Ruská letadla nesmí přeletět nad Evropskou unií. Nebe se zavírá

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

První země, která v rámci nového kola sankcí vykročila proti Rusku, bylo Spojené království, když po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázalo vzlety i přistání slavným ruským aerolinkám Aeroflot – Moskva reagovala recipročně vůči British Airways. V sobotu se ale ruským letadlům začala cesta na západ uzavírat úplně.

Česko a Polsko totiž rozhodlo nejen o zákazu přistání a vzletů ruských letadel, ale přestalo je vpouštět i do svého vzdušného prostoru. Stejně se zachovalo Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Litva s Lotyšskem, což Moskvě začalo komplikovat letecké spojení s Kaliningradskou oblastí, enklávou mezi Polskem a Litvou.

K opatření se přidalo i Německo a vzdušný prostor pro ruské stroje uzavřelo od nedělní třetí hodiny odpolední přinejmenším na tři měsíce. Stopku ruským strojům vystavila také Francie, Irsko, země Beneluxu, Rakousko a Kanada a nový vzdušný zátaras pro ruskou přepravu vzniká na severu, což může zkomplikovat zejména lety z Petrohradu.

Po hrozbách Zacharovové vyhání ruská letadla i Švédsko a Finsko

O zavření svého nebe pro ruské stroje rozhodlo Dánsko, Švédsko a Finsko. Poslední dvě země jsou sice členskými státy Evropské unie, ovšem nikoliv NATO, a právě Stockholm a Helsinky tento týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala před jejich koketováním s myšlenkou do Severoatlantické aliance vstupovat.

Finské uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla oznámil v noci na neděli na Twitteru ministr dopravy Timo Harakka. Rusko pravděpodobně zareaguje stejným krokem, jako to udělalo v případě dalších evropských zemí.

Žádné tryskáče oligarchů

V neděli odpoledne pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že zavřené nebe pro ruské stroje bude platit nad celou Evropskou unií, a to pro ruská i Rusy kontrolovaná letadla. „Nebudou mít možnost přistávat ani přelétat nad územím Evropské unie. Nebe nad Evropou bude zavřené pro všechny letouny včetně těch, které patří oligarchům.“

Jedná se o další krok, jímž chce Západ oslabit nejen ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i celou mocenskou strukturu současného ruského režimu. Opatření v neděli večer potvrdili ministři zahraničí Unie. Ruské aerolinky Aeroflot následně oznámily, že ruší veškeré lety do Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 9 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 9 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 11 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...