Rusko nasadilo na Ukrajině jediný exemplář prototypu svého tanku. Nevydržel dlouho

Ukrajinská armáda zlikvidovala jediný ruský experimentální prototyp hlavního bojového tanku T-80UM2. Upozornili na to jako první analytici specializovaného blogu Oryx, který shromažďuje informace o zničené technice obou stran v tomto konfliktu.

Fotografie a videozáznamy na tomto blogu ukazují vrak tanku T-80UM2, který byl zneškodněn zřejmě 17. března na severovýchodě Ukrajiny. Není sice jasné, jakým způsobem byl zničen, ale na jeho trupu i věži je jasně vidět, jak jsou poškozené, věž je dokonce úplně uražená.

Tank byl součástí větší ruské kolony vojenské techniky, která byla zničená ukrajinskou střelbou.

Ještě zajímavější je ale to, proč byl vůbec tento nenahraditelný experimentální stroj při invazi ruskou armádou nasazen. Jedná se totiž o unikát, jehož použití nedává příliš smysl.

Pokus o něco nového

Původ tohoto stroje sahá do minulého století, konkrétně do jeho devadesátých let. V té době se začalo hodně řešit, že by se tanky mohly stát ještě méně zranitelnými díky takzvanému reaktivnímu pancíři, který ničí nepřátelské střely takzvaným protivýbuchem.

Právě reaktivní pancéřování mělo být hlavní devizou tohoto stroje, který jinak vycházel z upraveného podvozku tanku T-80U. Ve své konečné podobě byl T-80UM2 vybaven systémem aktivní ochrany Drozd-2, který pomocí radaru vyhledává přilétající protitankové rakety a protitankové střely a poté na ně automaticky vypálí vysoce explozivní tříštivou munici s cílem zničit je v bezpečné vzdálenosti několika metrů od tanku.

Výzbroj byla podobná jako u starších ruských tanků, tedy 125mm kanon. Změnou ale naopak byl přesun munice z místa pod věží na její zadní část – tento způsob využívají například americké tanky Abrams. Ruské inženýry k tomu zřejmě vedla snaha o lepší ochranu posádky – starší ruské stroje ji totiž před modernějšími protitankovými zbraněmi příliš chránit nedokázaly, jak ukázaly války v Čečensku.

Je pravděpodobné, že T-80UM2 se měl stát prototypem pro budoucí tanky, jimž se na západě přezdívalo Černý orel. Ty se ale nikdy nezačaly sériově vyrábět, takže prototyp zůstal navždy jen osamělým prototypem.

Nikoliv ale nevyužitým. Podle serveru The Drive sloužil pro testovací účely, možná také pro zkoušení dalších nových systémů a funkcí. Dokonce se vloni objevil na vojenských manévrech Zapad-2021.

Co dělal na Ukrajině?

Rusko už podle nezávislých pozorovatelů utrpělo při pokusu o invazi značné materiální ztráty, významnou část tvoří právě tanky – Ukrajina uvádí, že jich zničila nejméně 363. Odborný web Defencepost přesto nepokládá za pravděpodobné, že by byl do bojů vržen jedinečný stroj, jen aby doplnil počty.

The Drive pokládá za pravděpodobnější možnost, že Rusko na Ukrajině testuje nejrůznější zbraně, stroje a vybavení, aby ověřilo, jak dobře si vedou proti moderní výbavě, již má Ukrajina od západních států.

„V takovém případě je možné, že T-80UM2 byl na Ukrajině nasazen speciálně proto, aby šlo posoudit, jak si jeho ochranné prvky a možná i další systémy vedou proti některým moderním zbraním, včetně protitankových střel, které nyní Ukrajina nasazuje. Pokud je známo, T-80UM2 byl jediným tankem nasazeným Ruskem v dosavadních bojích, který byl vybaven systémem aktivní ochrany,“ dodává web.

Argumentem pro tuto hypotézu by byl i fakt, že unikátní tank není jediným experimentálním strojem, který už Rusko na Ukrajině otestovalo. Udělalo to totiž také například s bojovým vozidlem pěchoty BMPT-72 známým i jako Terminator – a to přesto, že byl do služby zařazen teprve na konci loňského roku. Dalším příkladem je údajné použití hypersonické střely Kinžal, ale to zatím není prokázané.

Zkušenosti ze Sýrie

Podobně se ruská armáda chovala také v Sýrii – také tam si otestovala některé zbraně proti systémům, jimiž disponují cizí armády. Tam se objevily na oficiálních záběrech například drony Orion, jež tam podnikly několik desítek letů různé povahy.

Dalším pokročilým strojem, který Rusové v Sýrii nasadili, byl stíhací letoun Su-57 známý jako Felon. Na obloze se tam sice objevil jenom krátce, ale jednalo se o jeho první pozorované nasazení v praxi v reálném konfliktu.

Suchoj Su-57
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.