Rusko nasadilo na Ukrajině jediný exemplář prototypu svého tanku. Nevydržel dlouho

Ukrajinská armáda zlikvidovala jediný ruský experimentální prototyp hlavního bojového tanku T-80UM2. Upozornili na to jako první analytici specializovaného blogu Oryx, který shromažďuje informace o zničené technice obou stran v tomto konfliktu.

Fotografie a videozáznamy na tomto blogu ukazují vrak tanku T-80UM2, který byl zneškodněn zřejmě 17. března na severovýchodě Ukrajiny. Není sice jasné, jakým způsobem byl zničen, ale na jeho trupu i věži je jasně vidět, jak jsou poškozené, věž je dokonce úplně uražená.

Tank byl součástí větší ruské kolony vojenské techniky, která byla zničená ukrajinskou střelbou.

Ještě zajímavější je ale to, proč byl vůbec tento nenahraditelný experimentální stroj při invazi ruskou armádou nasazen. Jedná se totiž o unikát, jehož použití nedává příliš smysl.

Pokus o něco nového

Původ tohoto stroje sahá do minulého století, konkrétně do jeho devadesátých let. V té době se začalo hodně řešit, že by se tanky mohly stát ještě méně zranitelnými díky takzvanému reaktivnímu pancíři, který ničí nepřátelské střely takzvaným protivýbuchem.

Právě reaktivní pancéřování mělo být hlavní devizou tohoto stroje, který jinak vycházel z upraveného podvozku tanku T-80U. Ve své konečné podobě byl T-80UM2 vybaven systémem aktivní ochrany Drozd-2, který pomocí radaru vyhledává přilétající protitankové rakety a protitankové střely a poté na ně automaticky vypálí vysoce explozivní tříštivou munici s cílem zničit je v bezpečné vzdálenosti několika metrů od tanku.

Výzbroj byla podobná jako u starších ruských tanků, tedy 125mm kanon. Změnou ale naopak byl přesun munice z místa pod věží na její zadní část – tento způsob využívají například americké tanky Abrams. Ruské inženýry k tomu zřejmě vedla snaha o lepší ochranu posádky – starší ruské stroje ji totiž před modernějšími protitankovými zbraněmi příliš chránit nedokázaly, jak ukázaly války v Čečensku.

Je pravděpodobné, že T-80UM2 se měl stát prototypem pro budoucí tanky, jimž se na západě přezdívalo Černý orel. Ty se ale nikdy nezačaly sériově vyrábět, takže prototyp zůstal navždy jen osamělým prototypem.

Nikoliv ale nevyužitým. Podle serveru The Drive sloužil pro testovací účely, možná také pro zkoušení dalších nových systémů a funkcí. Dokonce se vloni objevil na vojenských manévrech Zapad-2021.

Co dělal na Ukrajině?

Rusko už podle nezávislých pozorovatelů utrpělo při pokusu o invazi značné materiální ztráty, významnou část tvoří právě tanky – Ukrajina uvádí, že jich zničila nejméně 363. Odborný web Defencepost přesto nepokládá za pravděpodobné, že by byl do bojů vržen jedinečný stroj, jen aby doplnil počty.

The Drive pokládá za pravděpodobnější možnost, že Rusko na Ukrajině testuje nejrůznější zbraně, stroje a vybavení, aby ověřilo, jak dobře si vedou proti moderní výbavě, již má Ukrajina od západních států.

„V takovém případě je možné, že T-80UM2 byl na Ukrajině nasazen speciálně proto, aby šlo posoudit, jak si jeho ochranné prvky a možná i další systémy vedou proti některým moderním zbraním, včetně protitankových střel, které nyní Ukrajina nasazuje. Pokud je známo, T-80UM2 byl jediným tankem nasazeným Ruskem v dosavadních bojích, který byl vybaven systémem aktivní ochrany,“ dodává web.

Argumentem pro tuto hypotézu by byl i fakt, že unikátní tank není jediným experimentálním strojem, který už Rusko na Ukrajině otestovalo. Udělalo to totiž také například s bojovým vozidlem pěchoty BMPT-72 známým i jako Terminator – a to přesto, že byl do služby zařazen teprve na konci loňského roku. Dalším příkladem je údajné použití hypersonické střely Kinžal, ale to zatím není prokázané.

Zkušenosti ze Sýrie

Podobně se ruská armáda chovala také v Sýrii – také tam si otestovala některé zbraně proti systémům, jimiž disponují cizí armády. Tam se objevily na oficiálních záběrech například drony Orion, jež tam podnikly několik desítek letů různé povahy.

Dalším pokročilým strojem, který Rusové v Sýrii nasadili, byl stíhací letoun Su-57 známý jako Felon. Na obloze se tam sice objevil jenom krátce, ale jednalo se o jeho první pozorované nasazení v praxi v reálném konfliktu.

Suchoj Su-57
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 36 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 7 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 21 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...