Italský premiér podal demisi. Zemi čekají složitá jednání o nové koalici nebo předčasné volby

Italský premiér Giuseppe Conte podal svou demisi prezidentovi. Ten jej pověřil dočasným vedením vlády a od středy bude jednat se zástupci stran. Conte vedl koaliční vládu dvou stran: populistického Hnutí pěti hvězd a euroskeptické a protiimigrační Ligy. Spory mezi nimi se v poslední době vyhrotily a především Liga tlačila na konec kabinetu. Její preference totiž významně vzrostly, čehož chce využít v předčasných volbách. Hlasování se však nemusí konat, pokud vznikne nová koalice. Zadlužená Itálie v současnosti vede citlivá jednání s Evropskou komisí o svém rozpočtu na příští rok.

Conte v hodinovém projevu ostře kritizoval šéfa Ligy Mattea Salviniho. Řekl, že nezodpovědně vytvořil politickou krizi. „Ukázal, že sleduje pouze zájmy své a své strany,“ obořil se premiér na svého ministra vnitra. „Jeho rozhodnutí představují vážné riziko pro tuto zemi,“ dodal.

Salvini Conteho kritiku odmítl. Obvinil ostatní politiky, že se bojí předčasných voleb, aby nepřišli o práci. Oznámil, že chce bojovat proti fiskálním pravidlům eurozóny, kvůli nimž prý Itálie chudne. Chtěl by stimulovat ekonomiku země alespoň 50 miliardami eur (1,3 bilionu korun) státních výdajů. Itálie je přitom vysoce zadlužená a Evropská komise jí další rozpočtové schodky nechce dovolit.

Prezident pověřil Conteho dočasným vedením vlády

Prezident Sergio Mattarella bude nyní zjišťovat, zda v parlamentu nevznikla nějaká jiná většina. O tu se pokouší část politiků Hnutí pěti hvězd a opoziční levicové Demokratické strany někdejšího premiéra Mattea Renziho. Ten se už vyjádřil, že je třeba hlavně zastavit šéfa Ligy Salviniho, a vyzval k úřednické přechodné vládě. Jenže tyto strany nejsou vnitřně jednotné a navíc mezi nimi panují velké programové rozdíly.

Možný je podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig i nový kompromis mezi Ligou a Hnutím pěti hvězd a vznik staronové koalice. Ta by prosadila snížení počtu zákonodárců, což prosazuje Hnutí pěti hvězd. Poté by splnila Salviniho přání a vyvolala předčasné volby. Ty by se však už nestihly letos na podzim.

5 minut
Komentář Nicole Ludwig k politickému vývoji v Itálii
Zdroj: ČT24

Pokud se nová parlamentní většina nenajde, zákonodárný sbor se rozpustí a budou se konat předčasné volby. Ty by si přál Salvini uspořádat co nejdříve, protože průzkumy veřejného mínění jeho Lize slibují jasné vítězství.

Naopak Hnutí pěti hvězd podle průzkumů výrazně oslabilo. Jeho šéf Luigi Di Maio proto volby nechce a napsal: „Liga se bude muset zodpovídat ze svého špatného rozhodnutí všechno zničit a zahájit vládní krizi uprostřed srpna, jen aby se vyvezla na průzkumech.“

Premiér Giuseppe Conte a šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio
Zdroj: Yara Nardi/Reuters

Velmi křehké koaliční vztahy

Napětí mezi dvěma vládními stranami je dlouhodobé. Hnutí pěti hvězd vyhrálo poslední parlamentní volby v březnu 2018 s programem boje proti korupci a masivní sociální podpory chudšího jihu země. Slibovalo například zavedení základního nepodmíněného příjmu. V Evropském parlamentu není zařazeno do žádné frakce.

Naproti tomu Liga, která tehdy získala méně zákonodárců, čerpá podporu hlavně na bohatším severu země. Jejímu programu dominuje ostrá kritika Evropské unie a tvrdý odpor k přijímání lidí, kteří do Evropy utíkají z Blízkého východu nebo z Afriky před válkou, diktaturou nebo bídou. Patří do frakce Identita a Demokracie v Evropském parlamentu, kde je partnerkou francouzského Národního sdružení (dříve Národní fronty) Marine Le Penové, Alternativy pro Německo nebo české SPD.

Už dohadování koalice bylo velmi složité. Nakonec se premiérem stal nestranický kompromisní politik Giuseppe Conte.

Krátce po volbách začaly preference Ligy růst, zatímco Hnutí pěti hvězd příznivce ztrácelo. To se projevilo v komunálních volbách v červnu 2018 a především ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019. Ty se 34 procenty vyhrála Liga, zatímco Hnutí pěti hvězd skončilo až třetí se 17 procenty. Průzkumy ukazují podobnou podporu i v současnosti.

Rozpory v koalici vyvolala reakce na pád Morandiho mostu v Janově, korupční skandál politika Ligy Armanda Siriho nebo obvinění, že Liga získávala peníze od režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Poslední kapkou byl spor o stavbu vysokorychlostní železnice z Turína do francouzského Lyonu. Hnutí pěti hvězd ji považovalo za zbytečně drahou a pokusilo se její stavbu v parlamentu zrušit. Salvini pak oznámil, že koalice už nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 44 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...