Ostřelování zasáhlo obytné domy v Žytomyrské či Dněpropetrovské oblasti

20 minut
Události: Další den bojů na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Po celé Ukrajině se v úterý ráno opět rozezněly sirény leteckých poplachů. Podle listu The Kyiv Independent hlásí po ostřelování škody na obytných domech obce v Žytomyrské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda uvedla, že osvobodila město Makariv západně od Kyjeva a že donutila k ústupu ruská vojska v Mykolajivu na jihu země. Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se zasekly na místě. Z bývalé jaderné elektrárny Černobyl byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců.

Letecké poplachy byly vyhlášeny téměř ve všech regionech Ukrajiny, napsal na Twitteru list The Kyiv Independent. Na východě, jihu a ve středu Ukrajiny zněly sirény v Sumské, Mykolajivské, Poltavské, Kirovohradské, Charkovské, Záporožské, Dněpropetrovské, Čerkaské, Chmelnycké a Oděské oblasti.

Kromě toho ale hlásily letecké poplachy i regiony na západě země, a to v Ternopilské, Lvovské, Ivano-Frankivské, Zakarpatské, Černovické, Rivnenské a Volyňské oblasti. 

List později také uvedl, že ostřelována byla i Žytomyrská oblast, kde byly zničeny tři domy a dalších deset poškozeno. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné situace byly ostřelovány budovy u obce Malyn. V pondělí bylo ve stejné oblasti ostřelováno město Korosteň, uvedlo na Twitteru nestátní běloruské médium Nexta.

Místní úřady ve městě Kryvyj Rih uvedly, že město Zelenodolsk a vesnice Mala Kostromka v Dněpropetrovské oblasti byly ostřelovány raketovým systémem Grad, v důsledku čehož byly poškozeny obytné budovy.

Ukrajinští záchranáři obvinili Rusy, že stříleli na dětskou nemocnici v Severodoněcku v Luhanské oblasti. Ta poté začala hořet. Podařilo se evakuovat 22 lidí, píše Ukrajinska pravda.

Ukrajina hlásí ústup Rusů na dvou místech

Ukrajinské jednotky uvedly, že osvobodily město Makariv západně od Kyjeva. Podle listu The Kyiv Independent vojáci vztyčili nad městem ukrajinskou vlajku a zahnali ruské síly zpět. Ukrajina oznámila vynucený ústup ruských vojsk také ve městě Mykolajiv na jihu země.

Ukrajinská armáda podle BBC dále uvedla, že ruská armáda za posledních 24 hodin posílila „svou leteckou přítomnost ve vzdušném prostoru Ukrajiny“. Kromě dronů a bombardérů používají Rusové stíhací letouny, řízené střely a balistické rakety.

Ukrajinská armáda tvrdí, že ruští okupanti mají jídla a munice už jen na tři dny, podobně je tomu prý u pohonných hmot.

Ukrajinské ozbrojené síly zlikvidovaly část sil ruské námořní pěchoty, která se chystala k útoku na Oděsu, informovala agentura Unian s odvoláním na zástupce tamní oblastní vojenské správy. Ukrajinská armáda ruské jednotky podle něj zneškodnila u Mykolajivu a Mariupolu. Z dostupných informací však není zřejmé, kdy přesně se tak mělo stát. 

Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se na Ukrajině zasekly na místě. Ukrajina ale podle něj stále odráží útoky na Mariupol. Poškození vojenské techniky a ruské ztráty v Mariupolu hlásí i Kyjev. Město zůstává stále obklíčené a čelí ostřelování. Podle čečenského vůdce Ramzana Kadyrova městem dál postupují jeho jednotky. 

Zelenskyj: V Mariupolu panují nelidské podmínky

V Mariupolu zůstává v nelidských podmínkách sto tisíc obyvatel, řekl v nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něj maří ruské ostřelování nebo záměrný teror.

Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí „v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování“. Mariupol měl před válkou na 430 tisíc obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem. Ukrajinské síly kapitulovat odmítají.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková v úterý uvedla, že nedaleko Mariupolu Ruskem podporovaní ozbrojenci zajali jeden humanitární konvoj složený z několika autobusů s civilisty. Cesta byla podle ní domluvená s Mezinárodním výborem Červeného kříže. O tomto incidentu mluvil ve svém posledním projevu i Zelenskyj a slíbil, že úřady dělají vše pro „osvobození našich lidí a zprovoznění humanitárních koridorů“. Dodal, že za úterý se z obleženého města u Azovského moře podařilo zachránit přes sedm tisíc lidí.

Podle Vereščukové se od začátku okupace podařilo evakuovat už 45 tisíc lidí, z toho tři tisíce během pondělí. Další tři tisíce ale ve městě zemřely. Podle vedoucího regionální správy v Záporoží byly při ruském ostřelování evakuačních autobusů zraněny i děti.

Ruské ostřelování podle vicepremiérky také  brání záchranářům v přístupu ke krytu pod mariupolským divadlem, kde se mohly podle místních úřadů schovávat stovky lidí, když divadlo minulý týden zničil zásah bomby. Z krytu se zatím podařilo zachránit 130 přeživších. Osud dalších lidí, převážně žen a dětí, zůstává neznámý.

Mariupolská radnice uvedla, že ruské letectvo svrhlo na Mariupol dvě „supersilné“ bomby, čímž už tak poničené město ještě více utrpělo. „Okupanty nezajímá město, chtějí jej srovnat se zemí a udělat z něj spáleniště,“ napsala radnice na sociální síti.

Místní úřady odhadovaly, že během obléhání přišlo o život asi 2500 civilistů, ale upozorňují, že pod troskami může ležet i dvojnásobný počet mrtvých. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Situace je kritická v Chersonu

Humanitární katastrofa kromě Mariupolu hrozí také Chersonu, dobytém ruskými vojsky.  Uvězněno tam je stále 300 tisíc lidí, potraviny a léky jim téměř došly a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů. Varoval před tím na Twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Rusko toto vyjádření zatím nekomentovalo, poznamenala agentura Reuters.

V Chersonu lidé podle listu Ukrajinska pravda znovu vyšli na demonstraci proti okupaci, přestože pondělní mítink Rusové rozehnali střelbou a několik lidí zranili. V úterý ruští vojáci dav rozháněli slzným plynem. „Když se plyn rozptýlil, lidé se znovu vrátili na náměstí,“ napsal deník na svém webu.

Jihoukrajinský Cherson je přístavní město při ústí Dněpru do Černého moře. Před válkou měl podle různých odhadů od 280 tisíci do 320 tisíci obyvatel.

MAAE: Z Černobylu byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců

Zbývající členové jedné směny technického personálu, kteří sloužili v bývalé jaderné elektrárně Černobyl od jejího obsazení ruskými vojáky, byli propuštěni. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Zařízení vedle odstavené elektrárny obsluhovali více než tři týdny členové jedné směny, kteří měli službu 24. února, když Černobyl obsadily ruské ozbrojené síly. Až do neděle jim nebylo umožněno odejít. MAAE už několik týdnů uváděla, že zaměstnanci ve službě jsou vyčerpaní a pracují pod extrémním tlakem. Agentura varovala, že tato situace představuje rostoucí riziko pro bezpečnost, a vyzývala k vystřídání směny.

Přibližně polovina pracovníků technického oddělení elektrárnu opustila v neděli, zbytek následoval v pondělí. Pouze třináct členů týmu nabídku odmítlo a zůstalo na místě. V elektrárně se rozhodla zůstat také většina ukrajinských gardistů, kteří byli na místě v době, kdy kontrolu převzali Rusové.

Odcházející technické pracovníky nahradili ukrajinští kolegové, kteří stejně jako oni bydlí v nedalekém městě Slavutyč. Podle MAAE budou v nové směně dva dozorci místo jednoho, aby „bylo zajištěno, že na místě bude k dispozici záloha“. Agentura dodala, že dosáhla dohody o způsobu organizace střídání zaměstnanců.

Ruské invazní jednotky od začátku války na Ukrajině přišly o zhruba 15 300 vojáků, uvedla ukrajinská armáda. Generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 509 tanků, 1556 obrněných vozidel nebo téměř stovku letadel. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 6 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 3 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...