Ruští vojáci rozehnali střelbou protest v Chersonu, bombardování zasáhlo kyjevské obchodní centrum

„V Chersonu na náměstí Svobody ruští okupanti házeli zábleskové a ohlušující granáty na demonstranty a spustili střelbu. Jsou ranění,“ píše na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záběry, na kterých je slyšet střelba a vidět utíkající lidi. Ruští vojáci podle některých zdrojů stříleli do vzduchu, ale mezi lidmi jsou ranění, které odvážejí sanitky. Podle jiných zdrojů listu „okupanti stříleli do demonstrujících“.

Deník dodal, že v Chersonu každý den demonstrují stovky lidí proti ruské okupaci. Polský server Onet uvedl, že podle neoficiálních informací ze sociálních sítí utrpěli zranění dva demonstranti.

Ruská plavidla ostřelovala Oděsu

Po ruském ostřelování Oděsy utrpělo několik domácností škody, píše agentura Unian. Zatím nejsou zprávy o raněných. Je to první takový hlášený útok na černomořský přístav, poznamenala agentura Reuters. Dělostřelectvo ukrajinských ozbrojených sil palbu opětovalo a nepřátelské lodě odehnalo od břehu, uvedla agentura Ukrinform.

Ruská plavidla podle Reuters provedla útok na obytné budovy na předměstí Oděsy. „Jsou to obytné budovy, kde žijí mírumilovní lidé,“ uvedl primátor města Hennadij Truchanov. Serhij Bratčuk z oblastní vojenské správy dříve oznámil, že ukrajinská armáda u Oděsy jedno nepřátelské ruské plavidlo zasáhla.

Útok na nákupní centrum v Kyjevě

Při ostřelování obchodního centra a obytných budov v severní části Kyjeva zemřelo osm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. Agentura AFP, která má na místě zpravodaje, informovala o šesti mrtvých. Ruské ministerstvo obrany podle BBC tvrdí, že zasáhlo vojenský cíl.

Záběry z bezpečnostních kamer, které zveřejnily úřady, ukazují jednu silnou explozi a následně sérii menších výbuchů. Slyšet byla i v dalších částech Kyjeva a poničila okolní domy. Na parkovišti centra hořely automobily a je na něm několikametrový kráter.

Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko sdělil, že ve čtvrti bylo slyšet několik výbuchů. Kromě nákupního centra bylo podle něj zasaženo i několik domů. Portál Ukrajinska pravda napsal, že podle předběžných informací ukrajinský systém protivzdušné obrany sestřelil raketu vypálenou nepřítelem.

Starosta Klyčko později během dne na sociální síti Telegram oznámil, že v Kyjevě a okolí bude od pondělních 20:00 do středečních 7:00 platit zákaz vycházení. Uzavřeny zůstanou obchody, čerpací stanice, lékárny i státní úřady. Po ukrajinské metropoli se podle Klička budou moci pohybovat jen lidé se zvláštním povolením. „Důvod zákazu vycházení souvisí s pravděpodobností dalšího ostřelování,“ uvedl Klyčko v ukrajinské televizi.

Prezident zůstává v Kyjevě

Prezident i s rodinou zůstává v Kyjevě, stejně jako vláda a nejbližší tým. Před měsícem navlékl triko a fleecovou bundu a z politického nováčka se proměnil v lídra země vzdorující agresi a v nejvýraznější postavu světové scény. „Pro mě to nebyla vůbec žádná otázka. I když mi všichni říkali, že musím co nejrychleji odjet,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru, který pořídil zpravodaj ČT Michal Kubal spolu s dvěma novináři Evropské vysílací unie. 

Ze sídla hlavy státu je nejstřeženější místo v opevněné metropoli. K prezidentovi se dostane jenom pár lidí, po přísných kontrolách. On sám říká, že po měsíci už si na život ve válce zvykl. „Spím normálně. Nikdy jsem toho moc nenaspal.“

Jeho videa točená na mobil povzbuzují morálku obránců země, jiná pomáhají udržovat podporu za hranicemi. Tvrdí, že to všechno vzniklo spontánně, ne jako promyšlená strategie – hned první večer války. „Říkám, musíme vyjít a ukázat, kde jsme. Když budeme jenom v kanceláři, nikdo nám neuvěří. Tak jsme vyšli ven a řekli jsme – jsme všichni tady,“ řekl Zelenskyj. 

Ve čtvrtek to bude měsíc, kdy ruská invaze změnila životy všech v téhle zemi – hlavy státu i všech jeho obyvatel. Pondělí bylo dalším dnem, který strávil prezident ve své kanceláři a tisíce obránců na svých pozicích. 

Londýn: Postup na Kyjev ze severovýchodu se zastavil

Ruské síly postupující na Kyjev ze severovýchodu se zastavily a většina jich zůstává více než 25 kilometrů od centra města. Uvedlo to britské ministerstvo obrany na základě zpravodajských zjištění. „Severně od Kyjeva pokračují těžké boje,“ uvedl resort. Dodal, že ruské jednotky postupující ze směru od města Hostomel na severozápad byly odraženy.

Podle britských zpravodajských informací navzdory vojenským obtížím Kyjev zůstává pro ruská vojska „prioritním cílem“. Rozvědky předpovídají, že se armáda v příštích týdnech dál bude snažit ukrajinskou metropoli obklíčit.

Po Černém moři se bez kontroly pohybují námořní miny, které byly původně umístěné u Oděsy. Uvedla to bulharská vláda, podle které výbušné systémy ohrožují námořní dopravu v oblasti. Po obyvatelích v pobřežních oblastech Dobrič, Burgas a Varna žádá, aby hlásili podezřelé předměty ve vodě či na pláži, informoval bulharský tisk.

Únik amoniaku

Z chemického závodu na kraji města Sumy na severovýchodě Ukrajiny unikl následkem ostřelování ruských sil amoniak a zasáhl oblast v okruhu asi 2,5 kilometru. Podle gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého se ale po dvou hodinách únik podařilo zastavit a civilní obyvatelstvo není v ohrožení, napsala stanice BBC.

Amoniak, bezbarvý, štiplavý a jedovatý plyn, který je ve vysokých koncentracích smrtelný, unikl ze závodu Sumychimprom. Na místě zasahovali pracovníci závodu i státní služby pro řešení mimořádných událostí.

Žyvyckyj původně vyzval k evakuaci obyvatelstva v kruhu do pěti kilometrů od továrny. „Záchranáři se nyní snaží vyřešit oblak čpavku. Populaci nehrozí nebezpečí,“ citovala BBC gubernátora.

Šéf oblasti uvedl, že lidem v zasažených oblastech se doporučuje, aby se uchýlili do nižších pater domů nebo sklepů. V bytě je podle něj nevhodnější jít do koupelny a zapnout sprchu na jemný proud, protože voda amoniak pohlcuje. V případě, že lidé amoniak ucítí, mají dýchat přes namočený obvaz.

Mariupol: Útok na školu, kde se schovávají stovky lidí

Pravděpodobně nejvíce zasaženým místem na Ukrajině ruskou invazí je přístavní město Mariupol, které čelí intenzivnímu bombardování. Po středečním zničení budovy divadla, v jejímž sklepě se skryly před boji stovky lidí, zaútočily ruské síly podle radnice na budovu umělecké školy. V ní bylo ukryto čtyři sta lidí. Není zatím jasné, co s nimi je. 

Ukrajinská vláda v noci na pondělí odmítla ruské výzvy, aby ukrajinské síly v Mariupolu složily zbraně výměnou za bezpečný průchod z města a otevření humanitárních koridorů od 10:00 moskevského času (07:00 GMT). „O nějaké kapitulaci a složení zbraní nemůže být řeč,“ citoval zpravodajský portál Ukrajinska pravda vicepremiérku Irynu Vereščukovou. „Ruskou stranu jsme o tom již informovali.“

Vereščuková také oznámila, že Ukrajina a Rusko se dohodly na zřízení osmi humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů z ukrajinských měst, žádný z nich se ale netýká obléhaného Mariupolu. Pokusy o zásobování Mariupolu humanitární pomocí jsou podle ní i nadále neúspěšné.

Kolik civilních obětí si vyžádaly boje v Mariupolu, není jasné. Místní činitelé hlásí asi dva a půl tisíce mrtvých, skutečný počet ale může být ještě vyšší, neboť počítání obětí, jejichž těla často leží na ulicích, znemožňuje neustálé ostřelování.

Ruští vojáci v pondělí ostřelovali dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet s evakuovanými civilisty humanitárním koridorem z obklíčeného Mariupolu, přístavu na jihovýchodě Ukrajiny. Při ostřelování utrpěly zranění čtyři děti, které jsou nyní v péči lékařů, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti.

Ostřelování vojenského střediska na západě

Moskva tvrdí, že střelami s plochou dráhou letu zasáhla výcvikové středisko v Rivnenské oblasti na západě Ukrajiny. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS prohlásil, že při úderu bylo „zlikvidováno přes osmdesát žoldnéřů a nacionalistů“. Ukrajinské úřady dříve uvedly, že u vojenského výcvikového střediska v Rivnenské oblasti dopadlo několik ruských raket. 

Agentura Ukrinform později s odvoláním na starostu města Rivne informovala, že při raketových útocích ruských vojsk v oblasti bylo zraněno několik lidí, jejich počet zatím neupřesnila.

V důsledku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 115 dětí, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinskou prokuraturu. Zranění podle ní utrpělo 148 nezletilých obyvatel země. Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké nebo Černihivské oblasti.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) informoval, že od začátku konfliktu zahynulo nejméně 902 civilistů včetně dětí. Dalších 1459 jich bylo zraněno. Podle úřadu je ale bilance mrtvých a zraněných výrazně vyšší, protože předání informací z oblastí, kde jsou intenzivní boje, se zpožďuje. „Většina zaznamenaných civilních ztrát byla způsobena výbušnými zbraněmi s rozsáhlou plochou zásahu,“ uvedl OHCHR.

Rusko podle Ukrajiny od začátku války ztratilo kolem patnácti tisíc vojáků. Uvedl to server RBK-Ukrajina s odvoláním na generální štáb ukrajinské armády. Podle jeho dosavadních počtů Rusko za tři a půl týdne války přišlo mimo jiné o 498 tanků, 1535 obrněných bojových vozidel, 97 letadel, 121 vrtulníků, 24 bezpilotních letounů a desítky raketometů a systémů protivzdušné obrany. Údaje nelze nezávisle ověřit.