrát v minulosti, řítí do politické destabilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...