Italský premiér podal demisi. Zemi čekají složitá jednání o nové koalici nebo předčasné volby

Italský premiér Giuseppe Conte podal svou demisi prezidentovi. Ten jej pověřil dočasným vedením vlády a od středy bude jednat se zástupci stran. Conte vedl koaliční vládu dvou stran: populistického Hnutí pěti hvězd a euroskeptické a protiimigrační Ligy. Spory mezi nimi se v poslední době vyhrotily a především Liga tlačila na konec kabinetu. Její preference totiž významně vzrostly, čehož chce využít v předčasných volbách. Hlasování se však nemusí konat, pokud vznikne nová koalice. Zadlužená Itálie v současnosti vede citlivá jednání s Evropskou komisí o svém rozpočtu na příští rok.

Conte v hodinovém projevu ostře kritizoval šéfa Ligy Mattea Salviniho. Řekl, že nezodpovědně vytvořil politickou krizi. „Ukázal, že sleduje pouze zájmy své a své strany,“ obořil se premiér na svého ministra vnitra. „Jeho rozhodnutí představují vážné riziko pro tuto zemi,“ dodal.

Salvini Conteho kritiku odmítl. Obvinil ostatní politiky, že se bojí předčasných voleb, aby nepřišli o práci. Oznámil, že chce bojovat proti fiskálním pravidlům eurozóny, kvůli nimž prý Itálie chudne. Chtěl by stimulovat ekonomiku země alespoň 50 miliardami eur (1,3 bilionu korun) státních výdajů. Itálie je přitom vysoce zadlužená a Evropská komise jí další rozpočtové schodky nechce dovolit.

Prezident pověřil Conteho dočasným vedením vlády

Prezident Sergio Mattarella bude nyní zjišťovat, zda v parlamentu nevznikla nějaká jiná většina. O tu se pokouší část politiků Hnutí pěti hvězd a opoziční levicové Demokratické strany někdejšího premiéra Mattea Renziho. Ten se už vyjádřil, že je třeba hlavně zastavit šéfa Ligy Salviniho, a vyzval k úřednické přechodné vládě. Jenže tyto strany nejsou vnitřně jednotné a navíc mezi nimi panují velké programové rozdíly.

Možný je podle spolupracovnice ČT v Itálii Nicole Ludwig i nový kompromis mezi Ligou a Hnutím pěti hvězd a vznik staronové koalice. Ta by prosadila snížení počtu zákonodárců, což prosazuje Hnutí pěti hvězd. Poté by splnila Salviniho přání a vyvolala předčasné volby. Ty by se však už nestihly letos na podzim.

5 minut
Komentář Nicole Ludwig k politickému vývoji v Itálii
Zdroj: ČT24

Pokud se nová parlamentní většina nenajde, zákonodárný sbor se rozpustí a budou se konat předčasné volby. Ty by si přál Salvini uspořádat co nejdříve, protože průzkumy veřejného mínění jeho Lize slibují jasné vítězství.

Naopak Hnutí pěti hvězd podle průzkumů výrazně oslabilo. Jeho šéf Luigi Di Maio proto volby nechce a napsal: „Liga se bude muset zodpovídat ze svého špatného rozhodnutí všechno zničit a zahájit vládní krizi uprostřed srpna, jen aby se vyvezla na průzkumech.“

Premiér Giuseppe Conte a šéf Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio
Zdroj: Yara Nardi/Reuters

Velmi křehké koaliční vztahy

Napětí mezi dvěma vládními stranami je dlouhodobé. Hnutí pěti hvězd vyhrálo poslední parlamentní volby v březnu 2018 s programem boje proti korupci a masivní sociální podpory chudšího jihu země. Slibovalo například zavedení základního nepodmíněného příjmu. V Evropském parlamentu není zařazeno do žádné frakce.

Naproti tomu Liga, která tehdy získala méně zákonodárců, čerpá podporu hlavně na bohatším severu země. Jejímu programu dominuje ostrá kritika Evropské unie a tvrdý odpor k přijímání lidí, kteří do Evropy utíkají z Blízkého východu nebo z Afriky před válkou, diktaturou nebo bídou. Patří do frakce Identita a Demokracie v Evropském parlamentu, kde je partnerkou francouzského Národního sdružení (dříve Národní fronty) Marine Le Penové, Alternativy pro Německo nebo české SPD.

Už dohadování koalice bylo velmi složité. Nakonec se premiérem stal nestranický kompromisní politik Giuseppe Conte.

Krátce po volbách začaly preference Ligy růst, zatímco Hnutí pěti hvězd příznivce ztrácelo. To se projevilo v komunálních volbách v červnu 2018 a především ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019. Ty se 34 procenty vyhrála Liga, zatímco Hnutí pěti hvězd skončilo až třetí se 17 procenty. Průzkumy ukazují podobnou podporu i v současnosti.

Rozpory v koalici vyvolala reakce na pád Morandiho mostu v Janově, korupční skandál politika Ligy Armanda Siriho nebo obvinění, že Liga získávala peníze od režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Poslední kapkou byl spor o stavbu vysokorychlostní železnice z Turína do francouzského Lyonu. Hnutí pěti hvězd ji považovalo za zbytečně drahou a pokusilo se její stavbu v parlamentu zrušit. Salvini pak oznámil, že koalice už nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...