Italské vládě hrozí uprostřed pandemie pád. Nečekanou krizi spustil expremiér Renzi

Nahrávám video

Italská vláda se v době koronavirové pandemie zmítá v krizi. Její ústřední postavou je někdejší premiér Matteo Renzi, jenž dnes šéfuje koaliční straně, které aktuální průzkumy přisuzují jen tříprocentní podporu. Přesto právě tento politik zaskočil zemi krokem, v jehož důsledku může padnout celý kabinet. Podle černého scénáře by mohly dokonce hrozit i předčasné volby.

Expremiér Renzi se svou stranou Italia Viva (IV) opouští vládní koalici. Dvě ministryně za tuto stranu podaly ve středu demise, které premiér Giuseppe Conte předal ve čtvrtek prezidentovi.

Renziho strana kritizovala Conteho za řízení vlády, které je podle ní málo kolegiální. „Demokracie má svá pravidla. Když na ně není brán zřetel, což se děje až příliš často, pak musí někdo sebrat odvahu a říct, že král je nahý,“ prohlásil Renzi. 

Tím králem je podle něj premiér Conte. Renzi chce, aby vláda požádala Evropskou unii o půjčku na podporu vytíženého zdravotnictví, konkrétně aby čerpala prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu. Ostatní strany ve vládě včetně samotného premiéra to odmítají, protože by to podle nich prohloubilo státní dluh.

„Vláda může fungovat pouze za podpory stávající většiny, tedy s podporou všech stran vytvářejících většinu,“ konstatoval nestraník Conte, jenž stojí v čele vlády skládající se z Hnutí pěti hvězd (M5S) a Demokratické strany (PD). Posledním koaličním partnerem byla právě Italia Viva, kterou Renzi založil pod odchodu z PD.

Vláda nemá většinu v senátu

Ve sněmovně má sice vládní koalice i bez strany Italia Viva pohodlnou většinu, neplatí to však pro senát, kde jí bez IV chybí k většině deset až jedenáct hlasů z 321 členů komory. Senát má přitom v italském zřízení prakticky stejné kompetence jako poslanecká sněmovna. Bez většiny v horní komoře tak vládě hrozí vyslovení nedůvěry, ale také výrazné potíže při schvalování zákonů.

Podle italského tisku premiér zvažuje, že by hlasy odcházejícího koaličního partnera nahradil skupinou „konstruktivních zákonodárců“. Jednalo by se o nezařazené senátory či zákonodárce z menších klubů. Není ani vyloučeno, že by vládu mohli podpořit i někteří opoziční senátoři, nejčastěji se mluví o členech klubu Forza Italia.

Dalšími možnostmi jsou podle agentury AFP uzavření nové koaliční smlouvy se stranou Italia Viva a výměna premiéra či předčasné volby.

Z politické hvězdy ke hranici volitelnosti

Renziho strana má nyní v průzkumech pouhá tři procenta, což je pro samostatnou stranu zpravidla hranice nutná pro vstup do parlamentu. Dříve byl tento muž ale zvyklý na jinou popularitu a ještě před šesti či sedmi lety byl hvězdou italské politiky. V roce 2014, kdy se stal ve svých devětatřiceti letech nejmladším premiérem v italských dějinách, získala Demokratická strana pod jeho vedením více než čtyřicet procent hlasů v evropských volbách. 

Jenže štěstěna ho začala opouštět o dva roky později. Jako premiér chtěl v roce 2016 prosadit ústavní změny, aby italské vlády mohly být stabilnější. Italové v referendu ale jeho návrh odmítli, neboť převládl názor, že by změna mohla vést k autoritářství.

„Prohrál jsem. Říkám to nahlas a jasně, i když se mi zadrhává hlas. Protože nejsme roboti. Nepodařilo se mi zvítězit. Jen vás prosím, věřte mi, že jsem do toho dal všechno, co bylo v mých silách,“ oznamoval po referendu svou rezignaci na post předsedy vlády. 

Od té doby Renzi politicky jen ztrácí. V roce 2019 z PD vystoupil a založil novou politickou stranu, Italia Viva. Nepomohlo mu to, i když s ní vstoupil do vlády, a jeho strana se nyní pohybuje na hranici volitelnosti.

Conte chce bojovat o pokračování vlády

Premiér Conte se zatím nemá k tomu, aby vyhlásil předčasné volby. Nechal se také dočasně pověřit řízením ministerstev zemědělství a rovných příležitostí, jež po demisi ministryň zůstala bez vedení. Podle expertů doufá, že se Renzi vrátí k jednacímu stolu.

V pondělí dopoledne Conte vystoupí před poslanci a požádá o vyslovení důvěry kabinetu, což by měl být ukazatel toho, zdá má o budoucnost vlády smysl dál bojovat, píše agentura Reuters. V úterý pak bude o vládní krizi debatovat senát, kde bude shánění většiny složitější. 

Krok strany bývalého premiéra Renziho silně kritizovali představitelé Demokratické strany, jejíž špičky označily jeho i stranu IV za nedůvěryhodné a nezodpovědné partnery. Italská média bijí na poplach, že se země opět, jako už tolikrát v minulosti, řítí do politické destabilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Emiráty tiše prohloubily vojenské vazby na Izrael

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.
před 34 mminutami

Úřady v jižní Kalifornii nařídily evakuaci tisícům lidí kvůli lesnímu požáru

Úřady v jižní Kalifornii kvůli požáru porostu nařídily evakuaci tisícům lidí, informuje agentura AP, podle níž požár ohrožuje domy v oblasti Simi Valley.
před 39 mminutami

Tři muži zahynuli při střelbě v mešitě v San Diegu. Oba útočníci jsou po smrti

Střelba v mešitě v San Diegu v Kalifornii si vyžádala tři mrtvé muže a oba náctiletí podezřelí jsou po smrti, uvedla podle agentury AP policie. Agentura Reuters rovněž s odvoláním na policii píše o pěti mrtvých.
00:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nám všechno blokují a SBU si létá.“ V Rusku sílí obavy z ukrajinských dronů

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.
před 8 hhodinami

VideoPřekročili hloubkový limit. Prokuratura řeší smrt potápěčů na Maledivách

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.
před 8 hhodinami

Trump oznámil, že odkládá údery na Írán

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Musk prohrál soudní spor s firmou OpenAI

Americký miliardář Elon Musk utrpěl porážku v soudním sporu se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva, ne pro zisk. Porota v pondělí po zhruba dvou hodinách dospěla k závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Soudkyně Yvonne Gonzalezová Rogersová verdikt poroty přijala, napsala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael i palestinští teroristé páchali v Gaze válečné zločiny, uvedl úřad OSN

Izrael během války v Pásmu Gazy hrubě porušil mezinárodní právo a dopustil se i válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Válečných zločinů se podle něj dopustily i palestinské ozbrojené skupiny při útoku na Izrael 7. října 2023 a poté při zadržování unesených izraelských rukojmí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...