Tři desítky zemí poskytnou Kyjevu zbraně, přidalo se i Německo

Nahrávám video

Německo přehodnotilo svůj dosavadní postoj a pošle Ukrajině zbraně. Potvrdil to kancléř Olaf Scholz. Televize Sky News ještě před tímto německým rozhodnutím uvedla, že s poskytnutím více zbraní nebo zdravotnické pomoci Ukrajině souhlasilo 27 zemí, včetně států Evropské unie, USA a Velké Británie. Britský ministr obrany Ben Wallace podle ní v pátek večer uspořádal virtuální dárcovskou konferenci zaměřenou na vojenskou pomoc Ukrajině, kterou ve čtvrtek vojensky napadlo Rusko. S další pomocí počítá i Česká republika. Ukrajinská ambasáda se během soboty evakuuje z Moskvy do Lotyšska.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ruské přepadení představuje dějinný zlom. Je naší povinností podporovat Ukrajinu v její obraně proti invazní armádě Putina, jak nejlépe můžeme. Proto našim přátelům na Ukrajině dodáme tisíc protitankových zbraní a pět set raket Stinger,“ napsal na Twitteru německý kancléř Scholz.

Média už předtím informovala, že Německo povolilo Nizozemsku vývoz čtyř set protitankových střel Panzerfaust německé výroby. Německo podle webu týdeníku Der Spiegel dodá i obrněná vozidla.

Zbraně pošle třicítka zemí

Pomoc zhruba třicítky zemí spočívá v poskytnutí mimo jiné munice, protitankových či protiletadlových zbraní, ale také zdravotnického vybavení. K ukrajinské armádě se podle televize může dostat navzdory tomu, že bojuje s ruskými ozbrojenými silami na několika frontách.

Britská stanice rovněž uvedla, že zbraně se rozhodly poslat země, které byly ještě před ruskou invazí na Ukrajinu proti tomuto kroku. Z její zprávy ale není jasné, které to jsou.

Americký prezident Joe Biden schválil vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 350 milionů dolarů. Podle běloruského média Nexta je jeho součástí i blíže neupřesněný počet raket Stinger. 

Česká ministryně obrany Jana Černochová oznámila, že vláda schválila další pomoc Ukrajině pro boj s ruskou agresí. Zahrnuje kulomety, samopaly, odstřelovací pušky, pistole a odpovídající munici v hodnotě 188 milionů korun. 

Slovensko pošle naftu i munici

Slovenská vláda schválila vyslání vojenského materiálu v hodnotě 2,6 milionu eur (přes 64 milionů korun) a materiál ze státních hmotných rezerv za 8,4 milionu eur (přes 207 milionů korun), píší slovenská média. Bratislava pošle na Ukrajinu deset milionů litrů nafty, dále 2,4 milionu litrů leteckého paliva a 12 tisíc kusů munice ráže 120 milimetrů, oznámil podle médií ministr obrany Jaroslav Naď. Celkem jde o pomoc v hodnotě přes 11 milionů eur (přes 272 milionů korun).

Agentura Reuters dopoledne informovala, že Francie se rozhodla poslat na Ukrajinu obranné vojenské vybavení. Podle mluvčího francouzské armády Paříž zvažuje také vyslání útočných zbraní. „Dovedete si představit, že odeslání vybavení je v tuto chvíli komplikované,“ řekl novinářům mluvčí náčelníka generálního štábu.

Nizozemsko oznámilo, že co nejrychleji dodá Ukrajině 200 raket Stinger pro protivzdušnou obranu, uvedl Reuters. Rakety doplní další vybavení, které tato země přislíbila Ukrajině už dříve, včetně pušek, munice, radarových systémů a robotů pro detekci min. Zároveň pošle do Litvy sedmdesát vojáků, kteří zde posílí pobaltské jednotky NATO.

Tři stovky belgických vojáků zamíří do Rumunska

Belgie v rámci snahy Severoatlantické aliance posílit své východní křídlo rozmístí v Rumunsku tři sta vojáků. „Belgie se ujímá své zodpovědnosti v rámci sil velmi rychlé reakce NATO, jejíž prvky byly včera aktivovány. V současné fázi bude v Rumunsku nasazeno 300 belgických vojáků,“ potvrdil premiér Alexander De Croo.

Belgie podle něj rovněž podpoří ukrajinskou armádu dvěma tisíci kulomety a 3800 tunami paliva. Dalšími žádostmi z Ukrajiny o pomoc se jeho vláda zabývá.

Aliance už nějakou dobu posiluje počet vojáků na svém východním křídle a Spojené státy ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších sedmi příslušníků americké armády do Evropy. V pátek se prezidenti a premiéři zemí NATO na mimořádném videosummitu shodli, že v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky.

Ukrajinská ambasáda v Moskvě
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Ukrajinská ambasáda v Moskvě se evakuuje do Lotyšska

O evakuaci ukrajinské ambasády z Moskvy informovala s odvoláním na lotyšské ministerstvo zahraničí agentura Reuters.

Zda pracovníci ukrajinské diplomatické mise už do této pobaltské země přijeli, mluvčí lotyšské diplomacie z bezpečnostních důvodů odmítl sdělit. „Byla to jejich prosba, ochotně jsme souhlasili. Pomáháme jim v tomto procesu a pomáháme v tom, aby se (zde) usadili,“ řekl agentuře Janis Bekeris.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek oznámil, že Kyjev přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Učinil tak poté, co Rusko ve čtvrtek brzy ráno zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je označován za největší útok jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 6 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 7 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 12 hhodinami
Načítání...