Rusko nasadilo na Ukrajině jediný exemplář prototypu svého tanku. Nevydržel dlouho

Ukrajinská armáda zlikvidovala jediný ruský experimentální prototyp hlavního bojového tanku T-80UM2. Upozornili na to jako první analytici specializovaného blogu Oryx, který shromažďuje informace o zničené technice obou stran v tomto konfliktu.

Fotografie a videozáznamy na tomto blogu ukazují vrak tanku T-80UM2, který byl zneškodněn zřejmě 17. března na severovýchodě Ukrajiny. Není sice jasné, jakým způsobem byl zničen, ale na jeho trupu i věži je jasně vidět, jak jsou poškozené, věž je dokonce úplně uražená.

Tank byl součástí větší ruské kolony vojenské techniky, která byla zničená ukrajinskou střelbou.

Ještě zajímavější je ale to, proč byl vůbec tento nenahraditelný experimentální stroj při invazi ruskou armádou nasazen. Jedná se totiž o unikát, jehož použití nedává příliš smysl.

Pokus o něco nového

Původ tohoto stroje sahá do minulého století, konkrétně do jeho devadesátých let. V té době se začalo hodně řešit, že by se tanky mohly stát ještě méně zranitelnými díky takzvanému reaktivnímu pancíři, který ničí nepřátelské střely takzvaným protivýbuchem.

Právě reaktivní pancéřování mělo být hlavní devizou tohoto stroje, který jinak vycházel z upraveného podvozku tanku T-80U. Ve své konečné podobě byl T-80UM2 vybaven systémem aktivní ochrany Drozd-2, který pomocí radaru vyhledává přilétající protitankové rakety a protitankové střely a poté na ně automaticky vypálí vysoce explozivní tříštivou munici s cílem zničit je v bezpečné vzdálenosti několika metrů od tanku.

Výzbroj byla podobná jako u starších ruských tanků, tedy 125mm kanon. Změnou ale naopak byl přesun munice z místa pod věží na její zadní část – tento způsob využívají například americké tanky Abrams. Ruské inženýry k tomu zřejmě vedla snaha o lepší ochranu posádky – starší ruské stroje ji totiž před modernějšími protitankovými zbraněmi příliš chránit nedokázaly, jak ukázaly války v Čečensku.

Je pravděpodobné, že T-80UM2 se měl stát prototypem pro budoucí tanky, jimž se na západě přezdívalo Černý orel. Ty se ale nikdy nezačaly sériově vyrábět, takže prototyp zůstal navždy jen osamělým prototypem.

Nikoliv ale nevyužitým. Podle serveru The Drive sloužil pro testovací účely, možná také pro zkoušení dalších nových systémů a funkcí. Dokonce se vloni objevil na vojenských manévrech Zapad-2021.

Co dělal na Ukrajině?

Rusko už podle nezávislých pozorovatelů utrpělo při pokusu o invazi značné materiální ztráty, významnou část tvoří právě tanky – Ukrajina uvádí, že jich zničila nejméně 363. Odborný web Defencepost přesto nepokládá za pravděpodobné, že by byl do bojů vržen jedinečný stroj, jen aby doplnil počty.

The Drive pokládá za pravděpodobnější možnost, že Rusko na Ukrajině testuje nejrůznější zbraně, stroje a vybavení, aby ověřilo, jak dobře si vedou proti moderní výbavě, již má Ukrajina od západních států.

„V takovém případě je možné, že T-80UM2 byl na Ukrajině nasazen speciálně proto, aby šlo posoudit, jak si jeho ochranné prvky a možná i další systémy vedou proti některým moderním zbraním, včetně protitankových střel, které nyní Ukrajina nasazuje. Pokud je známo, T-80UM2 byl jediným tankem nasazeným Ruskem v dosavadních bojích, který byl vybaven systémem aktivní ochrany,“ dodává web.

Argumentem pro tuto hypotézu by byl i fakt, že unikátní tank není jediným experimentálním strojem, který už Rusko na Ukrajině otestovalo. Udělalo to totiž také například s bojovým vozidlem pěchoty BMPT-72 známým i jako Terminator – a to přesto, že byl do služby zařazen teprve na konci loňského roku. Dalším příkladem je údajné použití hypersonické střely Kinžal, ale to zatím není prokázané.

Zkušenosti ze Sýrie

Podobně se ruská armáda chovala také v Sýrii – také tam si otestovala některé zbraně proti systémům, jimiž disponují cizí armády. Tam se objevily na oficiálních záběrech například drony Orion, jež tam podnikly několik desítek letů různé povahy.

Dalším pokročilým strojem, který Rusové v Sýrii nasadili, byl stíhací letoun Su-57 známý jako Felon. Na obloze se tam sice objevil jenom krátce, ale jednalo se o jeho první pozorované nasazení v praxi v reálném konfliktu.

Suchoj Su-57
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...