Ruská letadla nesmí přeletět nad Evropskou unií. Nebe se zavírá

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

První země, která v rámci nového kola sankcí vykročila proti Rusku, bylo Spojené království, když po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázalo vzlety i přistání slavným ruským aerolinkám Aeroflot – Moskva reagovala recipročně vůči British Airways. V sobotu se ale ruským letadlům začala cesta na západ uzavírat úplně.

Česko a Polsko totiž rozhodlo nejen o zákazu přistání a vzletů ruských letadel, ale přestalo je vpouštět i do svého vzdušného prostoru. Stejně se zachovalo Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Litva s Lotyšskem, což Moskvě začalo komplikovat letecké spojení s Kaliningradskou oblastí, enklávou mezi Polskem a Litvou.

K opatření se přidalo i Německo a vzdušný prostor pro ruské stroje uzavřelo od nedělní třetí hodiny odpolední přinejmenším na tři měsíce. Stopku ruským strojům vystavila také Francie, Irsko, země Beneluxu, Rakousko a Kanada a nový vzdušný zátaras pro ruskou přepravu vzniká na severu, což může zkomplikovat zejména lety z Petrohradu.

Po hrozbách Zacharovové vyhání ruská letadla i Švédsko a Finsko

O zavření svého nebe pro ruské stroje rozhodlo Dánsko, Švédsko a Finsko. Poslední dvě země jsou sice členskými státy Evropské unie, ovšem nikoliv NATO, a právě Stockholm a Helsinky tento týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala před jejich koketováním s myšlenkou do Severoatlantické aliance vstupovat.

Finské uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla oznámil v noci na neděli na Twitteru ministr dopravy Timo Harakka. Rusko pravděpodobně zareaguje stejným krokem, jako to udělalo v případě dalších evropských zemí.

Žádné tryskáče oligarchů

V neděli odpoledne pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že zavřené nebe pro ruské stroje bude platit nad celou Evropskou unií, a to pro ruská i Rusy kontrolovaná letadla. „Nebudou mít možnost přistávat ani přelétat nad územím Evropské unie. Nebe nad Evropou bude zavřené pro všechny letouny včetně těch, které patří oligarchům.“

Jedná se o další krok, jímž chce Západ oslabit nejen ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i celou mocenskou strukturu současného ruského režimu. Opatření v neděli večer potvrdili ministři zahraničí Unie. Ruské aerolinky Aeroflot následně oznámily, že ruší veškeré lety do Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 6 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 13 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.