Rusko uzavřelo vzdušný prostor pro letecké dopravce z České republiky, Polska, Bulharska a Rumunska. Jde o odvetu za stejné rozhodnutí, které kvůli ruské invazi na Ukrajinu tyto země učinily vůči ruským leteckým společnostem v pátek. Na uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla se v sobotu dohodly také všechny pobaltské země, stejný krok oznámilo i Slovinsko a chystá ho rovněž Německo.
České nebe se pro ruské aerolinky od půlnoci zcela uzavře. Možné nebudou ani přelety
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„V souvislosti s nikoliv přátelskými rozhodnutími leteckých úřadů Bulharska, Polska a Česka se od 26. února 2022 od 15:00 hodin moskevského času (13:00 SEČ) pro letecké dopravce těchto států a/nebo v nich registrované (společnosti) zavádí omezení letů do míst v Rusku, včetně tranzitních letů přes ruský vzdušný prostor,“ cituje Interfax z prohlášení úřadu.
„Lety z těchto zemí lze uskutečnit pouze na základě zvláštního povolení vydaného Rosaviacijí nebo ruským ministerstvem zahraničí,“ dodal úřad.
Žádná ruská letadla v českém vzdušném prostoru
Na krok Moskvy obratem odpověděla Praha tím, že zcela zakázala ruským letadlům vstup do českého vzdušného prostoru. „Od půlnoci (na neděli, pozn. red.) nebude možný žádný přelet nad českým územím pro letadla ruských dopravců,“ potvrdil České televizi ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Už ve středu jsme přestali vydávat povolení pro nepravidelné lety, vzápětí jsme uzavřeli leteckou dopravu pro vzlety a přistání a od půlnoci uzavíráme i vzdušný prostor,“ upřesnil s tím, že žádná další opatření v letecké dopravě už ministerstvo učinit nemůže.
V pozemní dopravě se resort k žádným krokům nechystá, přímé železniční spojení mezi Českem na území Ruska už několik let nefunguje.
6 minut
Ministr Kupka oznámil zavření českého vzdušného prostoru ruským dopravcům
Ruským letadlům se uzavírá i nebe nad Pobaltím
Litva, Lotyšsko a Estonsko se v zásadě dohodly na uzavření svého vzdušného prostoru pro ruská letadla, oznámil mezitím litevský ministr dopravy Marius Skuodis. „Od rána připravujeme dokumenty pro naše vlády, které o nich budou hlasovat. Náš plán je učinit tento krok společně,“ napsal Skuodis na Facebooku.
Litva a Lotyšsko už během soboty vzdušný prostor uzavřely, Estonsko se tak chystá učinit, stejně jako Německo. Totožné opatření zavedlo nově také Slovinsko. Vzdušný prostor pro ruská letadla už dříve nechalo uzavřít rovněž Polsko, Bulharsko a Rumunsko.
Velká Británie hned ve čtvrtek s okamžitou platností zakázala strojům ruské letecké společnosti Aeroflot přistávat na svém území. V reakci na to pak Moskva zakázala britským aerolinkám vstup do ruského vzdušného prostoru, který je přitom důležitý pro letecké spojení mezi Evropou a Asií.
Medvěděv pohrozil znárodňováním majetku
Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medvěděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady, varoval, že Rusko by v odvetě za sankce mohlo zabavit majetek podniků a občanů ze Spojených států, zemí Evropské unie a dalších států. Podle něj by šlo o zrcadlovou reakci na kroky, ke kterým by se mohly rozhodnout západní státy.
„(Odpovíme) zabavením prostředků cizinců a zahraničních společností v Rusku podle starého principu,“ napsal Medvěděv na sociální síti VKontaktě. „A možná znárodněním majetku osob, které mají registraci v nikoli přátelských jurisdikcích. Jako jsou USA, státy EU a řada zemí anglosaského světa, které s tím souhlasí,“ citovala Medvěděva agentura TASS.
Za nespravedlivé označil páteční rozhodnutí pozastavit členství Ruska v Radě Evropy. „Rada Evropy a Parlamentní shromáždění Rady Evropy pozastavila členství Ruska. Strašná nespravedlnost,“ napsal. Podotkl ale, že je to dobrá příležitost pro to, aby Rusko mohlo za sebou „prásknout dveřmi“ a obnovit řadu důležitých institutů, například trest smrti v případě těžkých zločinů.
České firmy zabavování majetku nečekají
České společnosti podnikající v Rusku si nemyslí, že země přistoupí k zabavování majetku zahraničních firem a osob. Obecně se shodují, že na vyhodnocení posledních prohlášení ruských představitelů je příliš brzy a i přes jakékoliv kroky Ruska by to neohrozilo jejich podnikání jako celek.
„Podobné hrozby lze těžko smysluplně komentovat v době, kdy na evropské půdě probíhá regulérní válka, umírají lidé a vývoj je naprosto nepředvídatelný,“ řekl mluvčí skupiny PPF Leoš Rousek. V Rusku působí od roku 2002 společnost Home Credit, která patří do skupiny PPF a je jedním z předních světových poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se zaměřením na rozvíjející se trhy. Po smrti zakladatele PPF Petra Kellnera podle zdrojů ruské poradenské firmy Frank Media padlo rozhodnutí o prodeji ruských aktivit.
Majitel táborské společnosti Brisk vyrábějící zapalovací svíčky a snímače ovlivňující vstřikování paliva do motoru Mojmír Čapka nevěří, že by Rusko k zabavování majetku zahraničních firem skutečně přistoupilo. Brisk má v Rusku výrobní závody už od roku 1995. Jejich produkce směřuje především na ruský trh. Podle Čapky by tak jeho společnost mohla fungovat dál, ať už by přišla o majetek v Rusku, nebo by bylo Rusko vyřazeno z platebního systému SWIFT. Ani jeden krok ale podle něho nemůže vyřešit současné boje na Ukrajině.
„Kdybychom přestali dodávat do Ruska, tak zboží, které máme, okamžitě prodáme v jiném světě, je přebytek požadavků. Určitě by to pro naši firmu nebyl katastrofální stav,“ řekl Čapka. Odběratelem ruské produkce jeho firmy je podle něho především ruská automobilka AvtoVAZ.
