Hádky v italské vládě kvůli lodi s migranty. Ano, ochrana Itálie je má obsese, napsal Salvini premiérovi

Nahrávám video
Události: Spor o loď s migranty
Zdroj: ČT24

Loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms se 147 migranty z Afriky, která od 1. srpna čekala u ostrova Lampedusa, vplula do italských vod. Učinila tak poté, co jí do nich italský soud zrušil zákaz vstupu, částečně kvůli špatnému zdravotnímu stavu některých běženců. Kvůli lodi se ještě vyostřily spory v italské vládní koalici. Zatímco ministr vnitra Matteo Salvini trvá na tom, že loď nesmí v Itálii zakotvit, část vlády se postavila na stranu posádky a běženců. Premiér Giuseppe Conte dokonce Salvinimu napsal otevřený dopis.

Conte v dopise zveřejněném na Facebooku oznámil, že ochotu převzít běžence z lodi Open Arms už vyjádřila šestice zemí: Francie, Německo, Rumunsko, Portugalsko, Španělsko a Lucembursko. Salviniho snahu držet přístavy zavřené nazval obsesí a vyzval k pomoci nezletilým na palubě.

Šéf protiimigrační Ligy si ale dál stojí za svým. „Ano, mám obsesi v bezpečnosti Italů, jsem posedlý bojem s pašeráky lidí a neziskovkami, které jim pomáhají. Šedesát milionů Italů mi platí za tuto obsesi, ne za to, že budu dobrá duše,“ reagoval Salvini na Conteho kritiku.

Matteo Salvini se snaží kabinet, ve kterém zastává vedle funkce ministra vnitra i post vicepremiéra, co nejdřív svrhnout a v předčasných volbách využít aktuálně vysokých preferencí své Ligy. V Senátu se mu ale tento týden nepodařilo najít podporu pro vyvolání hlasování o nedůvěře.

V koaličním konfliktu, který už je zcela otevřený, se proti němu postavila i ministryně obrany za Hnutí pěti hvězd Elisabetta Trentaová, když oznámila, že nezakáže lodi s migranty vstup do přístavu. „Nepodepíši nic proti humanitě,“ oznámila.

„Humanita neznamená pomáhat pašerákům (lidí) a nevládním organizacím,“ reagoval na Twitteru Salvini. „Pro mě humanita znamená investovat do Afriky, a ne jen tak samozřejmě otevírat italské přístavy,“ dodal.

Běženci na lodi Open Arms
Zdroj: Reuters

Situace na lodi je kritická

Na palubu lodi Open Arms po vplutí do italských vod vstoupila pobřežní stráž a lékařský tým. Situace na plavidle je podle nich kritická. Běženci jsou na moři už dva týdny, některé z nich ohrožují špatně ošetřené střelné rány.

„Snažíme se vyhnout problémům, jako jsou pokusy o sebevraždy nebo protestní hladovky, a zastavit rvačky a násilí,“ říká ředitel Proactiva Open Arms Oscar Camps. Italské úřady povolily vylodění jen několika nemocným, dětem a těhotným ženám.

Na povolení vstupu do některého z evropských přístavů už ale čeká i loď Ocean Viking. Na její palubě je přes 350 afrických migrantů včetně sedmi desítek nezletilých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...