Ruská letadla nesmí přeletět nad Evropskou unií. Nebe se zavírá

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

První země, která v rámci nového kola sankcí vykročila proti Rusku, bylo Spojené království, když po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázalo vzlety i přistání slavným ruským aerolinkám Aeroflot – Moskva reagovala recipročně vůči British Airways. V sobotu se ale ruským letadlům začala cesta na západ uzavírat úplně.

Česko a Polsko totiž rozhodlo nejen o zákazu přistání a vzletů ruských letadel, ale přestalo je vpouštět i do svého vzdušného prostoru. Stejně se zachovalo Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko a Litva s Lotyšskem, což Moskvě začalo komplikovat letecké spojení s Kaliningradskou oblastí, enklávou mezi Polskem a Litvou.

K opatření se přidalo i Německo a vzdušný prostor pro ruské stroje uzavřelo od nedělní třetí hodiny odpolední přinejmenším na tři měsíce. Stopku ruským strojům vystavila také Francie, Irsko, země Beneluxu, Rakousko a Kanada a nový vzdušný zátaras pro ruskou přepravu vzniká na severu, což může zkomplikovat zejména lety z Petrohradu.

Po hrozbách Zacharovové vyhání ruská letadla i Švédsko a Finsko

O zavření svého nebe pro ruské stroje rozhodlo Dánsko, Švédsko a Finsko. Poslední dvě země jsou sice členskými státy Evropské unie, ovšem nikoliv NATO, a právě Stockholm a Helsinky tento týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová varovala před jejich koketováním s myšlenkou do Severoatlantické aliance vstupovat.

Finské uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla oznámil v noci na neděli na Twitteru ministr dopravy Timo Harakka. Rusko pravděpodobně zareaguje stejným krokem, jako to udělalo v případě dalších evropských zemí.

Žádné tryskáče oligarchů

V neděli odpoledne pak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že zavřené nebe pro ruské stroje bude platit nad celou Evropskou unií, a to pro ruská i Rusy kontrolovaná letadla. „Nebudou mít možnost přistávat ani přelétat nad územím Evropské unie. Nebe nad Evropou bude zavřené pro všechny letouny včetně těch, které patří oligarchům.“

Jedná se o další krok, jímž chce Západ oslabit nejen ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i celou mocenskou strukturu současného ruského režimu. Opatření v neděli večer potvrdili ministři zahraničí Unie. Ruské aerolinky Aeroflot následně oznámily, že ruší veškeré lety do Evropy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 17 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 20 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 23 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...