Tři desítky zemí poskytnou Kyjevu zbraně, přidalo se i Německo

1 minuta
Události ČT: Dodávky zbraní Ukrajině
Zdroj: ČT24

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ruské přepadení představuje dějinný zlom. Je naší povinností podporovat Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Putina, jak nejlépe můžeme. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme tisíc protitankových zbraní a pět set raket Stinger,“ napsal na Twitteru německý kancléř Scholz.

Média už předtím informovala, že Německo povolilo Nizozemsku vývoz čtyř set protitankových střel Panzerfaust německé výroby. Německo podle webu týdeníku Der Spiegel dodá i obrněná vozidla.

Zbraně pošle třicítka zemí

Pomoc zhruba třicítky zemí spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.

Britská stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale není jasné, které to jsou.

Americký prezident Joe Biden schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Podle běloruského média Nexta je jeho součástí i blíže neupřesněný počet raket Stinger. 

Česká ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. 

Slovensko pošle naftu i munici

Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů korun) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů korun), píší slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12 tisíc kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů korun).

Agentura Reuters dopoledne informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. „Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované,“ řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.

Nizozemsko oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu, uvedl Reuters. Rakety doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min. Zároveň pošle do Litvy sedmdesát vojáků, kteří zde posílí pobaltské jednotky NATO.

Tři stovky belgických vojáků zamíří do Rumunska

Belgie v rámci snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo rozmístí v Rumunsku tři sta vojáků. „Belgie se ujímá své zodpovědnosti v rámci sil velmi rychlé reakce NATO, jejíž prvky byly včera aktivovány. V současné fázi bude v Rumunsku nasazeno 300 belgických vojáků,“ potvrdil premiér Alexander De Croo.

Belgie podle něj rovněž podpoří ukrajinskou armádu dvěma tisíci kulomety a 3800 tunami paliva. Dalšími žádostmi z Ukrajiny o pomoc se jeho vláda zabývá.

Aliance už nějakou dobu posiluje počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších sedmi příslušníků americké armády do Evropy. V pátek se prezidenti a premiéři zemí NATO na mimořádném videosummitu shodli, že v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky.

Ukrajinská ambasáda v Moskvě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Ukrajinská ambasáda v Moskvě se evakuuje do Lotyšska

O evakuaci ukrajinské ambasády z Moskvy informovala s odvoláním na lotyšské ministerstvo zahraničí agentura Reuters.

Zda pracovníci ukrajinské diplomatické mise už do této pobaltské země přijeli, mluvčí lotyšské diplomacie z bezpečnostních důvodů odmítl sdělit. „Byla to jejich prosba, ochotně jsme souhlasili. Pomáháme jim v tomto procesu a pomáháme v tom, aby se (zde) usadili,“ řekl agentuře Janis Bekeris.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek oznámil, že Kyjev přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Učinil tak poté, co Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je označován za největší útok jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 13 hhodinami
Načítání...