Tři desítky zemí poskytnou Kyjevu zbraně, přidalo se i Německo

1 minuta
Události ČT: Dodávky zbraní Ukrajině
Zdroj: ČT24

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ruské přepadení představuje dějinný zlom. Je naší povinností podporovat Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Putina, jak nejlépe můžeme. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme tisíc protitankových zbraní a pět set raket Stinger,“ napsal na Twitteru německý kancléř Scholz.

Média už předtím informovala, že Německo povolilo Nizozemsku vývoz čtyř set protitankových střel Panzerfaust německé výroby. Německo podle webu týdeníku Der Spiegel dodá i obrněná vozidla.

Zbraně pošle třicítka zemí

Pomoc zhruba třicítky zemí spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.

Britská stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale není jasné, které to jsou.

Americký prezident Joe Biden schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Podle běloruského média Nexta je jeho součástí i blíže neupřesněný počet raket Stinger. 

Česká ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. 

Slovensko pošle naftu i munici

Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů korun) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů korun), píší slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12 tisíc kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů korun).

Agentura Reuters dopoledne informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. „Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované,“ řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.

Nizozemsko oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu, uvedl Reuters. Rakety doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min. Zároveň pošle do Litvy sedmdesát vojáků, kteří zde posílí pobaltské jednotky NATO.

Tři stovky belgických vojáků zamíří do Rumunska

Belgie v rámci snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo rozmístí v Rumunsku tři sta vojáků. „Belgie se ujímá své zodpovědnosti v rámci sil velmi rychlé reakce NATO, jejíž prvky byly včera aktivovány. V současné fázi bude v Rumunsku nasazeno 300 belgických vojáků,“ potvrdil premiér Alexander De Croo.

Belgie podle něj rovněž podpoří ukrajinskou armádu dvěma tisíci kulomety a 3800 tunami paliva. Dalšími žádostmi z Ukrajiny o pomoc se jeho vláda zabývá.

Aliance už nějakou dobu posiluje počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších sedmi příslušníků americké armády do Evropy. V pátek se prezidenti a premiéři zemí NATO na mimořádném videosummitu shodli, že v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky.

Ukrajinská ambasáda v Moskvě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Ukrajinská ambasáda v Moskvě se evakuuje do Lotyšska

O evakuaci ukrajinské ambasády z Moskvy informovala s odvoláním na lotyšské ministerstvo zahraničí agentura Reuters.

Zda pracovníci ukrajinské diplomatické mise už do této pobaltské země přijeli, mluvčí lotyšské diplomacie z bezpečnostních důvodů odmítl sdělit. „Byla to jejich prosba, ochotně jsme souhlasili. Pomáháme jim v tomto procesu a pomáháme v tom, aby se (zde) usadili,“ řekl agentuře Janis Bekeris.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek oznámil, že Kyjev přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Učinil tak poté, co Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je označován za největší útok jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 11 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 13 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 19 hhodinami
Načítání...