Tři desítky zemí poskytnou Kyjevu zbraně, přidalo se i Německo

Nahrávám video
Události ČT: Dodávky zbraní Ukrajině
Zdroj: ČT24

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ruské přepadení představuje dějinný zlom. Je naší povinností podporovat Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Putina, jak nejlépe můžeme. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme tisíc protitankových zbraní a pět set raket Stinger,“ napsal na Twitteru německý kancléř Scholz.

Média už předtím informovala, že Německo povolilo Nizozemsku vývoz čtyř set protitankových střel Panzerfaust německé výroby. Německo podle webu týdeníku Der Spiegel dodá i obrněná vozidla.

Zbraně pošle třicítka zemí

Pomoc zhruba třicítky zemí spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.

Britská stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale není jasné, které to jsou.

Americký prezident Joe Biden schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Podle běloruského média Nexta je jeho součástí i blíže neupřesněný počet raket Stinger. 

Česká ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. 

Slovensko pošle naftu i munici

Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů korun) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů korun), píší slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12 tisíc kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů korun).

Agentura Reuters dopoledne informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. „Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované,“ řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.

Nizozemsko oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu, uvedl Reuters. Rakety doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min. Zároveň pošle do Litvy sedmdesát vojáků, kteří zde posílí pobaltské jednotky NATO.

Tři stovky belgických vojáků zamíří do Rumunska

Belgie v rámci snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo rozmístí v Rumunsku tři sta vojáků. „Belgie se ujímá své zodpovědnosti v rámci sil velmi rychlé reakce NATO, jejíž prvky byly včera aktivovány. V současné fázi bude v Rumunsku nasazeno 300 belgických vojáků,“ potvrdil premiér Alexander De Croo.

Belgie podle něj rovněž podpoří ukrajinskou armádu dvěma tisíci kulomety a 3800 tunami paliva. Dalšími žádostmi z Ukrajiny o pomoc se jeho vláda zabývá.

Aliance už nějakou dobu posiluje počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších sedmi příslušníků americké armády do Evropy. V pátek se prezidenti a premiéři zemí NATO na mimořádném videosummitu shodli, že v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky.

Ukrajinská ambasáda v Moskvě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Ukrajinská ambasáda v Moskvě se evakuuje do Lotyšska

O evakuaci ukrajinské ambasády z Moskvy informovala s odvoláním na lotyšské ministerstvo zahraničí agentura Reuters.

Zda pracovníci ukrajinské diplomatické mise už do této pobaltské země přijeli, mluvčí lotyšské diplomacie z bezpečnostních důvodů odmítl sdělit. „Byla to jejich prosba, ochotně jsme souhlasili. Pomáháme jim v tomto procesu a pomáháme v tom, aby se (zde) usadili,“ řekl agentuře Janis Bekeris.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek oznámil, že Kyjev přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Učinil tak poté, co Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je označován za největší útok jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Generální ředitel Washington Post Lewis odstoupil z funkce

Vydavatel a generální ředitel amerického deníku The Washington Post (WP) Will Lewis jen několik dní po rozsáhlém propouštění oznámil, že odstupuje z funkce. Podle agentur o tom informoval v e-mailu zaměstnancům. Na jeho pozici v deníku, který od roku 2013 vlastní miliardář a zakladatel internetového gigantu Amazon Jeff Bezos, nastoupí dosavadní finanční ředitel Jeff D'Onofrio.
před 22 mminutami

Orbána podle průzkumů poráží opoziční strana Magyara

S blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku je zřejmé, že se utkají dva hlavní soupeři. Premiér Viktor Orbán po šestnácti letech usiluje o páté vítězství v řadě. Proti němu stojí strana Tisza Pétera Magyara, která tentokrát sjednotila dosud roztříštěnou opozici. Podle průzkumů má náskok několika procent.
před 2 hhodinami

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Portugalci zvolí ve druhém kole voleb příštího prezidenta

Portugalci v nedělním druhém kole prezidentských voleb vyberou příští hlavu státu. O post se ucházejí středolevicový politik António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Analytici očekávají triumf Segura, nicméně podle agentury AFP bude výsledek krajně pravicového politika „pozorně sledován“. Volební místnosti se otevírají v 9:00 SEČ, zavřou ve 20:00.
před 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 12 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 12 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 13 hhodinami
Načítání...